TEST Dodge Durango 5,7 HEMI Magnum Limited

TEST Dodge Durango 5,7 HEMI Magnum Limited

Asi sami nejlépe uznáte, že Dodge Durango není vozem, který bychom pravidelně potkávali na našich silnicích. Když se mi tedy naskytla příležitost jej otestovat, notabene s nejsilnější dostupnou motorizací, neváhal jsem ani vteřinu. V následujících řádcích si popíšeme příběh, kterak prostý maloměstský pisálek k americkému kusu železa přišel.

 

Kterak maloměšťák k Americe přišel

Je pondělí okolo půl šesté večer a já se zrovna chystám opustit kancelář. V poslední chvíli mě však vyruší všem známý zvuk příchozí zprávy na Facebooku. Znuděně přicházím k počítači, očekávajíc tlachání typu “ahoj, jak se máš?“ Šeredně jsem se však mýlil, a když jsem spatřil, že píše kamarád Jakub, zpozorněl jsem. Položil mi totiž otázku, zda bych chtěl s redakcí otestovat jeden z jeho rodinných klenotů, kterým je právě Dodge Durango 5,7 HEMI Magnum Limited. Taková nabídka se neodmítá a po krátké domluvě bylo jasno – testovat se bude ve čtvrtek!

O středeční noci jsem měl velmi těžké spaní a hlavu plnou myšlenek na následující den. Díkybohu však tato muka rychle přešla a já již stál na určeném místě s kamerou a stativem. Poslední minuty před příjezdem Duranga se zdály nekonečné až do chvíle, kdy jsem v dáli uslyšel citelný valivý hluk za doprovodu osmiválcového barytonu. Ležérně zvedám ruku na znamení, že má Jakub zastavit a také tak udělal …

První jízda

Přesouváme se na blízký hřbitov, kde očekáváme příjezd doprovodného vozidla. Netrvá dlouho a všichni jsme vyrazili směrem k hospodě Na Maraláku, kde se nachází příjemné prostředí na úpatí beskydských hor. Záměrně jsem vybral úzkou a velmi rozbitou cestu, abych prověřil obratnost a jízdní vlastnosti za ztížených podmínek. Pohled do zpětného zrcátka napovídá, že jsem možná trochu přestřelil. Letitá doprovodná Lancia se totiž s nástrahami přírody vyrovnává velmi těžko. V Durangu však bylo hej! Pohodlné odpružení způsobilo, že jsem se i na velkých výmolech cítil jako v bavlnce. Asi nemusím déle rozvíjet, že vůz ani v jednom případě nezaváhal a kde nebyla cesta, tam si jí prostě udělal. Zároveň jsem nepocítil výraznější kroucení karoserie. Ve voze bylo ticho, praskání tvrdých plastů by člověk jen stěží pohledal.

Panelák na kolech

Přijíždíme na smluvené místo a já mám poprvé možnost si Dodge Durango pořádně prohlédnout. Jakub nelhal, auto je totiž opravdový kus amerického železa, zároveň jsou však jeho proporce vyvážené. Obcházím 5,1 metru dlouhou a bezmála 1,9 metru vysokou karoserii stále dokola a zjišťuji, že umí díky vyváženým proporcím svou velikost šibalsky maskovat. Ohledně celkové koncepce designu jsem nepocítil větší problém, auto je spíše nenápadné. Větším poznávacím znamením je tak pouze masivní chromovaná maska chladiče, bohatě chromované 17“ disky a odvážně tvarované přední světlomety. Na ty je třeba si v první chvíli trochu zvyknout, po pár pohledech na Durango skrze displej kamery jsem se však do něj bezmezně zamiloval!

Interiér – Pohodlí a prostor především

Znova usedám do interiéru a musím podotknout, že nedoporučuji vůz nižším postavám či mladým slečnám v upnutých sukních. Kde totiž Durango maskuje svou výšku z vnějšku, tam ji naplno odhalí při nastupování. Velkou pomocí tak jsou masivní boční nášlapy, jež pomohou překonat světlou výšku 230 milimetrů. Ale zpět k interiéru. Zde jsem nebyl překvapen použitím velkého množství tvrdých plastů v oblasti středové konzoly, které jsou však příkladně zpracovány a slícovány. Jednoduchému přístrojovému štítu vévodí obrovský, uprostřed umístěný rychloměr, jež poskytuje informace v kilometrech i mílích. Kdo by se divil, na co je ta obrovská páka napravo od čtyřramenného multifunkčního volantu, není dostatečně znalý amerických vozů. Skrze ni se ovládají režimy automatické pětistupňové převodovky. K té se však vrátíme později.

Mohlo by vás zajímat:  Mitsubishi L200 INVITE + 2.2 DI-D – šestá generace nepřináší jen líbivější kabát

Sedačky a celková prostornost vozu si zaslouží svůj vlastní odstavec. Už dlouho jsem totiž neseděl v tak pohodlném a příjemném voze, ve kterém bych měl dostatek prostoru ve všech směrech. Místa k sezení jsou čalouněna kvalitní kůží, určitě bych však ocenil jejich odvětrávání alespoň pro cestující vepředu, stejně jako výraznější boční vedení. Právě v interiéru se projevuje ohromná délka vozu. V základní konfiguraci je určen pro pět osob a nabídne 538 litrů zavazadlového prostoru. Při nutnosti přepravy více pasažérů lze jednoduše vyklopit pár nouzových sedaček, jež pro jízdy na kratší vzdálenosti plně dostačuje. Zavazadelník pak stále pojme 238 litrů nezbytností, což je hodnota, blížící se průměrnému rodinnému hatchbacku.

Silnice – Je třeba trochu předvídat

Je zřejmé, že se předvídavost vyplatí při řízení jakéhokoliv vozu, Dodge Durango však posouvá hranice trochu dál. Jsem si této informace vědom a znova usedám za volant, abych prohnal amerického pracanta po okreskách.

„Ve všech osmi spalovacích prostorách o celkovém objemu 5,7 litru se rozpoutalo hotové peklo, převodovka ihned podřadila o kvalt níže a zadní část auta putovala blíže k vozovce …“

 

Po nastartování se napoprvé neozývá zvuk, který bych od vidlicového osmiválce čekal. Motor si totiž na volnoběh vystačí pouze se čtyřmi válci. Volič automatu přesouvám do polohy D a vyrážím. V první fázi mě velmi překvapil styl, jakým Durango zrychluje. Říkal jsem si, kde se ukrývá těch slibovaných 250 kW. Po sešlápnutí pedálu plynu až k podlaze se však situace razantně změnila! Ve všech osmi spalovacích prostorách o celkovém objemu 5,7 litru se rozpoutalo hotové peklo, převodovka ihned podřadila o kvalt níže a zadní část auta putovala blíže k vozovce. Pocit, který jsem v tu chvíli cítil, bych přirovnal ke zrychlení Porsche 911. Nenechte se však mýlit, tento pocit nesouvisí s časem zrychlení z nuly na 100 kilometrů v hodině.

Chvíli poté bylo potřeba zvolnit, jelikož se před námi otevíral pohled do velmi ostré zatáčky. Fyziku neošálí ani nejlepší bezpečnostní systémy, což platí u houpavého Duranga dvojnásob. Přešlapuji tedy na levý pedál a nevycházím z údivu, jak si s hmotností okolo 2,5 tuny poradí upgradeovaná kanadská brzdová soustava. Nic však není zadarmo a po pár ostrých zpomaleních začínají brzdy trochu vadnout. Inu, nesedíme v supersportu.

Mohlo by vás zajímat:  Dodge zveřejnil parametry Viperu pro nový modelový rok

Další průběh jízdy pokračoval v poklidném tempu a já si vychutnával houpavou povahu vozu a bohatý výhled z kabiny. Interiér je totiž velmi dobře odhlučněn, a proto není v nízkých otáčkách slyšet jak valivý hluk, tak projev vidlicového osmiválce. Velmi spokojen jsem byl se zpětnou vazbou od předních kol, pětistupňová automatická převodovka má v popisu práce udržovat spíše nižší otáčky. S tímto faktem souvisí spotřeba paliva. Myslel jsem si, že musí Dodge s osmiválcem HEMI svého majitele doslova vysát z peněz. Opak je však pravdou! Při klidné jízdě se udržuje spotřeba paliva na hodnotě okolo 13 litrů, razantnější tempo navýšilo apetit na necelých 17 litrů. Vezmeme-li však v úvahu, jaké monstrum se nachází pod kapotou, vychází SUV s docela pěknými výsledky. Durango však čekala ještě poslední zkouška …

Rozhodující souboj

Zanedlouho jsme dojeli na místo, o kterém jsem Jakubovi záměrně dříve neříkal. Důvod je zřejmý – Tichavská Hůrka totiž neodpouští ani sebemenší zaváhání, její strmé stoupání končí na úrovni 544 metrů nadmořské výšky. Zbytek kolegů přesedá z letité Lancie do Duranga, což jeho situaci výrazně ztěžuje. 2,5 tuny hmotnosti vozu se totiž rozrostly o dalších 450 kilogramů. Opět přesunuji volič převodovky do polohy D a vyrážím i s kolegy vstříc nehostinnému prostředí, jež je poseto mnoha výmoly, vyjetými kolejemi a kameny. Dodge se drží opravdu statečně a k mému znepokojení zjišťuji, že jsem zapomněl aktivovat uzávěrku diferenciálu. „Teď hlavně nezpomalit!“, křičím na kluky a za libozvučného dunění osmiválce ukrajujeme další metry strmého stoupání. K překvapení všech jsme uzávěrku ani nepotřebovali, Durango by podle jistého projevu a vedení stopy vyjelo Tichavskou Hůrku i s krávou na střeše.

Na vrcholu jsme si všichni oddechli a nechali chladit rozžhavený motor. Výhled do údolí nakonec korunoval velmi příjemně strávené odpoledne.

Durango ano či ne?

Za svou dosavadní novinářskou praxi jsem se setkal s ohromnou spoustou malých, velkých či supersportovních vozidel. Žádné z nich mi však tolik neučarovalo, jako testovaný Dodge Durango. Americké SUV v sobě totiž snoubí praktičnost, dostatek prostoru, pohodlí, opravdu velmi výkonný motor a vše korunuje příjemnou aurou dalekého západu. Za cenu kolem 350 000,- korun koupíte 5 let starý vůz s nájezdem okolo 60 000 kilometrů, se kterým budete i přes jeho relativní nenápadnost často středem pozornosti. Na otázku, zda bych si takový vůz koupil, však odpovím záporně. Podobně jako drtivá většina Evropanů jsem totiž nasáklý naftou až do morku kostí. 

Video vozu Dodge Durango 5,7 HEMI Magnum Limited si můžete pustit na našem oficiálním YouTube kanálu nebo v sekci VIDEA.

 

Současná cena ojetiny od: 350 000 ,- Kč

 

Klady:

– Exkluzivita

– Silný benzínový motor

– Pohodlý interiér

– Vnitřní prostor

– Nízké ceny ojetin

– Prostupnost terénem

– Klid během jízdy

– Automatická převodovka

 

Zápory:

– Vysoké ceny pojištění

– Neohrabanost v městkém provozu

– Terč vandalů

– Pohupování v zatáčkách

Komentáře