Hyundai i30 N Performance – velmi ambiciózní hothatch

Hyundai I30 N 04

Automobilka Hyundai nám v posledních letech předvádí velký a jasně patrný posun vpřed. Pomyslným vrcholem a třešničkou na dortu tohoto vzestupu je pro mnohé z nás model, který aktuálně prošel naším redakčním testem. Nejedná se o nic jiného, než o Hyundai i30 N v provedení Performance.

Trh s ostrými hatchbacky se, do příchodu tohoto modelu, zdál být velmi ustálený. Na trh přicházely už několikáté generace časem ověřených modelů a dlouhou dobu si na toto malé a specifické prostředí netroufl žádný nováček. Starým časům je ale konec a právě automobilka Hyundai koncem minulého roku uvedla na trh svého zástupce, který se právě pro sebe rozhodl urvat také nějaké to procento potenciálních kupců vozidel tohoto  specifického automobilového segmentu.

Základ modelu N tvoří klasická i30, ta je klasicky k dispozici ve třech karosářských variantách, jedná se o hatchback, liftback (fastback) a kombi. Testovaná ostrá Nková verze potom vychází z varianty hatchback. Hyundai samozřejmě nikterak nelení a již nyní se testuje nová i30 N v provedení Fastback.

O samotné vývoji enka toho bylo napsáno již mnohé, přesto to ale po vzoru i30N v “rychlosti” prolítněme. Hyundai šel za vývojem svého ostrého modelu s jasným cílem uspět, bez jakýchkoliv kompromisů, nebo polovičatých řešení. Verze i30N byla vyvíjena a testována v Evropě a to pod vedením dlouholetého šéfa divize M (BMW) Alberta Biermanna. Ostré enko bylo navíc testováno na okruhu Nurburgring, odtud, dle informací automobilky, plyne také jeho označení N. Stejně jako ostatní třicítky se i její ostrá enková verze vyrábí v Nošovicích.

Vzhled

Jak již bývá u hothatchů většinou dobrým zvykem, auto svůj jasný a čitelný charakter nikterak neskrývá. Na první pohled je jasně čitelné a zařaditelné. Své přednosti umí dát dobře najevo, v podání i30N velmi decentním a elegantním způsobem.

Námi testovaná verze disponovala příplatkovým lakem Performance Blue a 19-ti palcovými disky, které jsou speciální přímo pro model N. Přední partie disponuje nárazníkem, který má oproti klasické třicítce celkem logicky zvětšené nasávací otvory pro lepší chlazení vozu. Spodní části předního nárazníku nesmí chybět červená linka, která zvýrazňuje sportovní charakter nejrychlejší i30. Dynamiku bočního profilu podtrhují ohromná již zmiňovaná devatenáctipalcová litá kola, která jsou obuta do nízkoprofilových, pro enko speciálně vyvinutých, pneumatik rozměrů 235/35, opravdu radost pohledět. Zadní partii pak dominuje výrazné lízátko pátých dveří a dvojice mocných a zvukově velmi potentních koncovek výfukové soustavy.

Mohlo by vás zajímat:  Test Dacia Spring: Cenově nejdostupnější elektromobil má co nabídnout. Ale jenom někomu

Vnější vzhled třicítky je pro někoho možná o něco výraznější než u vozů konkurence, přesto je ale velmi decentní, stylový a rozhodně líbivý.

Interiér

Interiér se od běžné i30 liší hned v několika detailech. Tím prvním jsou kožené sedačky s výrazným bočním vedením, které jsou samozřejmě elektricky nastavitelné a vyhřívané. Dále je tu multifunkční volant s opravdu mohutným věncem, disponující kromě standardních ovladačů tempomatu, telefonu, audiosoustavy a palubního počítače, také dvojicí speciálních tlačítek pro volbu jízdních režimů. Mile překvapí řadící páka, a to její kulatou sportovní hlavicí, nebo její mechanickou zpětnou vazbou. Palubka přístrojů je celkem klasická, disponuje dvojicí analogových ukazatelů otáčkoměru a rychloměru. Mezi nimi je pak umístěn displej palubního počítače. Čím je však ale enko originální, to je indikátor, který Vám v návaznosti na teplotu motoru ukazuje, kam až je vhodné vozidlo vytáčet a druhý indikátor, který Vám ukazuje kdy je vhodné přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Ano i30N je vybavena také zadními sedadly a zavazadlovým prostorem, ale to je v kontextu s jízdními vlastnostmi, které nabízí zcela nezajímavé 🙂

 

Jízda

I30N je vozem několika tváří, jeho obrovskou výhodou je, že dokáže pomocí svých jízdních režimů měnit svůj charakter a to opravdu velmi výrazně. Jeho jízdní režimy “normal”, “eco”, “sport”, “N” nebo “custom” mají přesah převážně do odezvy motoru, chodu diferenciálu, zvuku výfuku, nastavení tlumičů, nastavení posilovače řízení, nastavení elektronického řízení stability atd.   

Mohlo by vás zajímat:  Test Suzuki Ignis 1.2 DualJet Hybrid: Snesitelná lehkost bytí

Už v základním režimu Normal, se po nastartování ozve příjemně hluboký zvuk z výfuku. Pro tišší a úspornější jízdu můžete zvolit režim Eko, který má vedle tiššího nastavení výfuku ještě více vlažnější reakci na plynový pedál.

Režim Sport je už dost rozdílný, změní se nastavení všeho kromě ESC. Zrychlí se reakce na plynový pedál, ztuhne podvozek i posilovač řízení, zvýší se svornost diferenciálu a také nastane změna stran výfuku, ten je o poznání hlasitější s občasným efektním zvukový doprovodem.

A konečně se dostáváme k režimu “N”, který vše ještě zintenzivní. Výfuk burácí při každém přeřazení, podvozek je ještě tužší a motor se ještě ochotněji žene do otáček. Zajímavá je funkce Rev-Matching, která při podřazování adekvátně srovná otáčky motoru – jedná se o poznání rychlejší reakci než u klasických meziplynů.

Pokud Vám cokoliv na natovárním “N” nastavení nevyhovuje je tu ještě režim N custom, kde se dá téměř vše libovolně nastavit, je tedy například možné mít v ostrém režimu  měkčí podvozek nebo tišší výfuk, případně úplně vypnout stabilizaci.

Nko vyniká velkou tuhostí karoserie, oproti běžné verzi bylo použito více vysokopevnostní oceli, varianta Performance má navíc v zavazadlovém prostoru rozpěru mezi tlumiči, která dále zvyšuje jeho tuhost. Přední náprava je vybavena samosvorem, obě kola tak zabírají najednou a výjezdy ze zatáček si budete jednoduše užívat. Enko je vybaveno šestistupňovým manuálem s krátkými a přesnými drahami. Řízení je nutné také pochválit, pro jeho jasnou odezvu od kol, jeho vlastnosti se pak samozřejmě mění se zvoleným jízdním režimem.  

Mohlo by vás zajímat:  TEST Citroën DS3 Cabrio 1.6 THP 155 - Silný extrovert

Pozitivně musím ohodnotit brzdy, 345 mm kotouče vpředu a 315 mm vzadu mají velmi dobrý výkon a dobře se dávkují. Dále bych u nich ocenil jejich přívětivý nástup, ne vždy s Enkem pojedete na hraně, postupný nástup brzdného účinku tedy oceníte. U nedávno testovaného Peugeotu 308 GTI je nástup brzd o mnoho agresivnější a je zapotřebí na to vždy myslet.

K dalším zajímavým funkcím patří například Launch Control, nebo ukazatele přetížení a výkonu motoru. Pěknou funkcí je také graf kde vidíte historii využití výkonu nebo plnícího tlaku turba.

Závěr

Hyundai se svým prvním hot hatchem rozhodně nešlápnul vedle, naopak se neztratí ani mezi zaběhnutou konkurencí. Enko umí být velmi ostré, rychlé a velmi zábavné. Jeho zvukový projev, to je jednoduše čistá radost. Na druhou stranu, a to díky jeho bohatým jízdním režimům, umí být velmi přívětivé, každodenní jízda do pracovního procesu, zcela jistě nebude žádným utrpením. Enko jednoduše osloví zákazníky, kterým jde o skvělé jízdní vlastnosti, zábavu z řízení a zajímavou pořizovací cenu. Vám už potom nezbývá nic jiného než přimhouřit oko nad tím, že Hyundai ještě nemá zcela vybudované dobré jméno na poli sportovní aut. Enko je tedy číslo jedna, neskutečně se však povedlo a my se už teď těšíme na dalšího zástupce této divize.

Cena i30 N začíná na částce 759 990 Kč. Za variantu Performance s vyšším výkonem o 25 koní, elektronicky řízeným samosvorem, výkonnějšími brzdami, výztuhou v zavazadlovém prostoru a variabilním ventilem výfuku je příplatek rozumných 20 tisíc, testovaná verze měla navíc balík výbavy Everyday za 30 tis. a 18 900 za lak, celkově se tedy cena vyšplhala na 826 800 Kč.

Jan Horský

O Jan Horský

Kontakt na autora: horsky@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora