Je krásná letní noc, teplo, žádný provoz, známá okrska je zalitá měsíčním světlem. Plynule dojedu auto před sebou, krásně ho předjedu a zařadím se před něj. PRÁSK! Světlomety toho Fusionu se mi zarejou skrze odraz zrcátka hluboko do mozku. Na co proboha ten člověk potřebuje dálková světla, když jede 15 metrů za mnou?
Kdyby to byl jediný případ, dalo by se to přejít. Kdyby jich bylo deset, myslel bych si, že jsem nesnášenlivej a špatně se snesu s okolím. Ale po těch letech si říkám, že chyba opravdu nebude ve mně. Samozřejmě, každý se někdy přehmátne, zazmatkuje nebo se splete. Na to máme všichni právo. Ale mně přijde, že se to zhoršuje. Moc tomu nepomáhají ani ostatní účastníci provozu. Ale asi by nemělo valný smysl zde psát chodcům, aby chodili po správné straně silnice a cyklistům, aby používali cyklostezku, když už podél silnice nějaká vede a stála nás takové peníze.
Asi bychom se měli vrátit zpátky do autoškoly. I když kdoví, jestli by to k něčemu bylo. Co si pamatuju svou výuku autoškoly, tak velmi záleželo na tom, kdo vás učil. Já měl celkem štěstí na starého praktika, rozjezdy do kopce na oba způsoby, změny pruhů, pravidlo zipu v praxi a parkování do řady. Vedlejší skupina to měla podstatně horší, i když se jim snáze skládaly zkoušky. Jenže nevím jak u Vás, ale v našem městě na zkoušky dohlížela, alespoň v té době, jedna z nejzbytečnějších skupin úředníků. Vůbec je nezajímalo, jestli umíte řídit. Půlhodinové ježdění po vilové čtvrti, kde každých 200 metrů dáváte přednost zprava, zakončené jednou stopkou Vás nenaučí nic. Jenom zajistí, že pár lidí za drobné zazmatkování vyrazíte a vytáhnete z nich další peníze za zkoušku. Nelze se divit, že to na silnicích vypadá, jak vypadá.
Všichni jsme určitě viděli v Top Gearu, jak vypadá autoškola ve Finsku. A řeknu Vám, že s čerstvým absolventem tam bych se bál méně, než se spoustou zkušenějších řidičů u nás. Ale budiž, spoustu věcí Vás naučí provoz sám, jen doufejte, že si přitom příliš neškrábnete lak. Hlavně že jste se museli naučit jak měnit olej, svíčky nebo žárovky, ačkoliv prakticky nic z toho doma neuděláte, protože moderní vozy musí kvůli čemukoliv do servisu.
Jenže pak tu jsou ty drobnosti, které spoustě lidí nedocvaknou. Kromě zbytečného pouštění dálkových světel tu jsou například mlhovky. Zajímavé je, že správné použití mlhovek si díky názvu nejspíš nemůžete ani splést. Možná že už dnes lidi nevědí, co je tedy mlha. Začne trošku mrholit, nebo se šeří, případně jen jedete za kouřícím traktorem. To vše vede řadu řidičů k doměnce, že je to ta pravá příležitost zapnout mlhovky. Špatné počasí vůbec ovlivní chování řidičů. Dnes se to málo vidí, ale bývaly doby, kdy hodně sněžilo i v nížinách. A lidé tehdy ometli svá embéčka a žigulíky a dojeli s nimy normálně do práce. Je zajímavé, že národ řidičů SUV s pohonem všech kol má z drobné sněhové nadílky takový strach, že se plíží hluboko pod přiměřenou rychlostí. Pokud se tedy nejedná o opačný extrém těch, kteří prostě musí dojezdit své deset let staré letní gumy bez ohledu na počasí.
Řidiči silnějších vozů pak vynikají též předjížděcí horečkou, která vede k předjetí čehokoliv, co je papírově slabší. Znáte to, konstatní rychlostí okolo 90 dojedete silný vůz, který sice jede 100 km/h na rovinkách, takže se nedá předjet, ale do zatáček musí najíždět šedesátkou. Když ho náhodou se štěstím předjedete, tak přijde vesnice, kde jedete předpisově a on Vás opět mine sedmdesátkou, protože dopraváci tou dobou radši měří někde na výpadovce, kde nikdo nebydlí. On se zařadí před Vás a zadupne brzdu, aby Vás potrestal za troufalost a také, aby neriskoval pokutu víc, než je nezbytně nutné. Pro jistotu zbrzdí radši na 40, asi aby tu rychlost v obci měl alespoň v průměru okolo padesáti. A nebo případně ihned poté, co Vás předjedou, pak brzdí a odbočují. Neříkejte, že se Vám to nikdy nestalo.
Když jsem si vzpomněl na světla, nemohu opomenout blinkry. Ty se totiž používají až při zatáčení. Až na to, že v tu dobu už nemá jejich sepnutí smysl. Nepoužívají se při odbočování, ani na dálnici. Jediné místo, kde je povoleno blinkr zapnout, je nájezd na kruhový objezd, ale jen pokud jej neopouštíte prvním výjezdem. Když se Vám to stane potřetí za den a podruhé je to Hyundai i20, začínáte mít pocit, že Vám to ten chlap dělá naschvál. Řidiči v podobných levných vozech mají navíc často tendence jezdit opravdu všude pomalu. podezřívám je, že místo všech budíků je tam ukazatel okamžité spotřeby se zabudovanou hlavní, která Vám vystřelí mozek, kdykoliv spotřeba stoupne nad 6 litrů na 100 km. Jinak si to vysvětlit nedovedu.
Pravidlo zipu je velmi praktické a celkem funguje. Ale specialitou je, že se uplatňuje zhruba 3 kilometry před skutečným zúžením. Velkým otazníkem jsou pak vychovávači, kteří se snaží zabrat oba jízdní pruhy. Přeci se náhodou nenacpete do řady před ně, ne? Ideální také je, pokud nedáváte přednost. Když vidíte auto proti, které odbočuje doleva a za ním dalších 30 čekajících chudáků, tak jej nepustíte, ono se místo najde, ale Vy byste ztratili asi 10 vteřin čekání na dalším semaforu. Kdoví, možná byste řekli o 3 nadávky méně na dlouhé červené. Pokud se blížíte ke křižovatce, kde máte dát přednost, tak jedete plnou rychlostí do poslední chvíle, třeba chudák na hlavní vyměkne a pustí Vás. Špatné je, když jste na křižovatce ve tvaru T s předností zprava. Nikdy totiž nevíte, jestli i zbylí řidiči nevyznávají stejná pravidla jako vy, první tedy jede ten s nejsilnějšími nervy. Nešvarem je i ježdění ze zvyku. Jednou, ještě na střední, mi cestou do školy vletěl na minikruháči před auto starý pán ve svém Atosu. Brzdy to pobraly tak tak, oba jme vystoupili a já se ho ptal, proč mi nedal přednost. Jenže jsem dostal okamžitě vynadáno, že takovej cucák jako já nebude jeho, s padesátiletou praxí za volantem, učit řídit, a že tam odjakživa byla přednost zprava. Nějak jsem na to neměl co říct…
Možná jsem nespravedlivý, možná za to všechno můžou novodobé asistenty a není to v lidech. Všechny ty moderní euroškatule plné elektronických pomocníků pro usnadnění řízení nás vedou k tomu, že vlastně nebudeme umět řídit nic. Proč se starat o to, jaká Vám svítí světla, když by je asistent měl umět spínat, tlumit i natáčet dle potřeby. Je vážně zajímavé, že většinu těchto přešlapů mají na svědomí právě řidiči levných aut. Krom korejské dvojice a Dacií se to týká i Renaultů Thalia a Fordů Fusion. Ne, nebudu všechny majitele těchto aut házet do jednoho pytle, ale je to u nich ve větší míře. Je to vlastně prosté. Tyto auta jsou jednoduchá a laciná a nejsou řidičsky zajímavá. Kupujete si je, protože je potřebujete, ne, protože byste je snad chtěli. Jenže když Vás nezajímá, jakým autem jezdíte, pak je to proto, že Vás auta nezajímají. Pokud Vás nezajímají auta, nezajímá Vás ani řízení. A když Vás něco nezajímá, tak v tom nikdy nemůžete být dobří.
Tak co, poznali jste se v těchto řádcích? Ne? Pochopitelně, jsme na motoristickém serveru. Všichni tu jsme proto, že nás auta baví, všichni rádi řídíme a všichni to chceme dělat co nejlépe. Přesto si představte, že by se skutečně ustanovili nějaké průbežné kurzy autoškol, kde by se místo zbytečností vyučovaly skutečně důležité věci z běžného provozu. Byli by jste proti? Myslím, že ne, uškodit by nám to nemohlo, co říkáte? A kdyby to odnaučilo jen stovku chybujících řidičů od jejich „kiksů“, tak to podle mne smysl má.
A co Vy? Které přešlapy ostatních řidičů vadí nejvíce Vám? A udělali jste někdy nějakou chybu, kdy jste se hodně styděli? Napište nám to do diskuze!
Foto:saidaonline.com, michiganjournal.org
