Avia A11 Trend

První polovina devadesátých let přinesla českým firmám, díky pádu komunismu i rozpadu Československa, zajímavé tržní příležitosti. Jednou z takových bylo výběrové řízení české armády na lehký terénní automobil, který by nahradil hodně rychle dosluhující UAZy. Domácí automobilky, mezi které patřila i letňanská Avia, však neměly dostupné vozidlo a proto začaly hledat u zahraniční konkurence.

Protože Avia měla se spoluprácí s francouzskými značkami letité zkušenosti, připomenu, že řady A15 a A30 jsou licencí užitkového Renaultu-Saviem, rozhodla se opět zalovit ve vodách nad Seinou. Tentokrát si vytipovala automobilku Auverland, která již tehdy vyráběla terénní automobily řady A3 a A4. Netrvalo dlouho a v roce 1994 se v Praze na veletrhu COMA ukázala Avia A11 Trend, licenční Auverland A3/A4.

Její nespornou výhodou byla vysoká variabilita dvoudveřové karosérie. A11 Trend se dodávala s rozvorem 2250 mm a délkou 3650 nebo 3850 mm, respektive rozvorem 2650 mm a délkou 4350 mm. Dovnitř se pak podle konfigurace vejdou 2 cestující a náklad (nákladní terénní automobil) nebo až 8 cestujících (osobní terénní automobil). Nabídka dále zahrnovala verzi bez zadního dílu střechy, který však mohl být za příplatek zakryt plachtou nebo pevnou střechou ve dvou výškách (1700 nebo 2000 mm), a několik speciálních přestaveb na sanitku nebo výsadkový vůz. O pohon se stejně jako u originálu stará naftový čtyřválec Peugeot XUD 9 s objemem 1.9 litru bez přeplňování a výkonem 64 koní. Alternativou byl silnější diesel Peugeot XUD 11 o výkonu 79 koní nebo zážehová jednotka Peugeot XU 52 C o výkonu 92 koní. Výkon je na kola přenášen pomocí pětistupňové manuální převodovky Peugeot (některé zdroje uvádí převodovku domácí výroby) a dvoustupňové redukční převodovky Auverland A80. Ta byla dodávána pouze k verzi s pohonem všech kol, která má odpojitelný pohon přední nápravy a zadní diferenciál s omezenou svorností, alternativně byla nabízena i dvoukolka.

Mohlo by vás zajímat:  Porsche 914 - Jízdní dojmy

Zatímco podvozek byl svařen z tenkostěnných obdélníkových trubek a vybaven vinutými pružinami, hydraulickými tlumiči a ve verzi 4×4 tuhými nápravami, karosérie je vyrobena z pozinkovaného plechu o tloušťce 1 mm. Ve výbavě nechyběl posilovač řízení, přední kotoučové a zadní bubnové brzdy nebo sklopné sedadlo spolujezdce. Koho by zajímaly terénní vlastnosti, tak A11 Trend 4×4 projede brod o hloubce až 580 mm a má nájezdový úhel vpředu 50 stupňů, nájezdových úhel vzadu 40 stupňů, maximální boční náklon také 40 stupňů a stoupavost 100 stupňů. Ani tyto hodnoty však nepomohly k masovějšímu rozšíření mezi běžné zákazníky – z části za to mohla vysoká cena, která se podle výbavy a zvolené verze pohybovala v roce 1995 mezi 463 600 – 543 400 korunami, z části jistá technická zastaralost oproti západní konkurenci (naftový motor s přeplňováním začal Auverland montovat až v roce 1997). Nakonec ani v tendru české armády, pro kterou byla A11 Trend vyrobena, Avia neuspěla (vojáci si vybrali Autozávod Český Dub s upraveným Land Roverem Defenderem) a tak v roce 1996 výroba, těsně po převzetím Avie korejským Daewoo, skončila. Oficiální údaje hovoří o asi 250 vyrobených kusech.

Po skončení výroby v Letňanech se Auverland dále zajímal, jak zůstat na českém trhu aktivní a proto ještě téhož roku uzavřel smlouvu se vsetínskou firmou HOLBA a spol. a.s., která tak získala licenci na montáž modelů A3 a A4. Rozestavěno bylo několik kusů, v plánu byla mohutná expanze, ale povodně z roku 1997 způsobily nejprve fyzickou a později i finanční likvidaci firmy, která je od roku 2001 také v právní likvidaci.

Zdroj: kniha: Jiří Fiala – Encyklopedie terénních automobilů, auta5p.eu, svarny.cz, wikimedia-commons.org, avia-club.cz