Historie Mitsubishi Lancer EVO

Evo, Evolution, LanEvo, to jsou jen jedny z mnoha přezdívek, které získal Lancer Evolution, přeplňovaný sedan s pohonem všech kol, se kterým potěšila řidiče a rallyové fanoušky automobilka Mitsubishi. Plných 22 let nám tenhle klenot dělal radost a podněcoval zdravou rivalitu s Imprezou WRX, ale teď se zdá, že se za ním po deseti generacích.. tedy pardon, evolucích, zavře voda. Už se nedočkáme další římské číslice, která tradičně označovala novou verzi. Původně byl Evolution zamýšlen jen pro japonský trh, díky šedému dovozu se ovšem, podobně jako konkurenční WRX, prosadil v Británii a později i v celé Evropě.

Lancer EVO I

Po létě 1992 se poprvé rozeběhla výroba legendárního Evolutionu. Hned od počátku dostal přeplňovaný dvoulitrpohon všech kol z modelu Galant VR-4. Původně se ale pyšnil názvem Lancer GSRLancer RS. Verze RS byla obdobou Imprezy RA, tedy základní nuzně vybavený model vhodný pro další úpravy pro závodní účely, který vážil 1238 kg. I tak měl například zadní samosvorný diferenciál. Naopak GSR bylo vybavené pro pohodlné cestování. Tento silniční model měl výkon 182 kW a dosahoval maximální rychlosti 228 km/h.

Lancer EVO II

Druhá verze se na trh dostala v prosinci 1993 a ve výrobě vydržela do února 1995. Hlavní důraz vývojáři kladli na zlepšení řízení. Větší přítlačné křdlo, širší kola a lehčí stabilizátory přispěly ke zdokonalení ovladatelnosti vozu. Výkon mírně stoupl na 188 kW. Stále jste na výběr měly verze RSGSR.

Lancer EVO III

Poprvé se představil v únoru 1995. Zaujal už agresivnějším vzhledem uzpůsobeným pro lepší přístup vzduchu k chladiči, intercooleru a brzdám. Kromě předního nárazníku byl upraven i zadní nárazník, nástavce prahů a vůz dostal větší zadní křídlo. U motoru byl zvýšen kompresní poměr. Díky tomu vzrostl výkon na 201 kW při 6250 otáčkách a točivý moment na 309 Nm při 3000 otáčkách. Neobměněna zůstala nabídka dvou verzí RSGSR.

Lancer EVO IV

Oproti třetí evoluci byla ta čtvrtá z roku 1996 kompletně upravená a stala se velmi populární v mnoha částech světa. Díky dalším úpravám narostl výkon na 206 kW a točivý moment na 330 Nm. Na první pohled putala pozonost velká mlhová světla, která jste mohli mít i ve verzi RS. Ta stále představovala ideální vůz vhodný pro přestavbu na závodní speciál. Dostala nový zadní samosvorný diferenciál, nová sedadla a měli jste možnost výběru mezi 16-ti a 17-ti palcovými koly OZ. Některé modely měly i klimatizaci. Kvůli úspoře hmotnosti byly na voze tenčí skla a panely karoserie. Díky tomu byla hmotnost vozu 1260 kg, zatímco hmotnost silniční verze GSR byla 1345 kg.

Mohlo by vás zajímat:  Ferrari 308 GTB Michelotto - Chrabrý ital v pohorkách

Lancer EVO V

Design vozu byl kompletně pozměněn. Verze GSR dostala nová pohodlnější sedadla Recaro. Stadartně dodávaná kola se zvětšila na 17 palců a brzdy byly dodávány firmou Brembo. Kompletně přepracován byl motor s lehčími písty a novými vstřiky. Upravena byla i řídící jednotka a turbodmychadlo. Kroutící moment zrostl na 373 Nm, ale výkon byl oficiálně uváděn stále na hodnotě 206 kW.

Lancer EVO VI

Hlavní úpravy se zaměřily na chlazení motoru, Vůz tak měl větší intercooler, větší chladič oleje a nové písty. Změny se dotkly i vzhledu. Kvůli menšímu odporu vzduchu byly mlhovky posnuty na okraj nárazníku a zmenšeny. Mezi modely GSRRS se vklínil nový mezityp RS2, kdy byl model RS doplněn o některé prvky výbavy z modelu GSR. Závodní oddělení RalliartBritánii pak připravilo speciální edici RS Sprint, která byla odlehčená a měla zvýšený výkon na 246 kW. V roce 1999 pak byla uvedená speciální edice. Nesla název Tommi Mäkinen Edition, byla pojmenovaná po tomto finském jezdci, který s vozy Lancer EVO získal 4 tituly Mistra světa v řadě a dopomohl značce k zisku titulu v sezoně 1998. Edice se odlišovala jiným předním nárazníkem, černočervenými sedadly Recaro s emblémem Mäkinenova jména na opěradle, sedmnáctipalcovými ráfky Enkei v bílé barvě, koženým volantem a hlavicí řadicí páky od firmy Momo, sníženou světlou výškou a vylepšeným posilovačem řízení.. Na výběry byly kromě červené barvy, kterou jste na jiném Evolutionu mít nemohli, ještě bílá, černá, modrá nebo stříbrná. Zákazníci si také mohli vybrat speciální polepy ve stylů soutěžních vozů. Tento vůz bývá někdy označován jako lancer EVO 6,5.

Lancer EVO VII

Sedmá evoluce se objevila v roce 2001 a byla postavena na platformě většího osobního vozu Lancer Cedia. Oddělení Ralliart jej využilo jako homologační základ pro stavbů prvního speciálu WRC pro závody rally. Větší automobil byl pochopitelně těžší, než předcházející verze, ale Mitsubishi velmi zapracovalo na technické specifikaci vozu. Nový byl aktivní středový diferenciál a také samosvorný diferenciál. Výkon vozu byl 206 kW a točivý moment 385 Nm.

Lancer EVO VIII

Na trh se osmá evoluce dostala během roku 2003 a byla první, která se oficiálně prodávala v USA. V základní verzi dostala sedmnáctipalcová šedá kola Enkei, brzdy Brembo a tlumiče Bilstein. Výkon vozu byl 202 kW a stále zůstala pětistupňová manuální převodovka. Kromě klasických verzí GSRRS se nově v nabídce objevila verze SSL se střešním oknem, subwooferem v kufru a koženými sedadly. Další verzí byla MR s upraveným samosvorným diferenciálem, hliníkovou hlavicí řadící páky a karbonovou rukojetí ruční brzdy. Kvůli odlehčení a nižšímu těžišti měl vůz sedmnáctipalcová kola BBS a hliníkovou střechu. Novinkou byla také šestistupňová manuální převodovka. Úpravy se dočkaly tlumiče Bilstein, což zlepšilo řízení. Speciální edice pro britský trh nesly názvy FQ300, FQ320, FQ340 a FQ400 podle výkonu motoru. Značení ovšem nebylo přesné, takže jednotlivé verze měly 305, 325, 345 a 405 koní (tedy 227, 239, 254 a 302 kW). Fanoušci odvozovali název od slov „Fucking quick„. Verze FQ400 byla ale skutečně velice rychlá, s hmotností pouze 1450 kg se dostala na stovku za 3,5 vteřiny a pokračovala až na konečných 282 km/h. V pořadu Top Gear nedokázalo téhle verzi odjet ani Lamborghini Murciélago.

Mohlo by vás zajímat:  Historie Opel Calibra

Lancer EVO IX

Od 3. března 2005 jste si na japonském trhu mohli koupit devátou evoluci a ve stejný den jej automobilka vystavila na ženevském autosalonu. Verze pro severoamerický trh se představila o měsíc později v New Yorku. Opět se prodávalo ve čtyřech verzích, tedy GSR, RS, SEMR, které se lišili jak v technických detailech, tak ve výbavě. Verze MR dostala nové tlumiče Bilstein, šestistupňovou manuální převodovku, xenony, mlhovky a odlehčená kola BBS. Tradičně jse seděli v pohodlných sedadlech Recaro, brzdili díky firmě Brembo a řídili volantem Momo. Ostatní modely krom MR dostaly nová kola Enkei. Řidič si nyní vybíral jízdní režimy „asfalt“, „šotolina“ a „sníh“.  V Japonsku se na trh dostala speciální verze MR Ralliart, která vycházela z GSR. Měla například karbonový spoiler nebo černá kola od sportovního oddělení. Verze MR jste opět mohli mít v různých výkonech pojmenované FQ-300, FQ-320, FQ-340, FQ-360FQ-400.

Lancer EVO X

První koncept zatím poslední evoluce se představil pod názvem Concept-X na tokijském autosalonu už v roce 2005, na trh se ale v Japonsku dostala až v roce 2007, v Británii až o rok později. Pod kapotu dostal úplně nový přeplňovaný dvoulitrový řadový čtyřválec o výkonu 206 kW. Britská verze měla dokonce 220 nebo až 270 kW. Díky tomu se na stovku dostal za 4,5 vteřiny. Verze MR měla šestistupňovou převodovku s pádly, klasický model GSR se musela spokojit s pětistupňovou. Vůz měl stálý pohon všech kol S-AWC. Jde vlastně o vylepšený systém AWC ze starších modelů, který měl nyní unikátní systém přenosu točivého momentu.

Jenže ani to bohužel nestačí. a letos, po mnohých oznámeních automobilky Mitsubishi výroba definitovně končí. O nástupci již výrobce hovořil mockrát, je jen otázkou, zda půjde o SUV nebo o kupé, které by krom Evolutionu mohlo být i nástupcem kupé 3000 GT. Mitsubishi nás také straší hybridním pohonem. Nezbývá než doufat, že tak jako tak půjde o řidičské auto.

Foto:autowp.ru

Komentáře