Nákup ojetého auta může být trefou do černého, zejména při dnešních rozdílech mezi cenou zbrusu nových modelů a jejich o rok či dva starších sourozenců. Ale také se při takové transakci můžete ošklivě spálit. Zejména pokud kupujete auto od soukromého majitele. Byť nemají autobazary v důsledku různých pochybných praktik, které využívaly zejména v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí, žádné velké renomé, dnes už nákup v nich o poznání bezpečnější. Tedy alespoň u těch, které mají dobré recenze.
Pozor na soukromý import
Ať se nám to líbí, nebo ne, ve sjednocené Evropě se zkrátka spolu se Slováky, Poláky nebo třeba Maďary stále ještě řadíme na její východní konec. Do jakési druhořadé skupiny, která snese méně kvalitní potraviny, horší služby, ale také druhořadá ojetá auta. A tak se k nám dovážejí ojetiny z Německa nebo Rakouska, ale dokonce i z Itálie a Španělska, o které z nějakého důvodu místní nemají zájem.
A protože dovážet auta „na firmu“ není i díky podvodům autobazarů z nedávné minulosti nic jednoduchého, většina těchto ojetin spadá do kategorie „soukromý import“. Prodejcem je tedy soukromá osoba nepodnikající, typicky přímo původní zahraniční majitel, kterého za provizi zastupuje nějaký zprostředkovatel.
Přepis auta ze zahraničí
Hlavním důvodem takového typu transakce skrze prostředníka je, že v Evropě zatím neexistuje žádný jednotný registr vozidel, a tak se v určité fázi prodávané vozidlo odhlásí ze zahraničního registru a o něco později přihlásí do toho českého. V tomto mezidobí, kdy auto mění registry i majitele, se však některým podvodníkům úspěšně daří pozměňovat údaje o autě. To pak vypadá, že je v podstatně lepším stavu, než ve skutečnosti je.
Při převádění aut z jednoho národního registru do druhého se podvodníci snaží změnit například:
- Počet najetých kilometrů
- Informace o nehodách a závažných poruchách
- Stáří auta
Zdroj: Autorský text
