Škoda Super Sport

V dobách normalizace, kdy v Česku vládli komunisté a všechno bylo tak trošku jinak, se domácímu autoprůmyslu příliš nedařilo. Ano Škoda či Tatra chrlili jedno auto za druhým, většina ale zůstávala buď u nás nebo v ostatních státech východního bloku. Obraz českého automobilismu měl v očích Západu zlepšit malý a lehký sportovní automobil.

Za tímto účelem se začal v roce 1969 rodit projekt s typovým označením Š 724, jenž se měl stát malosériově vyráběným kupé na export do západoevropských zemí. Původní časový plán počítal s dokončením prvního prototypu v roce 1970, následně měly do asi poloviny roku 1971 trvat jízdní zkoušky. V závislosti na těchto zkouškách měly být zhotoveny další 4 prototypy a v roce 1972 měl být dokončen vývoj automobilu a započata jeho malosériová výroba. Jenomže díky problémům ve výrobě nakonec vznikl pouze jeden exemplář, jenž byl dokončen v AZNP Kvasiny (na vývoji spolupracovali i Výzkumně vývojová základna AZNP Mladá Boleslav, VVZ Jawa Praha, Vertex Hradec Králové, PAL Kbely a Autopal Nový Jičín)  v roce 1971 a byl označen jako Škoda 110 Vývojová Studie. Kvůli pozdějšímu vystavování v cizině se název změnil na Škoda Super Sport.

Mohlo by vás zajímat:  Nový Jaguar C-TYPE Continuation v detailu. Limitovaná série vychází ze specifikace závodního vozu pro Le Mans

Škoda 110 Vývojová Studie se poprvé představila v roce 1971 v městských sadech v Klatovech u příležitosti výstavy, kterou pořádalo ředitelství Československých automobilových závodů. Oficiální autosalonovou premiéru si už jako Škoda Super Sport odbyl sportovní vůz v roce 1972 na autosalonu v Bruselu. Vzbudil tehdy velký ohlas, který byl z valné části příznivý, ani to však do sériové produkce nepomohlo.

Samonosná karosérie Super Sportu z laminátu s kovovými výztuhami je dílem Škodovky, která k výrobě používala díly firmy Vertex. Design vozu byl velmi kontroverzní s nízkou přední a vyšší zadní částí. Kontroverzi ještě umocňovala přední výklopná rampa se světlomety, kde byla mezi celkem šesti reflektory dvojice potkávacích, dvojice dálkových a dvojice mlhových světel. 13palcová kola byla obuta do pneumatik Barum 175 SR 13. Velmi zajímavé bylo nastupování do vozu, kdy se odjistila celá střední část karoserie a odklopila se. Dveře u tohoto modelu neexistovaly. Dostatečné pohodlí nastupování zajistila odklápěcí část přístrojové desky i volant uložený na hřídeli. Aby byla zajištěna dostatečná tuhost a bezpečnost, mělo auto za přední výklopnou částí ochranný oblouk. K motoru, který byl uložen vzadu, se dalo dostat opět pouze protisměrným otevřením celého zadního dílu karosérie. Super Sport byl velice kompaktní – délka 4060 mm, výška 1120 mm a šířka 1640 mm spolu s rozvorem 2500 mm slibovali docela solidní manévrovatelnost. Pokud se ptáte na kufr, tak ten se nacházel mezi podběhy předních kol a měl objem 0,35 m3.

Mohlo by vás zajímat:  Historie Honda FC Sport

Základem Super Sportu byla podlahová plošina, na kterou navazoval pomocný rám s motorem a zavěšením zadních kol (to spolu se zavěšením předních kol odpovídalo Škodě 110 L). Motor byl uložen vzadu. V jediném prototypu byla umístěna kapalinou chlazená zážehová jedenáctistovka s dvojitým karburátorem Weber o výkonu 73 koní při 6250 ot./min s točivým momentem 81 Nm při 5250 ot./min. Původ měla jednotka v soutěžní Škodě 110 Rallye. Nejvyšší rychlost kupé s pohotovostní hmotností 898 kg (rozložení 46:54 ve prospěch zadní nápravy) a tímto motorem atakovala 180 km/h a z 0 na 100 km/h Super Sport zrychlil za 15,3 sekundy. Poháněna byla zadní kola, na která výkon přenášela čtyřstupňová převodovka. Při testech však do auta nechala Škoda zabudovat i silnější motor o obsahu 1107 cms výkonem 104 koní. Se silnější jednotkou a s pneumatikami Dunlop Sport pak dokázalo auto jet až 211,5 km/h! S původními pneumatikami klesla rychlost na 207 km/h a s vyklopenou světelnou rampou na 196 km/h. Původní návrhy počítaly se zabudováním i silnějších jednotek o objemu 1.25 – 1.6 litru, pokud by se auto dostalo do série. K tomu už, jak víme, nedošlo.

Mohlo by vás zajímat:  Moto Guzzi slaví století existence jubilejním barevným provedením Centennial Livery

Po několika prezentacích bylo kupé přesunuto do Autosalonu Škoda v Mladé Boleslavi a jeho vývoj skončil. Až v roce 1981 bylo auto podle návrhu Theodora Pištěka předěláno, aby si mohlo zahrát ve snímku Upír z Feratu. Přepracována byla přední i zadní část, zmizela typická výklopná přední světla, která byla nahrazena konvenčními reflektory. Zadní světla byla upravena ve stylu modelu 120, později však nahrazena původním panelem ze Super Sportu. Změněn doznala také barva – z bílé na černou s červenými linkami. Zajímavostí je nahrazení standardních škodováckých kol tehdy neznámými disky BBS. Po dotočení filmu byl Super Sport přejmenován na Ferat a vrácen zpět automobilce, která ho momentálně vystavuje ve firemním muzeu či přístupném depozitáři.

Zdroj: Škoda, kniha Škoda zapomenuté vozy 1960 – 1990; autor: Jan Tuček, Automobil Revue, auta5p.eu,