V roce 1997 se na závodní tratě dostal úspěšný McLaren F1 GTR Longtail. Ono slovo Longtail odkazuje na prodlouženou zadní část, avšak jí navzdory bylo kupé v porovnání s klasickým GTR o více než 100 kg lehčí. Stejný recept s delší zadní části, ale lehčí konstrukcí použila britská automobilka znovu o téměř dvacet let později, aby se na svět dostal McLaren 675LT a jak správně tušíte, zkratka LT vznikla od slovíčka Longtail.
Výchozím modelem pro stavbu nejvíce okruhově orientovaného modelu řady Super Series se stalo loni představené kupé 650S. Roadster pro tentokrát McLaren vynechal. V přímém srovnání s 650S vynikne nejen karosérie prodloužená na 4546 mm a snížená na 1188 mm, ale také její agresivnější styling. Vše začíná u přepracovaného předního nárazníku s postranními křidélky a karbonovým splitterem, který vede ke zvětšení přítlaku na přední nápravě. Z uhlíku jsou vyrobeny také nástavce prahů s menšími přívody vzduchu, na ně navazují výrazněji tvarované boční nasávače vzduchu před zadními koly. Zadní křídlo je o polovinu větší než u 650S a díky karbonové struktuře je zároveň o něco lehčí. Uchu lahodící zvuky budou vydávat dvě koncovky výfuku z titanu. Tlak vzduchu od zadních kol odvádí přepracovaný karbonový nárazník s integrovaným difuzorem ze stejného materiálu.
Všechny ty karbonové díly mají společného jmenovatele – nižší hmotnost, v porovnání s McLarenem 650S dokonce o více než 100 kg. V základní výbavě dokonce není ani klimatizace (je však dodávána bez příplatku), sedadla čalouněné kůží a alcantarou mají strukturu z uhlíkových vláken a jejich tvar je odvozen od těch v hypersportu P1. Suchá hmotnost díky všem úpravám klesla na 1230 kg, její rozložení je v poměru 42,5:57,5 téměř ideální. Pod kapotou je sice i nadále dvakrát přeplňovaný osmiválec o objemu 3.8 litru, až polovina součástí však byla vyměněna. Maximální výkon tak stoupl na 675 koní při 7100 ot./min a točivý moment na 700 Nm mezi 5500 – 6500 ot./min, to v kombinaci se sedmistupňovou převodovkou SSG stačí na akceleraci z 0 na 100 km/h za 2,9 sekundy (- 0,1 sekundy), z 0 na 200 km/h za 7,9 sekundy (- 0,5 sekundy) a maximální rychlost 330 km/h. Poměr výkonu a hmotnosti se zlepšil na 549 koní na tunu.
McLaren 675LT bude k dispozici v pěti unikátních kombinacích „By McLaren“, z nichž hned čtyři zůstávají vyhrazené pouze jemu. Jedná se o červenou Delta, bílou Silica, zelenou Napier a šedou Chicane. Oranžový historický odstín McLaren se objevil například již u hypersportu P1. Ruku v ruce s odstíny karosérie jdou i odstíny interiéru, jehož materiály byly dle tiskové zprávy pečlivě vybírány. U kabiny ještě chvíli zůstaneme, protože v porovnání s modelem 650S v ní chybí ovladače již zmiňované klimatizace. Nově jsou totiž integrovány do standardně dodávaného multimediálního systému s dotykovou obrazovkou. Abyste náhodou nezapomněli v jaké autě sedíte, je na každé opěrce hlavy i přístrojovém panelu znáček „675LT“.
Zdroj: McLaren
