Automobil vs. tramvaj: Podcenění rizik může mít fatální následky

Intenzita dopravního provozu na území velkých měst ČR neustále vzrůstá vlivem většího počtu motorových vozidel a také výrazně vyšší potřebou vyžívání vozidel MHD. V této souvislosti se bohužel zvyšuje mimo jiné i riziko dopravních nehod městských tramvají s motorovými vozidly či chodci.

Z dostupných statistik vyplývá, že za rok 2019 došlo na území ČR k 2730 mimořádným událostem, při kterých došlo k usmrcení 7 osob a ke zranění 485 osob. Nejvyšší počet dopravních nehod tramvají s motorovými vozidly, popř. chodci, byl zaznamenán na území Hlavního města Prahy, následovala moravská metropole Brno a dále město Ostrava. V roce 2020 jsou zatím statistiky v celkových počtech, týkajících se této kategorie dopravních nehod lehce příznivější. Od začátku letošního roku do konce měsíce května došlo v ČR k 828 mimořádným událostem se zraněním 128 osob, avšak zatím bez ztráty jediného lidského života.

„Při porovnávání údajů nehodovosti je však nutné vzít v úvahu jejich částečné ovlivnění nedávným vyhlášením nouzového stavu a následně zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru COVID-19. Závažnost tohoto tématu tak zůstává nadále aktuální, a to nejen v Praze, kde se nedávná vážná dopravní nehoda vozidla taxislužby s tramvají stala námětem dalšího edukativního videa pro naši kampaň s cílem posílit prevenci proti takovým nehodám s často vážnými následky.“ vysvětluje Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, která kampaň Ty to zvládneš – Setkání s realitou dlouhodobě připravuje.

Praxe ze silničního provozu ukazuje, že příčin dopravních nehod s účastí tramvaje a motorového vozidla je hned několik. Mezi ty časté patří nepozornost řidiče a také neznalost pravidel silničního provozu. „Pokud jede tramvaj po tramvajovém pásu v úrovni vozovky, může na něj řidič vjet při objíždění, předjíždění či pokud nemá dost místa mezi okrajem vozovky a tramvajovým pásem. Jestliže je však tramvajový pás nad či pod úrovní vozovky, nebo od vozovky oddělený, může ho řidič přejíždět jen příčně a v místech k tomu přizpůsobených,“ objasňuje jednu z mnoha situací na tramvajových kolejích Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh.

Mohlo by vás zajímat:  Toto jsou největší piráti silnic. Nejrychlejšímu naměřili 324 km/h

Při střetu tramvaje s motorovým vozidlem navíc vstupují do hry také fyzikální zákony. Vysoká hmotnost tramvajové soupravy v řádu desítek tun způsobuje poměrně dlouhou brzdnou dráhu. Například při rychlosti okolo 40 km/hod. na rovné koleji se brzdná dráha cestujícími neobsazené tramvaje dostává až na hodnotu přibližně 18 metrů. To je vzdálenost, která k zabránění dopravní nehody zpravidla nestačí. „Největším problémem při střetu tramvaje s automobilem je jejich váhový nepoměr. Poškození osobního automobilu je tak mnohem rozsáhlejší a tomu odpovídá i poměrně velký rozsah zranění osob uvnitř vozu, kdy dochází k poranění nejen končetin, ale i hlavy a hrudníku z různě deformovaných částí karosérie. Následná péče a rekonvalescence je poté dlouhá a často mají tito lidé i trvalé následky,“ potvrzuje MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. I při těchto dopravních nehodách však přicházejí lidé o to nejcennější – o své životy. Nezanedbatelným pohledem na toto dopravní téma je také nezáviděníhodná situace řidičů tramvají, kteří při své každodenní nelehké práci nesou zodpovědnost za desítky přepravovaných pasažérů – i proto je porušení dopravních předpisů ze strany řidičů motorových vozidel velice riskantní, a to nejen pro ně samotné.

Zdroj: TZ Asociace Záchranný kruh.
Komentáře

O Tomáš Dunajčík

Kontakt na autora: tomas.dunajcik@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora