Mazda 6 2.5 Skyactiv-G A/T – šikmooký vyzyvatel domácího šampióna

Člověk se holt celej život učí, dnešní nadpis budiž toho důkazem. Po celou dobu testu jsem si v hlavě porovnával Mazdu s „naší“ Oktávkou, měl přichystaný srdceryvný úvod o vstupu německého koncernového gigantu do tuzemské automobilky a následné představení vozu, který doslova zboural domácí trh, abych při psaní těchto řádků zjistil, že se vlastně tak úplně nejedná o vozy stejné kategorie. To je jako vážně Octavia „pouze“ vůz nižší střední třídy? O třetí generaci to údajně již tak úplně neplatí, nicméně čísla hovoří jasně, když už srovnávat, tak s panem Superbem. No, tak ti milá Wikipedie mockrát děkuji, teď budu muset trochu vařit z vody. Ale na druhou stranu asi lepší než být za blbce…

Pojďme se ale již konečně věnovat Mazdě, to ona je tu dnes samozřejmě ta hlavní hvězda. Navíc v nejvýkonnější motorizaci a s výbavou, která rozhodně nikterak nezaostává, spíše naopak. Když to vezmeme pěkně popořadě, na první pohled zaujme design. A né ledajaký, sama Mazda tento směr označuje jako KODO, čili duše v pohybu. Je pravda, že křivky budí spíš dojem organického stvoření než chladného stroje. Buď si je zamilujete hned, nebo možná chvilku potrvá, než se vám dostanou pod kůži. Věřte mi ale, že se tak dříve nebo později stane. Tvary jsou ladné a promyšlené. Zde je vše navíc umocněno krásnými devatenáctipalcovými koly.

Přesouváme se dovnitř, musím se přiznat, že interiér na mne udělal zřejmě ještě větší dojem než je tomu v případě exteriéru. Zvlášť v tomto provedení světlé kůže, tmavých plastů a kombinaci matného a leštěného hliníku nemá chybu. Sice trochu nepraktické, ale na pohled moc pěkné.  Jen možná škoda, že výrobce nepoužil i u této modelové řady kruhové výdechy klimatizace. Palubní displej se tu neovládá dotykově, ale otočným ovladačem před loketní opěrkou. V době dotykáčů zpočátku celkem nezvyk, ale po čase používání zjistíte, že vás to rozptyluje méně, než se za jízdy trefovat do jednotlivých bodů na obrazovce. A to hlavní, displej není po chvilce opatlaný.

Druhá věc, která vás na interiéru kromě designu zaujme, je prostor. Je ho tu všude až až a v tomhle kontextu mi trochu uniká význam všech těch ášestek, pětkových Báw a éčkových Medvědů, natož ještě jejich vyšší řady. Fakt je tohle někomu málo a potřebuje víc? Nechápu, ale budiž, proti gustu… Zřejmě tady někde taky začal hlodat první červíček pochybnosti ohledně srovnání s Octavií. Přestože se považuji za patriota, tak vzhledem, zpracováním a hlavně prostorností na mne interiér japonského zápasníka zapůsobil více. Což se ale dodatečně vysvětlilo, minimálně ten prostor. Toho je dostatek i pro zavazadla. Na objem si stěžovat nebudete, na co už možná ano, je jeho přístupnost u námi testované varianty sedan, protože se otevírá pouze relativně krátká hrana za oknem a do zadní části kufru se tak musíte hodně natahovat a naklánět přes nárazník, což za špatného počasí může odnést vaše oblečení. Provedení liftback by bylo z tohoto pohledu určitě praktičtější, u kombíku tato starost odpadá.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Talbot Solara SX

Ale dost bylo řečí, je čas nastartovat a vyrazit. Poloha za volantem je uvolněná, luxusní kožená sedadla jsou prostorná a pohodlná, jen v zatáčkách trochu kloužou. Jsou perforovaná a v teplých dnech umožňují odvětrávání, což značně zvyšuje komfort za volantem. Vyhřívání je pak samozřejmostí. Pěkná vychytávka je pohyblivá červená čárka na ciferníku tachometru, která dle GPS reaguje na aktuální povolenou rychlost a vy tak přesně vidíte, kolik můžete jet, abyste se nevystavovali problémům se zákonem. Většinu času si sice rychlost budete kontrolovat na head-up displeji v zorném poli, ale i tak je tohle zkrátka moc povedený detail. Co mne při jízdě hodně překvapilo, byl komfort. Velké ráfky s nízkoprofilovými pneumatikami jsou většinou otázkou kompromisu a je na vás, zda dáte přednost spíše vzhledu, nebo pohodlí, ale zde překvapivě velikost nemá na jízdu nijak negativní vliv a tudíž je to vlastě taková win-win situace. Jen vaše peněženka bude možná jiného názoru…

Atmosférický benzínový dvouapůllitr slibuje na papíře spoustu zábavy. V reálu se to potvrzuje tak napůl. Nebojte se a nechápejte mne špatně, auto jede, jede rychle, ale přesto jsem měl možná trochu větší očekávání. Po přepnutí do sportovního režimu se situace sice razantně zlepší, ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že s manuálem bych z toho motoru byl schopen dostat víc. A nebo také ne, holt je spíš doba menších turbomotorů a ty větší atmosférické zřejmě trpí přechodem na nové Euro normy o něco více. Dneska se hraje na emise a spotřebu. V tomto ohledu drží Mazdí agregát krok a při poklidné jízdě městem odpojuje dva válce. Průměrná spotřeba během testu byla 8,8 l a věřím, že kdybych chtěl, k osmi bych se dostal, což rozhodně není vůbec špatná hodnota.

Mohlo by vás zajímat:  První jízda: Škoda Octavia III

Smíšené pocity mám i z brzd. Na pedál je potřeba už od začátku vyvíjet poměrně vysoký tlak a pokud z nich chcete dostat to nejlepší, musíte opravdu zabrat. No nevím nevím, jak by si s tímto poradily zejména ženy. Samotné řízení a pocit z vozu jsou ale jednoznačně pozitivní. Jízda je dostatečně pohodlná,  přesto auto není zbytečně uhoupané a přesně plní vaše povely.

Manipulace na místě je pak již o něco těžkopádnější. Vnější rozměry jsou skutečně působivé a výhled z vozu bohužel není nikterak skvělý. Ano, je tu samozřejmě parkovací kamera, ale přeci jen se raději spoléhám na vlastní oči a kameru mám pouze pro kontrolu a popřípadě k využití posledních možných centimetrů. Ohledně tohoto pak auto disponuje další užitečnou vychytávkou. Když projíždíte vedle aut zaparkovaných podélně, na displeji je vidíte z ptačí perspektivy a současně s tím rysky vymezující prostor, který je pro parkování potřebný. Můžete si tedy hned ověřit, zda je volné místo dostačující, a nepokoušet se zajet někam, kam se nevejdete.

Je těžké se ubránit nadšení, když stojíte tváří v tvář vozu, který je krásný, výkonný, prostorný a patřičně luxusní, natož si dovolit ho za něco trochu zkritizovat. Ale pokusil jsem se o to, abych náhodou nebyl nařčen ze zaujatosti či snad dokonce z podplacení od výrobce. Jó kéž by, haló… :-). Co vám budu povídat, loučení bylo těžké. Přesto bych si vybral trochu jinou specifikaci. Určitě kombi, a nejspíš menší dvoulitrový motor s manuální převodovkou. Po zkušenosti s Mazdou 2 vím, že je tito Japonci opravdu umí, proto možná škoda, že se k námi testované motorizaci nenabízí.

Komentáře