Člověk v osobním, nebo dokonce nákladním voze je v případě nehody poměrně slušně chráněn. Pravým opakem je potom chodec, který je v provozu velmi zranitelným účastníkem. Není proto divu, že mnohé nehody končí fatálně. U většiny z nich je ale viník jasný už na začátku. Jaké chyby chodci dělají?
Přecházení mimo přechod
Velmi častým nešvarem je přecházení chodců mimo přechod. Je jasné, že všude přechody být nemohou, ale v místech, která jsou nebezpečná, namalovány jsou. Nebo zde jsou podchody či nadchody. Přesto se najde mnoho chodců, kteří nemohou dojít až k přechodu a silnici se rozhodnou překonat jinde. A to může být krajně nebezpečné.
Hluchota a slepota
Tak se označuje známý jev, který je typický především u mladší generace. Týká se chodce, který má na uších sluchátka, do kterých hraje hlasitá hudba. A v ruce mobilní telefon, do kterého daná osoba zírá. Neví, co se děje kolem něj, a nezřídka kdy se rozhodne vstoupit do vozovky. A je jedno, zda na přechodu, nebo mimo něj. Vždy je třeba vstoupit do vozovky až po rozhlédnutí.
Vynucování přednosti
Na přechodu mají chodci přednost, to je pravda. Není ale absolutní a nelze si ji vynucovat. I chodec má povinnosti. Rozhlédnout se a vstoupit na přechod až ve chvíli, kdy je to bezpečné. Kdy auta stojí nebo zastavují a proběhne jasný kontakt, který potvrdí, že řidič chodce pouští. Vstoupit bezhlavě na přechod a vynucovat si přednost není dobrý nápad. Řada takových situací může končit fatálními následky.
Překonávání nebezpečných míst
Příkladem mohou být například několikaproudé silnice se svodidly uprostřed nebo různé městské obchvaty s vyšší povolenou rychlostí, než je v obcích běžné. Někteří se dokonce rozhodnou vstoupit na dálnici. I tato místa jsou pro chodce velmi riziková a viník je v případě nehody vždy jasný. Chodec zde ve většině případů totiž vůbec nemá co dělat.
Zdroj: https://www.nidirect.gov.uk/articles/be-safe-pedestrian
