Velikost zavazadlového prostoru je pro mnohé jedno z hlavních vodítek při výběru auta. Logicky se tak výrobci předhánějí v tom, který trumfne druhého větší hodnotou. Ta je uváděna v litrech a logicky platí, že čím je udaný objem zavazadlového prostoru větší, tím se do kufru vejde více zavazadel a dalších věcí. Realita však bývá od laboratorního měření přece jenom trochu vzdálená.
Kvádry, kam se podíváš
Přístup, který uplatňuje většina automobilek, je měření objemu zavazadlového prostoru metodou VBA. Ta je postavena na využití kvádrů, které mají objemově jeden litr. Jejich velikost činí 200 × 100 × 50 mm a kolik se jich do zavazadlového prostoru vejde, tolik je jeho objem. Pro automobilky platí, že každý litr se počítá, a tak málokoho napadne, že je řada skrytých míst, kam kvádr zamíří.
Kamkoliv, kde je volno
Kvádry určené na měření objemu zavazadlového prostoru tak nemusí být vyskládány jenom na jeho podlahu. Pod ní se může skrývat prostor pro rezervu, který umožní schovat sem nějaký ten kvádr. A papírový objem zavazadlového prostoru roste. Realita toho, že by se do daného místa vešlo nějaké převážené zavazadlo, je však spíše úsměvná.
Do jaké výšky?
Rozdíl může být i v tom, do jaké výšky jsou kvádry vyskládány. I tady může docházet ke značným odchylkám. Je rozdíl v tom, jestli jsou kvádry k měření vyskládány jenom po výšku plata či roletky, nebo po hranu zadních sedadel, či snad až po opěrky. Každý centimetr nahoru se počítá a může přidat nějaký ten litr.
Za ideálních podmínek
Má auto polohovatelná zadní sedadla, která jdou nejenom posouvat dopředu a dozadu, ale jdou také nastavovat opěradla? Potom je běžné, že velikost zavazadlového prostoru je měřena za ideálních podmínek. Opěradla jsou skoro rovná, sedadla jsou co nejvíce vepředu. Při běžné jízdě ale v dané poloze nikdo reálně necestuje.
Zdroj: https://www.carsales.com.au/editorial/details/luggage-space-whats-the-difference-108672/
