Historie BMW M3 E36

Když BMW ukončilo výrobu prvního modelu M3, bylo jasné, že tak úspěšný vůz musí získat nástupce. a tak když hranatou E30 vystřídala o poznání modernější E36, divize M už připravovala nový model pro vrchol potravního řetězce ve střední třídě. Ten se představil v roce 1992. Mnoho fanoušků bylo rozladěnou ztrátou žraločího nosu se čtveřicí kulatých světlometů, takže bylo třeba je uchlácholit lepším vozem. O tom, že se to BMW povedlo svědčí suma 71 242, která značí počet vyrobených vozů.

V Mnichově se rozhodli místo čtyřválce posadit pod kapotu verze kupé atmosferický řadový šestiválec o objemu tři litry. Ten byl vyladěn na 286 koní, díky čemuž vůz na stovku zrychlil za 6 vteřin a pokračoval až k elektronicky omezené maximálce 250 km/h. Vůz měl světlou výšku menší o 31 mm oproti kupé. Částečně za to mohly i výrazné spoilery a nástavce prahů, které sloužily ke zlepšení aerodynamiky. A poprvé jsme se také mohli setkat s M3 zrcátkami, které dnes najdete na každém otuzeném Favoritu. Chybět nemohly tvrdší tlumiče, nové stabilizátory a celá zadní náprava byla z roadsteru Z1.

Mohlo by vás zajímat:  Rodinné MPV vymře po meči. Volkswagen Golf Sportsvan nemá následníka

Verzi kupé brzy doplnil v nabídce čtyřdvéřový sedandvoudvéřový kabriolet. Sedan měl vyplnit mezeru po konci výroby M5 generace E34, než se na trh dostane nové M5 na základě modelu E39. Spolu s nimi se v roce 1994 objevila verze GT s výkonem 296 koní. Všechny tyto vozy měly odstín British Racing Green a vzniklo jich 356. Měly jiná kola a maximální rychlost 275 km/h.

Ovšem na vrchol se brzy dostala verze s motorem se zvětšeným objemem na 3,2 litru a výkonem 321 koní, který pocházel z modelů M RoadsterM Coupé odvozených od typu Z3. Zrychlení z klidu na 100 km/h se dostavilo o půl vteřiny rychleji. Na první pohled jí odlišovala jiná kola. Kromě manuální převodovky byla později v nabídce i sekvenční převodovka SMG, která tvořila polovinu prodejů. V Americe byla v nabídce i automatická převodovka.

Mohlo by vás zajímat:  Historie Hondy S2000

Kvůli homologaci závodních vozů vznikla M3 LTW (nebo také Lightweight) – jakýsi předchůdce modelů CSL. Vůz byl hodně odlehčený oproti sériové verzi. Například neměl rádio, jen přípravu pro něj, scházela mu klimatizace, kožená sedadla nebo střešní okno. Dokonce i koberce byly z lehčích materiálů a některé díly karoserie byly z hliníku. Díky tomu se ušetřilo 91 kg. LTW byly v nabídce pouze v bílé barvě s polepy připomínající BMW Motorsport. Na kufru je zdobilo velké křídlo. Údajně vzniklo 125 vozů, 116 z nich se dostalo k veřejnosti a jednu měl v garáži i Paul Walker. Pro britský trh vzniklo 50 vozů série Evolution Imola, jinak též nazvané GT2. Vyznačovaly se bohatší výbavou a speciálními odstíny laku. Ke konci prodeje se v Australii nabízela Anniversary Edition upravená BMW Individual.

Mohlo by vás zajímat:  115 let automobilů z Mladé Boleslavi: Laurin & Klement Voiturette A představena roku 1905

Časopis Car & Driver zařadil tuto M3 mezi nejovladatelnější vozy devadesátých let. Německý magazín Auto Motor und Sport zase dostal ke svým padesátým narozenínám v roce 1996 speciální dárek – mohl otestovat jedinou ručně stavěnou M3 Compact E36. Se svým modelem M3 E36 BMW hodně zariskovalo, když se tolik výrazně lišil od předchozí E30. Ale riskantní krok vyšel a tohle BMW je dnes populární a uznávané skoro stejně, jako jeho předchůdce.

Foto: Autowp