Možná už jste na něco podobného narazili, zejména pokud máte ve zvyku jezdit na poslední kapičku rezervy. Do palivové nádrže lze v některých případech natankovat více paliva, než kolik je její nominální kapacita. První vysvětlení, které většinu z nás napadne, je obvykle nesprávné. Porucha měřících čidel ve stojanu čerpací stanice je velmi nepravděpodobná. Ještě nepravděpodobnější je pak varianta, že by měřidla ve stojanech byla chybně nastavena záměrně.
Pumpaři jsou pod drobnohledem
Jen máloco je v České republice pod větším drobnohledem než čerpací stanice. Česká obchodní inspekce i různé nezávislé organizace a iniciativy pravidelně kontrolují nejen stav paliva jako takového, tedy jeho složení, množství příměsí a další ukazatele, které odhalí podrobná chemická analýza v laboratoři, ale také, zda pumpaři mají správně seřízená měřidla.
Pokud by se pak na některé čerpací stanici skutečně měřící čidla porouchala, její personál by se o tom velmi rychle dozvěděl – skutečný počet litrů v nádrži by totiž neodpovídal údajům v interním systému, který eviduje prodeje i doplňování nádrží. A žádná společnost by si nemohla dovolit skandál, který by na vychýlená měřidla upozornil širokou veřejnost.
Na vině je teplotní roztažnost
Namísto konspiračních teorií o podvodnících na pumpách je tak i v tomto případě třeba obrátit se na vědu. Na vině je totiž teplotní roztažnost, a to jednak paliva samotného, a jednak vaší nádrže a dalších komponent auta, například vstřikování. Asi už tušíte, že k podobné situaci dochází nejčastěji za horkých letních dní, kdy tankujete palivo do rozpálené nádrže.
Palivo je obvykle uskladněno v dobře izolované podzemní nádrži, a je tedy spíše chladné. Má tak o něco menší objem než o pokojové teplotě. Oproti tomu horká nádrž má naopak o něco větší objem než obvykle. Kombinací těchto faktorů se může stát, že natankujete o litr či dva více, než kolik se do nádrže oficiálně vejde.
