Kdo kupuje ojetinu, má mnoho možností, jakou cestou se vydat. Může obejít tuzemské bazary, může hledat na online inzerci nebo může využít zahraničních nabídek. Buď přímo, nebo s využitím zprostředkovatele. Zemí, která je pro vyhledávání ojetin populární, je Německo. Mnoho lidí chce auto právě z této země, jelikož doufají v dobrý poměr cena/výkon. Ano, některá auta odtud se vyplatit mohou, ale u jiných se začnou problémy jen hrnout.
Opravdu z Německa?
Že je auto k dispozici na německých stránkách nebo stojí v německém bazaru, ještě nemusí znamenat, že z této země také pochází. Je častým jevem, že je ojetina z východu dopravena právě do Německa, zde je krátkodobě přihlášena a poté prodávána. Neznalý zájemce o ojeté auto si myslí, jak dobrý vůz kupuje. Reálně mu doma v garáži ale končí automobil ze zemí, kam by pro něj nikdy v životě nejel.
Jak si ho prohlédnout?
Každé kupované auto je třeba prohlédnout i projet. Pro zákazníka z České republiky není úplně jednoduché, dojet si na místo prodeje. Komplikací je vzdálenost spojená s časem a výdaji nebo jazyková bariéra. Řešením tak mohou být služby externí kontroly. Ty ale nejsou zdarma a platí se za ně i v případě, kdy vůz ke koupi doporučen nebude.
Opravdu stojí za to?
Kdo se do Německa vydá sám, mnohdy se nechce vracet s prázdnou a nakonec udělá kompromis a vůz vezme, i když bude mít nějaké mouchy. V případě externí kontroly zase hrozí, že se požadavky technika úplně nesejdou s požadavky kupujícího. Auto sice bude doporučeno, ale při dovozu do České republiky s ním majitel nebude dvakrát spokojen.
Ještě je tu administrativa
I když s historií, prohlídkou a koupí dopadne vše dobře, je tu ještě potřeba auto přivézt a samozřejmě přihlásit. Obojí je o něco komplikovanější než v případě tuzemského auta. Opět to může mnoha lidem značně zkomplikovat život, zvláště pokud v tom „neumí chodit“ nebo nemají všechny věci v pořádku tak, jak vyžaduje zákon.
Zdroj: https://www.lendingtree.com/auto/foreign-cars-vs-domestic-cars-pros-and-cons/
