Slavná a úspěšná závodnice Eliška Junková patřila mezi první ženy, které pronikly do ryze mužského světa

listopadu 1900 v Olomouci se narodila žena se jménem Alžběta Pospíšilová. Právě tato žena, která měla zálibu v cestování a učení se novým jazykům, se 24. června 1922 provdala za Čeňka Junka. Po svatbě se ale nezměnilo jen její příjmení, ale také křestní jméno. Alžběta se totiž rozhodla, že své křestní jméno, které se v cizích jazycích označuje jako Elisabeth, Eli či Eliza, změní na Eliška. A tak vzniklo jméno a příjmení ženy, kterou dnes známe jako Elišku Junkovou.

Čím byla tato žena významná?

Elišku Junkovou dnes známe jako automobilovou závodnici – k závodění ji přivedl její první manžel Čeněk Junek, se kterým nejprve jezdila ve vozech značky Bugatti jako spolujezdkyně, poté také už sama. Ve své době byla nejrychlejší mezi ženami a dokázala být silnou konkurentkou také mužům. Stala se jedinou účastnicí ženského rodu na Grand Prix až do dneška. Mezi její nejvýznamnější výhry patří páté místo v závodě Targa Florio. Jako závodnice ukončila svou kariéru v roce 1928. V tomto roce totiž zemřel její první manžel.

Srdce ze železa

K motoristickému sportu ji to ale táhlo i nadále, a když ukončila svou závodnickou kariéru, věnovala se jiným okruhům tohoto sportu. Tak například stála u zrodu brněnského Masarykova okruhu a psala články do časopisu Za volantem, který se věnoval právě motosportu. Získala ocenění:

Zasloužila mistryně sportu,
posmrtně pak Cenu města Olomouce (v roce 2005),
a v roce 2016 získala Čestné občanství Prahy 1.

Mohlo by vás zajímat: Mnozí řidiči neumí řadit a zbytečně huntují motor, někteří dokonce i v automatu

První závodní vůz

Jejím prvním závodním vozem se stal automobil, který si spolu s manželem pořídili pro osobní účely poté, co Čeněk Junek havaroval s jejich předchozím vozem značky Mercedes-Benz. Tentokrát si zvolili Bugatti T30, který nechali v roce 1923 přestavět na závodní vůz. Společně s manželem (jela jako spolujezdkyně) se účastnili závodů. Už v létě roku 1923 se rozhodli pro koupi novějšího modelu, Bugatti T32. Teprve v září 1924 začala Eliška závodit také jako řidič. Svůj první závod jela v Bugatti T30 na trase Lochotín – Třemešná a vyhrála jej. Manželé Junkovi se pak účastnili mnohých dalších závodů, ve kterých velmi často dominovali.

Velká vítězství

V roce 1926 převzala vůz Bugatti T35 po svém manželovi. Nešlo jen o nový model, ale také o změnu kategorie. Zatímco Bugatti T30 bylo klasifikováno jako cestovní vůz, model T35 byl již závodním typem vozu. 9. května 1926 s tímto vozem závodila na trase Zbraslav – Jíloviště a právě zde dosáhla absolutně nejrychlejšího času. Porazila i výkonnější vozy, včetně vozu Bugatti T35B, který řídil její manžel.

Mohlo by vás zajímat: Moderní automobilová výbava je pro řadu řidičů spíše pro zlost, zvyšuje cenu i riziko poruchy

Zahraniční závody a Grand Prix

Prvním zahraničním závodem Elišky Junkové byl Klausenpass – švýcarský závod, ve kterém dojela na druhém místě. V roce 1927 se přihlásila do závodu Grand Prix v kategorii vozů do dvou litrů. Tento závod na německém Nürburgringu dojela na čtvrtém místě. Avšak ani tento jedinečný závod nebyl pro závodnici tím nejslavnějším. Největšího úspěchu dosáhla na sicilském závodě Targa Florio. Tento závod byl v té době považován za nejtěžší závod na světě – obsahoval významné převýšení, náročný terén a velké množství zatáček. Poprvé se tohoto závodu zúčastnila v roce 1927 s vozem Bugatti T37, ale musela pro poruchu vozu odstoupit. Již v následujícím roce nastoupila znovu, tentokráte s vozem Bugatti T35B.

Targa Florio – obrovský úspěch mladé jezdkyně

A právě páté místo z tohoto závodu se považuje za největší úspěch této závodnice. Targa Florio je závod, který se jel na pět okruhů a každý okruh měřil 108 kilometrů. Za druhý okruh získala ocenění pro nejrychlejší jízdu, dále pak byla oceněna za nejlepší amatérský výkon a získala zde i dámskou cenu. Tento závod proběhl 6. května 1928. Tehdy ještě Eliška Junková nemohla tušit, že tento úspěch bude následován tragickou událostí – a to již o dva měsíce později.

Mohlo by vás zajímat: Nechat se ošidit při koupi kapaliny do ostřikovačů je extrémně snadné. Stačí malá nepozornost

Tragická smrt manžela

Dne 15. července 1928 se Čeněk Junek účastnil Velké ceny Německa na okruhu Nürburgring, který před rokem opanovala jeho manželka. Bohužel na rozmělněném asfaltu dostal jeho vůz smyk, který způsobil vymrštění jezdce a jeho přímý náraz do skály. Následkem byla roztříštěná lebka a okamžitá smrt závodníka. V reakci na tuto autonehodu se Eliška Junková rozhodla ukončit svou závodnickou kariéru.

Automobily ji ale přitahovaly i nadále

Avšak i po ukončení své závodnické kariéry se nedokázala zcela odpoutat od automobilového průmyslu. Toužila po cestování, a tak se rozhodla, že podnikne cestu na Cejlon. Ettore Bugatti, majitel stejnojmenné automobilky, jí poskytnul vůz a poprosil ji, aby prozkoumala možnosti exportu automobilky také na tento kontinent.

Československý motosport

Po dokončení této cesty se stala členkou Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko. Právě s jejím přispěním začala stavba dnes velmi známého brněnského Masarykova okruhu. Významné jméno někdejší výtečné závodnice přilákalo do závodu velmi významné jezdce, čímž se zvýšilo povědomí o tomto okruhu i mimo hranice Československa. Vzhledem ke svým organizačním schopnostem a znalosti čtyř jazyků (angličtina, němčina, francouzština a italština) byla považována za velmi důležitou členku tohoto klubu.