Souboj Lamborghini Gallardo a Ferrari F430

V dnešním článku se podíváme na činnost, se kterou se setkáváme každý den. Je nástrojem pro hodnocení každého člověka a věcí kolem nás. Tím nástrojem je vzájemné porovnávání. Je to nedílnou součástí pracovního života, výběru elektroniky a nákupů, při kterých vaše druhá polovička stráví hodinu v jednom obchodě, kde pobíhá od kabinky k zrcadlu a zoufale si snaží vybrat mezi párem šatů. Na jednu stranu je to velmi otravné, na druhou stranu máte možnost se zastavit a přemýšlet o této činnosti v příjemnější souvislosti. 

Ve světě aut je srovnání základním ukazatelem při tvorbě nového modelu. Když se náhodou konstruktérům podaří udělat skvělé auto, dost dobré v porovnání s konkurencí, vznikne z toho velké břemeno, které na svých „zádech“ nese každý další model. Mezi takovou nerozlučnou dvojku patří Subaru Impreza a Mitsubushi Lancer, Chevrolet Camaro a Ford Mustang, Ferrari a Lamborghini. Ať už jsou důvody technické, nebo čistě subjektivní, vždy si jedno z nich vybereme, máme ho zkrátka raději.

Jednoho krásného dne jsem měl možnost proniknout mezi věčný italský spor Lamborghini a Ferrari. Nejspíš vás napadne, že vybrat si mezi Lamborghini Gallardem a Ferrari F 430 je velmi složité, ale dle mého osobního názoru není. Jedno je totiž naprosto dokonalé a druhé malinko schizofrenní. Lamborghini mne uchvátilo čistými linkami hned, jak jsem ho uviděl. Interiér byl velmi příjemný a byl z něj cítit onen italský šmrnc, jaký najdeme i u Alfy Romeo. Těžko popisovat, je to o pocitu. Všude spousta kůže, jemný semiš, velký display ve středovém panelu a přehledná palička s budíky. Jízda byla na supersport pohodlná a po sešlápnutí plynu se auto probudilo. Doslova se nadechlo a s přílivem vzrušení a adrenalinu se hnalo kupředu. Byla to krása.

Mohlo by vás zajímat:  Policie má na D11 novou silnou posilu. Jaká to je a jak ji poznat?

Znamená to snad, že Ferrari bylo tím horším? Ani v nejmenším. Po usednutí do minimalistického interiéru F 430, jsem hned věděl, jaké bude. Trocha semiše, přehledné budíky, karbonový volant a sedačky, jejichž bočnice tlačily, jak byly pevné. Tady jsem věděl, kde jsem a co chci dělat. Pokud jsem jízdu v Lamborghini hodnotil jako adrenalin, pak toto byl boj v první linii. Vibrace, hluk, vnímání rychlosti, všechno bylo daleko výraznější. Motor dával svým řevem jasně najevo divokost vzpínajícího se koně a neurvale na sebe upozorňoval o tři zatáčky dopředu. Dokonce i při podřazení si odfrkl, první auto, se kterým byla i radost brzdit. Byl to ten pravý požitek ze superauta, bylo to drama, událost, něco mimořádného a velkolepého. Myslím, že Ferrari lépe dokázalo auto vyladit pro samotný požitek z jízdy. F 430 je také zlomovým modelem, kdy se začala ve větší míře používat elektronika, zvláštní ale je, že si připadáte stále jako řidič, ne jako hromada masa, která se přišla svézt.

Mohlo by vás zajímat:  Honza Matoušek - 10 nejošklivějších aut

V Lamborghini máte pocit, že můžete jet rychle a agresivně, ale ve Ferrari máte pocit, že nechcete dělat nic jiného. Přitom je to divné, protože historie Lamborghini nám dala plno okázalých a vzrušujících aut. Miura, Urraco, Countach, Diablo, jsou jména, kde nepochybuji o stejně silném zážitku, jako z F 430, tak proč jsem to necítil z Gallarda? Po dlouhém přemýšlení, jsem došel k závěru, že za to mohou Němci. Nemůžu se zbavit dojmu, že vzali tento model a řekli si, že tak drahé auto si koupí především starší movitější pánové, kteří uvítají pocit luxusu a nechtějí si otloukat kostrč na každé nerovnosti. Zároveň předešlé okázalé hrany a křivky trochu umírnili dle německy přirozeného decentního stylu. Německá decentnost také poupravila výfukový systém, aby nebyli rušeni obyvatelé ospalých bavorských vesniček. Vzniklo tak auto, které se zaseklo mezi superauty a GT. Má od každého trochu, ale spolu to moc nefunguje. Když chcete superauto, nepotřebujete multimédia, záplavu kůže a utlumený zvuk. Na druhou stranu s ním nemůžete jet daleko, protože po 200 kilometrech vás začnou bolet záda a nemáte kam si dát zavazadlo.   

Mohlo by vás zajímat:  Jedu s dobou – projekt pro seniory za volantem

Nechci tím říct, že Gallardo je špatné auto, protože se jich za ta léta prodaly tisíce, takže ona schizofrenie nebyla krok špatným směrem, a mne by si možná Gallardo v úpravě Superleggera získalo také, ale tento den tomu tak nebylo..