Byl to obyčejný zimní den. Ráno jsem přišel k autu a už na první pohled bylo jasné, že to nebude lehký start. Auto bylo celé pokryté sněhem a skla byla zamrzlá. Snažil jsem se být zodpovědný, tak jsem nastartoval, vzal do ruky smeták a škrabku a pustil se do práce. Odklidil jsem sníh, oškrábal led a myslel si, že mám hotovo. Už před prvními mrazy jsem četl několik článků o tom, že se chce policie v zimním období zaměřit na nezodpovědné řidiče, kteří své auto dostatečně neočistí. Já měl v tu chvíli svědomí čisté. Po sněhu ani památky, námraza seškrábaná a zamlžená okna byla během několika následujících minut také minulostí.
Vyjel jsem po obvyklé trase, která končila v mém zaměstnání. Jezdím to každý den a troufnu si říct, že bych to zvládl i poslepu. Po několika minutách jsem zjistil, že na zimu nejsem se svým autem připravený tak, jak jsem myslel. Nefungoval ostřikovač čelního skla. Ale pokračoval jsem v jízdě. A to se mi vymstilo. Po několika dalších minutách jízdy mě zastavila policie. Nejdřív jsem nechápal proč, ale pak mi došlo. I když jsem odklidil sníh a led, zapomněl jsem na jednu podstatnou věc – čelní sklo bylo špinavé od břečky, kterou házela kola ostatních aut. Výhled nebyl ideální, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Pomocí stěračů jsem se sice snažil udržet čelní sklo čisté, ale spíše jsem ty nečistoty rozmatlal.
Policista byl nekompromisní a dal mi jasně najevo, že kvůli špatnému výhledu dostanu pokutu. Byl jsem naštvaný, hlavně na sebe. Ptal se mě, proč jsem si neumyl sklo ostřikovačem? Odpověď byla jednoduchá a bolestivá zároveň. Jsem hloupý. Udělal jsem chybu, kterou jsem si uvědomil až teď. Na začátku zimy jsem zapomněl do nádobky nalít zimní směs a letní kapalina tam zmrzla. Ostřikovače nefungovaly.
Slíbil jsem policistovi, že pokud budu mít znovu zhoršený výhled, že co nejdříve zastavím a sklo si očistím ručně. S tímto slibem mě naštěstí nechal pokračovat v jízdě. Protože odstavit vozidlo kvůli takové prkotině, by se mi fakt nechtělo.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
