Hyundai i30 N Performance, tento ostrý hothatch, prošel naším redakčním testem již v létě minulého roku. Je všeobecně známo, že Hyundai s tímto modelem vtrhl na trh sportovních vozů s velkou parádou a jméno Alberta Biermanna, bývalého šéfa divize M (BMW), který se podílel na vývoji tohoto vozu, se skloňovalo ve všech pádech.
Ano, nově vzniklé „enko“ je skvělým a velmi vyváženým vozem, který nabízí mnoho jezdeckých podob. Jeho univerzálnost a krajní polohy jízdních režimů jsou opravdu velmi diametrálně odlišné.
S uvedením nového „fastbackového“ provedení karoserie klasického modelu I30 bylo jen otázkou času, kdy i tato verze dostane onen přívlastek N, lépe pak N Performance.
Tento čas právě nastal, a já si k týdennímu testu vyzvedl i30 Fastback N Performance ve velmi elegantním bílém „Polar White“ provedení.
Natěšení je obrovské, protože jednoduše víte, do čeho jdete. Ona kouzelná tlačítka na volantu, která mění vlastnosti tohoto vozu z celkem klidného společníka pro každodenní ježdění na bestii, která disponuje ohromný zátahem, pálí automatické meziplyny a celkem na přání střílí do výfuku.
Fastback tvrdí sportovní charakter
Tato druhá karosářská varianta ve výbavě Performance opět nabízí skvěle vypadající devatenáctipalcové disky, mohutné ostře střižené nárazníky, nebo červené doplňky, které jsou jasně patrné v samotných brzdičích nebo v linkách obou nárazníků.
Stát před volbou karosářského provedení (hatchback x fastback) pak není rozhodně jednoduché. Když pomineme velikost zavazadlového prostoru, každý pak nabídne velmi osobitý přístup v pojednání zadní partie. Hatchback přichází s výrazným střešním lízátkem s integrovaným brzdovým světlem, fastback pak s elegantní odtrhovou hranou a mlhovým středovým svěltem, které je pak umístěno ve spodní části nárazníku.
Osobně se přikláním spíše k aktuálně testovanému „fastbackovému“ provedení, které opticky více podporuje sportovní charakter tohoto vozu.
Interiér bez velkých změn
Nový i30 Fastback N disponuje velmi obdobným interiérem, jakým disponuje klasická i30 N. Malých odlišností se dočkáme akorát v užití červené barvy, kterou je nově obšití volant, řadící páka, nebo samotné sedačky, červenou barvou jsou dále zvýrazněny také výdechy klimatizace. Mezi další odlišnosti pak patří barva „kouzelných“ tlačítek na volantu, které už nedisponují modrou, ale černou barvou. Velkou pochvalu si pak zaslouží samotný multifunkční volant za jeho mohutný věnec. Jako skvělou bych pak označil řadicí páku, její kulatá hlavice skvěle padne do ruky a samotná kulisa řazení disponuje krátkými a přesnými drahami.
Kaplička přístrojů „enkové“ verze pak samozřejmě není ochuzena o diody ukazující kam je aktuálně vhodné motor točit a o diody ukazující ideální čas pro přeřazení.
Karoserie fastback pak nabídne větší zavazadlový prostor o objemu 436 litrů, který navíc disponuje lepším přístupem.
Ergonomicky funguje interiér velmi dobře, pochválit pak musím také přední sedáky za jejich boční vedení. Slabší stránkou je pak jistá strohost a minimální odlišnost interiéru od klasických třicítek.
Jízdní projev
Testovaný fastback a jeho karosářské provedení nemá žádný výrazný přesah do skvělého jízdního projevu, kterým již v minulosti disponovalo klasické i30N Performance. Ano, jisté nuance tu s uplynulou dobou jsou, převážně pak na podvozku, ten by měl být o fous civilizovanější, než tomu bývalo u předchozího ostrého hatchbacku. Další změnou je pak přítomnost filtru pevných částic, který ubral výfukové soustavě pár decibelů. I přesto je ale zvukový projev tohoto vozu famózní, to jak si „pobrumlává“, když ho lehce škádlíte plynem, nebo jak střílí pod plným plynem, to jsou návykové věci, které se opravdu těžko popisují.
Nabízená rozmanitost jízdního projevu tohoto vozu je obrovská. Já jsem s „enkem“ absolvoval mnoho dálničních, ale i městských kilometrů, které jsem občas proložil nějakou tou českou okreskou. Tedy střídání samotných jízdních režimů jsem hojně využíval. Přiznám se, že nejčastěji to byl režim ekonomický a pak režim N Custom. V ekonomickém režimu je vůz velmi klidný a uživatelsky příjemný. Stran spotřeby jsem se pak v tomto režimu pohyboval lehce pod hranicí 8 litrů.
Mnou druhý nejčastěji používaný režim N Custom je plně nastavitelný režim. Nastavení se týká především reakce motoru, podvozku, diferenciálu, řízení nebo klapky výfuku. Zde je volba plně na vás. Mezi další režimy pak patří režim Normal, Sport a spíš okruhový ultimativní režim N, který se svou tvrdostí bohužel moc neslučuje se stavem českých komunikací.
Souhra tohoto motoru, převodovky, diferenciálu, podvozku a řízení dělá z „enka“ opravdu řidičské auto, se kterým je třeba se sžít. Vůz vám rozhodně nedá nic zadarmo, jízda s ním je však autentická a jednoduše skvělá.
Závěrem
„Enkové“ verze Hyundaie i30 nabízí velmi zajímavou a příznivou cenovou politiku. Při pohledu do aktuálního ceníku zjišťuji, že základní i30 Fastback N pořídíte v rámci akční ceny již za 719 990 Kč včetně DPH.
N Performance, které prošlo naším redakčním testem, a které navíc oproti klasickému „enku“ nabízí devatenáctipalcové disky, dvoulitrovou motorizaci s výkonem 202 kW / 275k, elektronicky řízený diferenciál, výztuhu zavazadlového prostoru, větší brzdové kotouče a variabilní ventil výfukové soustavy pak paradoxně pořídíte jen o 40 000 Kč dráž, tedy za částku 759 990 Kč včetně DPH.
I 30 N Performance je vozem, který se zcela jistě povedl a své konkurenci tak na čele vytvořil nejednu vrásku. Tento ojedinělý vůz umí být neskutečně dravý, rychlý a zábavný, na druhou stranu, díky velké rozmanitosti jeho jízdních režimů, velmi poddajný a každodenně použitelný.
Hyundai i30N Performance si prostě nelze nezamilovat. Ve výsledku je opravdu jedno jestli se jedná o klasický hatchback, nebo nový fastback. Klasický hatchback však jistou výhodu má, a tou výhodou je, že byl prostě prvním „enkem“.
