Nissan trpěl v minulých letech fixní ideou, že lidé malé hatchbacky nekupují. Kdo ví, kde na podobný nesmysl v automobilce přišli, ale je dobře, že si před časem svůj omyl uvědomili. A na trh vrátili jméno Pulsar, které na našem trhu nebývalo až tak známé. Jméno Pulsar vždy patřilo k malým hatchbackům značky, jenže na našem trhu se většinou jmenovaly Almera nebo Sunny. Nicméně fandové rally si možná vybaví závodní speciál Pulsar GTi-R s přeplňovaným motorem a pohonem všech kol. Nyní je tedy Pulsar zpět a my jsme si vzali vybavenou verzi Tekna se vznětovým motorem 1.5 dCi.
Vzhled
Na vzhled Pulsaru jsem už také slyšel dost kritiky, ale nechápu jí. Má klasické proporce, jen je prostě pořádně velký, pokud bude mít prostor uvnitř (a on ho má), pak je to v pořádku. Podle mě vypadá skvěle, současný designový směr Nissanu na Pulsaru funguje mnohem lépe než na velkém X-Trailu. Z davu ostatních hatchbacků vystupuje a určitě upoutá řadu pohledů. Možná snad jen trochu moc protažený na výšku, ale to byl jen subjektivní dojem zlomku lidí, které jsem ohledně vzhledu oslovil. Pocit velkého vozu ovšem zmizel, jakmile jsem usedl dovnitř a auto se pocitově smrsklo na přijatelné městské rozměry.
Interiér
Interiér v nejvyšší výbavě Tekna je opět prošpikován mnoha prvky jako u nedávno testovaného X-Trailu. Jenže tentokrát na mě působí ještě mnohem hodnotněji než u velkého SUV, zejména díky lepším plastům a vkusnějšímu dekoru. To jsou rozhodně kladné body pro Pulsar. Velmi dobrá je navigace – chytrá s rychlým přepočítáním trasy a znalostí i sebemenších uliček, jednosměrek a jízdních pruhů. I takovému odpůrci navigací, jako jsem já, se s ní jezdí dobře. Perfektní je také velké množství odkládacích prostor v celém voze. A co mne potěšilo, to je umístění konektoru na USB v loketní opěrce a ne venku. Když nemusíte pokaždé odpojovat kabel nebo vyndavat flashku, tak je to určitě lepší. Ergonomicky je interiér v pořádku, kulatý volant s tenčím věncem, než jaký se dnes nosí, se výborně drží. Také sedadla poskytují dobrou oporu a lze je snadno nastavit do optimální řidičské pozice. A to dnes není tak běžné, jak byste si mohli myslet. Palubní deska je na pohled velmi pěkná, zejména dekor vypadá vážně dobře, její horní část je měkčená, ta spodní ovšem ne. Ale je tu jeden nešvar, který musím zmínit. Neustále ve své funkci selhávalo clonítko. Když jsem jel proti slunci, prakticky vůbec neclonilo. Mezi ním a panelem uprostřed, ze kterého vystupuje zpětné zrcátko, je prostě příliš velké mezera, do které ta žlutá potvora vždy vlezla a pálila mi do očí. Vskutku velmi otravné.
Přední sedadla jsou pohodlná, byť opora, kterou poskytují, je taková nevýrazná. Vzadu je opravdu místa dost. A když myslím dost, tak tím myslím, že dva dospělí se v pohodě vměstnají, nohy si nemusí mačkat a hlavu mohou také držet vzpřímeně. Zní to sice jako samozřejmost, ale zkuste si sednout dozadu do Citroënu C4. Těm designérům v černých rolácích by měl někdo vysvětlit, že občas se vzadu vozí i dospělí lidé a je krajně trapné žádat je, zda by si neodložili hlavu na klín. Já vlastně předpokládal, že to Nissan za tak dlouhou dobu zapomene a Pulsar bude v mnoha ohledech špatný, ale tohle je další důkaz, že vážně pořád umí dělat dobré hatchbacky a vlastně jsou strašní sobci, že nás o ně tak dlouho ošizovali.
Zavazadlový prostor překvapí svými rozměry. Díky tomu, že Pulsar není žádné nedochůdče, tak je na poměry třídy dostatečně velký. Jen ta nakládací hrana je dost vysoko a hodně nad podlahou kufru. Nakládání a vykládání těžších předmětů tak bude komplikované, ale tak stejně nikdo nepočítá s tím, že by majitelé Pulsaru pravidelně převážely pračky. Alespoň že pod jeho podlahou je dojezdové kolo a ne nějaká sada na lepení. Pokud sklopíte zadní opěradla, vznikne tu ale velmi výrazný schod mezi nimi a podlahou zavazadlového prostoru. Nechybí tu ovšem obligátní háčky na nákupní tašky.
Jízda
Už když s vozem jedu po městě při prvním seznámení, okamžitě si mě získává svou pohodovostí. Je tichý, klidný, start-stop systém funguje na výbornou a nezmatkuje jako u jiných vznětových vozů. Z Pulsaru je skvělý výhled ven, nestává se, aby se za sloupkem schoval chodec či jiný vůz. Iritovalo mě ale neustálé odrážení kapličky v čelním skle. Jinak je klidný, tichý a příjemně kultivovaný, navíc i dostatečně komfortní. Není to sice tak brilantní podvozek, jaký má Honda, který dobře zvládá nerovnosti, ale přitom omezuje náklony. Pulsar je mnohem více naladěn do pohodlna, ale nekompenzuje komfort neklidným chováním v zatáčkách. Výrazných náklonů či houpání na nerovostech se tak bát nemusíte. To rozjímání vám naruší maximálně klapot vznětového motoru, který se prostě nezapře. Za jízdy si pak všimnete prodlevy v nástupu turbodmychadla a to i ve vyšších otáčkách. Jinak ale vůz zvládá i jízdu kolem 1700 otáček, kde je dokonce velmi úsporný. Po městě jsme během týdne jezdili za 6,4 litru, na dálnici dokonce za 5,1 litru. Celkový týdenní průměr pak byl 5,6 litru na 100 kilometrů, ovšem kvůli nádrži na pouhých 46 litrů budete stejně muset k pumpě častěji.
Navíc tu máme výbavu Tekna se spoustou asistentů. Na dálnici vůz hlídá pruhy i auta před sebou a v mrtvých úhlech. A když dojde na parkování, tak jsem opět rozmazlován kamerami vpředu, vzadu i v obou zrcátkách. Na podobný systém se zvyká velmi rychle, to mi věřte. Je to výhodou i kvůli méně citlivému řízení, kterého si ovšem všimnete hlavně za jízdy. Stačí ovšem jen nehledat limity vozu, Pulsar v tomhle ohledu stejně na nejlepší vozy ve třídě ztrácí.
Závěr
Co zbývá dodat závěrem? Snad jen, že s celým vozem jsem byl moc spokojený. Je to jedno z mála aut, co mě během týdenního soužití ani trochu nerozčilovalo. Naopak jsem si ho moc oblíbil a mám Pulsar od té doby rád.
Základní cena ( 1.2 DIG-T Visia) 365 000 Kč
Základní cena (1.5 dCi Visia ) 425 000 Kč
Cena testovaného modelu 555 000 Kč
