Autobazary obecně nemají příliš dobrou pověst. Není nic výjimečného, že mistrné triky prodejců natlačí neznalého kupujícího k takovému autu, které by si nikdy sám nekoupil. K tomu přidejme i značně nevýhodné úvěry či složitou smluvní dokumentaci. Zdá se tedy, že koupě auta v bazaru může být nejhorší možná varianta. Realita však může být o trochu jiná.
Kde berou bazary auta?
Autobazary berou vozy nejčastěji ze dvou zdrojů. Tím prvním jsou lidé, kteří osloví bazar, zda by neměl zájem jejich ojetinu vykoupit. Druhým zdrojem jsou samotné soukromé inzeráty, které bazary aktivně tipují, kontaktují majitele ojetin a snaží se je přesvědčit, aby své auto prodali do bazaru. To může přinášet klady, jako je především rychlost celého prodeje, kdy může být vše vyřízeno do pár hodin.
Ne vše bazary vykoupí
Autobazar má za cíl generovat zisk – tedy nabízet vozy, o které je zájem a které budou dobře prodatelné. To se následně odráží i v samotném výkupu. Autobazar vykoupí jenom takové vozy, které za to skutečně stojí. Důvodem odmítnutí může být například nezajímavý model vozu, požadovaná vysoká cena nebo také stáří či počet najetých kilometrů.
Velmi častým důvodem odmítnutí je potom technický stav daného ojetého auta. Jelikož i na ojetiny se vztahuje určitá záruka, chce být autobazar logicky krytý a chce nabízet jenom ty vozy, které budou víceméně bez vad. Vykupované auto je tedy důkladně prohlédnuto, a pokud vykazuje výrazné technické problémy, může být odkup odmítnutý.
Bazar jako jistota
Koupě v bazaru se tak může stát určitou jistotou v tom ohledu, že je k dispozici vůz, který alespoň z technického hlediska není úplným vrakem a nebezpečným šrotem. Ten vůz, který bazar odmítne, následně končí v klasické soukromé inzerci. A je nastraženou pastí na neznalého kupujícího bez zkušeností, který koupí něco, co si důkladně neprověří. I když je určitým způsobem právně chráněn, vymahatelnost daných práv není v naší zemi ideální.
Zdroj: https://www.drive.com.au/caradvice/buying-or-selling-a-car-online-12-red-flags-to-look-for/