Řidiči a chodci. Obě skupiny patří mezi účastníky silničního provozu a pro obě skupiny platí určitá pravidla. A protože chodci jsou v provozu celkem zranitelní, mohou těžit z určitých výhod. Někdy jich doslova zneužívají, jindy pijí krev řidičům nevědomky. Co v provozu dělají?
Stání u přechodu
Není nic horšího než chodec, který stojí u přechodu. Třeba na někoho čeká nebo si s někým povídá. Řidič auta, který ho vidí, automaticky zastavuje. Když ale zjistí, že chodec se nechystá přecházet a jenom zde stojí a stát bude, je logicky právem rozčílen. Ve městech je něco podobného k vidění v podstatě denně. Ne vždy si to ale chodec uvědomí, že stojí na špatném místě.
Pomalá chůze
Chodec by měl i ve vlastním zájmu přejít vozovku co možná nejrychleji. Ale jaká je realita? Často zcela opačná. Mnozí jdou pomalu, někdy dokonce i záměrně. A řidič čeká a čeká, až konečně chodec přechod opustí. Pomalé tempo se dá pochopit u starších lidí, ale u mladší generace je to jenom lenost nebo možná také naschvál. Někteří se tím ani netají, že jdou schválně pomalu.
Mačkání tlačítka
Tlačítka na semaforech někde fungují, jinde ne. Mají své benefity, jelikož při menší koncentraci chodců se semafor přepíná až po stisknutí tlačítka. Řidičům se tak červená nerozsvítí zbytečně. Jsou ale lidé, kteří tato tlačítka mačkají záměrně. Ani se nechystají přejít, ale když kolem přechodu s tlačítkem jdou, tak ho zmáčknou. Proč? Tady je vidět jasný naschvál.
Vynucování si přednosti
Absolutní přednost na přechodu chodci nemají. To by si měli uvědomit. Když budou doslova skákat a vbíhat na přechod, ublíží tím jenom sami sobě. Ubrzdit během krátké chvíle auto nebo náklaďák, to prostě nejde. Vstoupit na přechod pro chodce by měla osoba až tehdy, kdy si je jistá, že ji řidiči v autech skutečně pouští a že jsou schopni bezpečně a bez problémů před přechodem zastavit.
Zdroj: https://www.byllp.com/pedestrian-accidents-need-know/
