Čím modernější auto, tím více elektroniky. A čím dražší auto, tím více výbavy. Některé prvky přispívají k pohodlí, ke komfortu i bezpečnější jízdě. Jsou tu ale i takové, které řidiče vyloženě štvou a v některých případech mohou být i zdrojem řady rizikových situací. Co konkrétně dnes řidiči ve svých autech najdou a co je může vytáčet do běla?
Start-stop systém
Nejde o žádnou nadstandardní výbavu, ale v podstatě povinný doplněk, který má šetřit palivo a přírodu. O vlivu na startér nebo akumulátor už se ale příliš nemluví. Mnoho řidičů proto jako první věc po usednutí do vozu tento systém vypíná. Pokud to jde stisknutím tlačítka, je to ideální. Pokud je nutné vypnutí provést prostřednictvím infotainmentu, může to být doslova pro zlost.
Systém hlídání jízdních pruhů
Pokud systém pouze hlídá nájezd na čáru a v tu chvíli vydá zvukový signál, je to ještě celkem v pořádku. Pokud ale dochází k tomu, že nás auto začne vracet, mohou nastat opravdu horké chvilky. A ještě horší je to v případě automatického vedení auta v jízdním pruhu, kdy se ideální jízdní stopa auta může lišit od té, kterou volí samotný řidič. Každá cesta je tak spojena s tím, že se řidiči perou se svým volantem.
Ovládání hlasem
Má ho řada nových, ale i starších aut. U těch novějších už můžeme mluvit o pokročilých asistentech, kteří jsou schopni dobře rozeznávat jednotlivá slova, věty i pokyny. Ve starších autech ale musíme říkat předem určené příkazy. Nejenom, že si je musíme složitě pamatovat, ale mnohdy pohoříme na špatné výslovnosti a artikulaci. Zvláště, když je nutné tyto příkazy vyslovovat anglicky či jiným cizím jazykem.
Infotainment
Pokud jde o navigaci nebo možnost detailního nastavení vlastností vozu, má v interiérech své místo. Pokud ale začíná nahrazovat běžná mechanická tlačítka, je to problém. Najít v tu chvíli to, co zrovna potřebujeme, může být nadlidský úkol. A hrabat se v dálniční sto třicítce v nastavení infotainmentu proto, že chceme upravit teplotu na straně spolujezdce, také nebývá vždy ten nejbezpečnější nápad.
