Ferrari F40 (1987 – 1992)

Za jednu z legend maranellské automobilky se dá bezpochybně označit Ferrari F40! To se vyrábělo v letech 1987 – 1992 a jedná se o dvoumístné vozidlo, jež nahradilo Ferrari 288 GTO. Vůz vychází z původních návrhů samotného zakladatele značky pana Enza Ferrari. Konečný design potom navrhlo známé designérské studio Pininfarina.

Již v roce 1984 se začalo pracovat na vývoji zmodernizované 288 GTO, která měla soutěžit s Porsche 959 v rallye skupině B. Nicméně po ukončení Group B zůstalo pět kousků 288 GTO, které nebyly využity. Avšak Enzova touha zanechat po sobě nějaký nezapomenutelný model byla silná a tak dovolil vývoj sportovního auta výhradně jen pro silniční použití.

A proto přišel samotný Enzo se zajímavým návrhem, ke kterému dodal: „Já brzy oslavím 90 let, značka Ferrari 40 let a ještě jsem lidem neukázal, čeho všeho jsem schopný“. Chtěl světu ukázat, co jsou schopni inženýři z Maranella dokázat na základě dobových vyvinutých technologií. Italská automobilka představila svůj sportovní vůz s názvem F40 ke svému 40. výročí na frankfurtském autosalonu v roce 1987.

Nástupce 288 GTO byl navržen tak, aby konkuroval vozům, jako jsou například Porsche 959 či Lamborghini Countach. Bohužel sám Enzo cítil, že už mu moc času v životě nezbývá, a proto předpověděl u premiéry vozu, že F40 je posledním automobilem, který zažije. Noční můra se však bohužel vyplnila – Enzo Ferrari rok po uvedení F40 umírá, přesněji 14. srpna 1988.

Design, konstrukce

Jak už jsem zmínil v úvodu, design vozu je dílem studia Pininfarina. Výsledkem byl naprosto nádherný vzhled vozu s velkým křídlem na zádi. Design nejen že působil sportovně a dominantně, ale i byl postaven s ohledem na aerodynamiku (koeficient odporu vzduchu cx = 0,34). Díky té mohla F40 dosahovat velmi vysokých rychlostí i bez ohledu na její výkon. Automobil je velmi lehký (hmotnost 1100 kg), poněvadž karoserie je vyrobena z uhlíkových vláken a hliníku. Boční okna včetně čelního jsou plastová. Jako zajímavost se dá považovat to, že pro prvních 50 vyrobených kusů byla připravená posuvná okna Lexan. Další kusy už dostala tradiční okna se stahovacím mechanismem.

Podvozek je částečně složený z ocelových trubek., vpředu i vzadu jsou dvojité závěsy GTO a na přídi i zádi jsou umístěny vinuté tlumiče s nastavitelnými pružinami a stabilizátory. Tato konstrukce a rozvor náprav 2 451 mm zajišťuje správnou rovnováhu mezi nízkou hmotností a tuhostí. V letech 1987-1989 byla F40 nejrychlejším, nejvýkonnějším a zároveň nejdražším automobilem! O titul nejrychlejšího sériového vozu ji připravilo později Lamborghini Diablo. F40 neuvidíte v žádné jiné barvě než v tradiční rudě červené. Je možné, že internetem koluje například v černém či jiném provedení, ale to se jedná o individuální úpravu.

Italský supersport nabídne dokonce i zavazadlový prostor o objemu 250 litrů. Objem palivové nádrže je 95 litrů, což bylo o deset litrů méně než u nástupce F50. Ferrari F40 obulo 17″ kola s pneumatikami Pirelli P-Zero o rozměrech 335/35 vzadu a 245/40 vpředu. Pod nimi se schovávají vrtané kotoučové brzdy, vyvinuté ve spolupráci s Brembo, s čtyř-pístovými třmeny.

Srdce Ferrari F40

V modelu F40 byl umístěn před zadní nápravou dvakrát přeplňovaný 3.0litrový (někde se udává 2,9litrový) benzínový osmiválec se čtyřmi ventily na válec (32V) s výkonem 478 koní při 7000 otáčkách za minutu a točivým momentem 577 Nm při 4000 ot/min. Motor byl dodáván s pětistupňovou manuální převodovkou, pomocí které byl přenášen výkon i krouticí moment pochopitelně na zadní nápravu.

S těmito technickými parametry F40 zrychlí na stovku za 3,5 sekundy a dosáhne maximální rychlosti 324 km/h. Spotřeba Ferrari F40 se pohybuje kolem 20 l/100 km. Díky nejvyšší možné rychlosti se stala F40 nejrychlejším sériovým automobilem a porazila tak Porsche 959, které se svým těžkým pohonem všech kol a vyšší pohotovostní hmotnosti dosahuje maximální rychlosti pouze 315 km/h. Na mnoho let se stala F40 naprosto bezkonkurenčním automobilem!

Interiér

I v interiéru se musel brát ohled na hmotnost, a proto na první pohled vypadá velmi jednoduše, ale stylově! Zde najdeme například uhlíkovou podlahu nebo karbonové prahy dveří. Přístrojová deska a středový panel jsou pokryty černým molitanem (dá-li se to tak říci), který má sloužit jako izolace a k zpomalení odrazu světla. Mimochodem F40 má také nastavení světlé výšky a to ve třech režimech, který se navolil z kabiny.

Maranellský supersport nedisponuje ani autorádiem, reproduktory, klimatizaci a dalšími běžnými věcmi. Kolem řidiče jsou jen potřebná tlačítka na ovládání vozu, osvětlení či topení. Tříramenný volant bez posilovače řízení je lemovaný kůží a hliníkové pedály jsou samozřejmě vrtané. Budíky ukazují nepochybně například rychlost, otáčky, teplotu nebo hodnotu světlé výšky. K otevírání dveří se nepoužívají klasické kliky, ale pouze jakýsi drát, je to z důvodu snížení hmotnosti, každý gram se počítá.

Shrnutí

Ferrari F40 je určitě jedinečným automobilem a to díky výjimečnému designu. I v dnešní době ho řada lidí označí za nejlepší supersport, jaký kdy svět viděl. To samé prohlásili i pánové v britském pořadu Top Gear. Maranellská legenda je k mání i v závodním provedení, na kterém automobilka spolupracovala s firmou Michelotto. Jedná se o F40 LM, která disponuje výkonem 700 koní z vidlicového osmiválce. Objevila se například v italských závodech GT, v Monze nebo slavném Le Mans.

V původních plánech stálo, že se vyrobí pouze 450 kusů, ale plány se stále upravovaly díky vysoké poptávce, nakonec se vyrobilo 1315 kusů. Jenomže všechny kusy byly prodané ještě dřív, než se vyrobil první kus. Cena nové F40 se pohybovala v přepočtu kolem 9 miliónů korun. V dnešní době se objevuje Ferrari F40 velmi výjimečně, spíše jen na srazech značky. Výroba F40 byla ukončena v roce 1992, ale až o tři roky později přišel nástupce s názvem F50 a jak už to tak u Ferrari bývá, představili ho tentokrát k 50. výročí značky. A na úplný závěr bych snad jen dodal výrok pana Enza: „Vyrábím auta, aby jezdila rychle, ne aby stála.“

##f40_1##

##f40_2##

Zdroj: Ferrari, autowp.ru, youtube.com

Komentáře