Peugeot 2008 GT Line zaujme nejenom povedeným vzhledem, ale i jízdními vlastnostmi

První generace modelu Peugeot 2008 byla, co se týče prodejů celkem úspěšná a tak nastupuje generace druhá. Tu jsme dostali k testu ve vrcholné verzi GT Line. A co si z týdenního testování odnášíme? Až na pár negativ hlavně pozitivní dojmy. Ale hezky po pořádku.

Design vozu

Na první pohled designově velmi povedené auto. Výraznější maska chladiče v kombinaci s kapotou přidává pocitu na robustnosti. Přitom Peugeot 2008 není zase až tak velký macek. Pozornost rozhodně přitáhnou velmi zajímavě tvarovaná světla, ze kterých lze sklouznout pohledem na LED proužek denního svícení, který dále přechází ve velmi netradičně a originálně, ale povedeně tvarovaný nárazník. Kreativity a zajímavé výraznější designové prvky vidíme i v boční části, která ostřeji přechází v zadní část vozu, která může oproti předku a boku působit spíše stroze. Nebýt dominující části se světly a označením Peugeot, působila by záď vozu přece jenom celkem nudněji, zvláště když víme, kolik zajímavostí jsme viděli vpředu.

Hezky působí také obě zpětná zrcátka vozu, která nemají žádný velký plastový lem, a většinu jeho velikosti zabírá odrazová plocha. Působí to jak povedeně po stránce designu, tak jde i o praktickou věc z pohledu lepšího sledování dění za vozidlem.

Foto: David Hampl

Otevřeme-li dveře a usedneme-li za volant, bude nám hned jasné, co tvůrci u modelu Peugeot 2008 GT Line zamýšleli. Navodit nám dojem, že nejsme v crossoveru, ale spíše ve sportovnějším voze. A to ať už jde o povedená sedadla se středovým lemem s výrazným prošíváním, které ostatně najdeme i v jiných částech interiéru. Výraznější zelená barva přitáhne na pozornosti. Najdeme ji jak na palubní desce, tak i na volantu, dveřích či madlech. Kromě prošívání hezky vypadají také podsvícené linky, taktéž ve stejném odstínu. Najdeme je na dveřích, ale i na palubní desce.

Je to pochopitelně také volant, použité materiály v interiéru, nebo série tlačítek na středovém panelu, které bychom klidně zařadili spíše do vozu závodního, než do stylového a elegantního malého SUV. Naopak tlačítka bodového osvětlení jsou zcela z kategorie těch elegantních, a to díky svému hladkému, dotykovému provedení.

Foto: David Hampl

Interiér auta

Co rozhodně přitáhne pozornost, to je použitý 3D kokpit. Na první pohled velmi efektní věc, která však nemusí vyhovovat každému. Po designové a zajímavé stránce mu není co vytknout. Kde má ale své mouchy, to je celková rychlost odezvy. Jakákoliv změna prostě trvá. Sice je spojena s efektními přechody, ale dost možná by více vyhovovalo mít konkrétní data zobrazena hned a nečekat, než se vše změní. Kokpit je v podstatě rozdělen do dvou částí, kde v té přední předsunuté jsou vidět blikající směrovky, zatímco v té zadní je zobrazována řada dalších informací.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Morris Minor 1000

Zajímavým prvkem je určitě panoramatická střecha, která přijde vhod hlavně v době horších světelných podmínek, kdy interiér vozu může působit až ponure a tmavě. Stažením střechy tak získáme trochu potřebného světla navíc. Ke stažení je však bohužel třeba nikoliv stisknout tlačítko, ale posunout vše ručně. Kde vám mohou tlačítka také chybět, to je ovládání teploty a intenzity foukání. Toto je třeba nastavovat přes dotykový displej. Na druhou stranu možnost rychlé volby eliminuje to, že bychom nastavení teplot museli během jízdy složitě hledat. Ale ne vše zase najdeme na displeji. Vnitřní cirkulaci, vypnutí foukání, ofuk předního okna je zase k dispozici jenom skrz mechanická tlačítka.

Foto: David Hampl

Co zpočátku dělalo problémy, to bylo pohodlné usazení ve voze. Oproti jiným vozům je člověk zvyklý sledovat kokpit skrz volant. Ten je v Peugeotu spíše menší a tak optimální posez by měl být ten, že řidič sedí spíše níže, i volant má v nižší poloze a výhled na kokpit má až nad ním. Z počátku se mi tato poloha zdála jako celkem nepřirozená, ale po pár desítkách kilometrech a několika nezbytných a neustálých úpravách si člověk zvykne. Při vracení vozu už jsem na prvotní problémy zcela zapomněl. Může pochopitelně vyvstat otázka, jak se z vozu kde je volant výrazně dole vylézá, ale objektivně řečeno s tímto úkonem žádný problém nebyl.

Lepší by mohla být určitě přihrádka k odkládání mobilního telefonu. Jedinci disponující menším přístrojem problém mít nebudou, ale ti s většími smartphony budou z důvodu nedostatečné velikosti tohoto prvku zklamáni.

Foto: David Hampl

Jízdní vlastnosti

Z hlediska jízdních vlastností není vozu co vytknout. Podvozek se chová velmi jistě a díky perfektní souhře motoru a převodovky skutečně není problém snažit se dostat z vozu to, co chceme. A to ať už chceme akcelerovat na rovince, či projíždět zatáčky ve vyšší rychlosti, než je běžná cestovní. Řízení se určitě jevilo jako spíše tužší, což celkový dojem bezpečné jízdy a jistoty jen umocňovalo.

Naše testovaná verze Peugeotu 2008 byla vybavena také systémem držení v jízdním pruhu. Ten fungoval naprosto spolehlivě a ani v náročnějších situacích nijak neselhal a dokázal vůz nasměrovat v optimální jízdní dráze. I proto nebylo často třeba do jeho řízení nijak výrazně zasahovat. A patrně to Peugeot ani nechce, protože vám to dává jasně najevo. Ačkoliv jde o funkci celkem praktickou a nejsem proti ní nijak vysazený, tak v tomto případě mám pocit, že se se mnou auto až moc pralo. Řízení bylo až moc tvrdé a musel jsem se s vozem skutečně hodně přetlačovat ve chvíli, kdy jsem chtěl volit rozdílnou jízdní stopu. Když jsem ho však nechal jet dle svého, byla stopa sice rozdílnější od mé, ale bezpečná.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Avia A15
Foto: David Hampl

Nechyběl ani adaptivní tempomat, který nejenom na dálnici přispěje k bezproblémové, pohodlné a bezpečné jízdě. Vhod přijde i na městských okruzích, i mimo města. Jelikož byl náš Peugeot 2008 vybaven i funkcí čtení dopravních značek, ukázalo se, jak skvěle může být tato funkce spojena s využitím adaptivního tempomatu. Po přečtení značky stačí dvakrát zmáčknout spodní tlačítko na jeho ovladači a rychlost se ihned nastaví na maximální povolenou.

Peugeotu 2008 nabízí možnost volit ze tří jízdních režimů. A to Eko, Normal a Sport. Nejde jenom o nepatrné změny, jelikož rozdíly mezi režimy jsou skutečně znatelné. Hlavně pokud jde o rekce po tom, co sešlápneme plyn. Zatímco na Eko režim je náš Peugeot spíše línějším vozem, při sportovním režimu stačí plynový pedál doslova polechtat a míříme vpřed.

Co lehce zklamalo, byla absence tlačítka automatické brzdy. Na druhou stranu adaptivní tempomat fungoval až do zastavení, kdy se automatická brzda ve voze aktivovala. K opětovnému rozjezdu stačilo lehce sešlápnout plyn a nadále bylo třeba už jenom volit optimální jízdní stopu.

Foto: David Hampl

Závěrečné shrnutí

Peugeot 2008 GT Line rozhodně nezklamal. I když nutno říci, že v některých ohledech si často až výrazně protiřečí. Propracovaná příď a zároveň nudnější záď, nebo ovládání teploty skrz displej, zatímco další nastavování tlačítky, ale špičková výbava v podobě čtení značek, adaptivního tempomatu a systému držení pruhů, proti čemuž stojí zase nutnost stáhnout panoramatickou střechu postaru – ručně. Chvíli si můžete připadat jako v lehce sportovním voze, jindy zase v elegantním crossoveru. Na druhou stranu nic z toho nejsou výrazné výtky, které by snad z vozu dělali špatnou volbu.

Naopak. Po usednutí sice budete chvíli hledat správnou polohu, ale s přibývajícími kilometry si s vozem budete stále více rozumět. Jistý podvozek i skvělá spolupráce motoru a převodovky vás přesvědčí o tom, že po stránce jízdních vlastností nemůžete být zklamáni. A když se za ním po zaparkování otočíte, tak ne ani tak proto, abyste zkontrolovali uzamčení, ale proto, že tohle auto bude na parkovišti prostě vynikat.

Zdroj: Autorský text
Foto: David Hampl

O David Hampl

V případě kontaktu využijte email: hampl@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora