Test Opelu Crossland 1.5 CDTi 6AT: Praktický klasik s novou tváří

Nedávno jsem se tu rozplýval nad posledním německým Opelem. Dnes to bude trochu opačné, budu se zabývat prvním francouzským Opelem. Když v roce 2017 francouzská skupina PSA koupila automobilku Opel, byl to právě malý crossover Crossland, který novou éru započal. Dnes už víme, že šlo o trefu do černého. Spolu s odchodem malé Mokky X, nahradil rovněž MPV Meriva, podařilo se tedy zabít dvě mouchy jednou ranou.

FRANCOUZSKÝ BULDOČEK Z NĚMEC

V minulém roce se stalo něco zvláštního. Ačkoliv jsem si myslel, že model Mokka navždy zmizí v propadlišti dějin, stal se přesný opak. Opel světu představil novou generaci, nyní bez přídomku X a já nevěřil vlastním očím. Svítivě zelený hatchback mě doslova uhranul svým designem, wow. Takhle pěkný Opel tu dlouho nebyl! Netrvalo dlouho a nový designový jazyk se promítl i do faceliftované podoby modelu Crossland. Kulaté vajíčko tak trochu přiostřilo, získalo drsnější tvář s žádoucími hranami navíc. Více změn nebylo třeba, tři roky starý model je stále dost svěží.

Vajíčko, po německu na tvrdo…

Zvláštností Crosslandu jsou jeho proporce. Je poměrně vysoký, ale úzký, čímž dává vzpomenout na druhou generaci Škody Fabia. Z boku vynikne dlouhý rozvor a chromová linka nad okny. Příplatková střecha v černé barvě dodává malému Opelu šmrnc a punc exkluzivity. Tady to funguje lépe, než na větším Grandlandu. S faceliftem se Crosslandu zbavil malých plechových kol i v základní výbavě (vyjma úplně základní motorizace), takže ani úplná „holota“ už nevypadá jako tramvaj se zapadlými koly. Rovněž základní barva bez příplatku už není bílá, ale veselá oranžová.

Jsem úzký, vysoký. Jako most…

Už v šedesátých letech nám americké automobilky dokázaly, že na stejném základu lze postavit mnoho vozů rozličných „osobností“. Totéž dnes brilantně předvádí i PSA. Ačkoliv je Crossland technický spřízněný s Citroenem C3 Aircross a Peugeotem 2008, nejsou si ani za mák podobní.

UVNITŘ VĚTŠÍ, NEŽLI ZVENKU

Po usednutí do interiéru vás nejvíce zaujme prostor. Vzhledem k vnějším proporcím by se mohlo zdát, že ho tu snad nebude mnoho, hlavně na šířku, ale není to tak. Zdání nadměrného prostoru ještě vytváří bohaté prosklení, v našem testovaném exempláři umocněné panoramatickou střechou (25 000,-). Ta však ubírá prostor pro hlavu na předních sedadlech, typická daň za nebe nad hlavou. Výborný je výhled z vozu, díky tenkým A sloupkům a vysokému posezu vidíte na každý roh hranaté kapoty, manévry v ucpaném velkoměstě jsou tak úplnou hračkou.

opel_crossland_cdti_5
V pondělí ráno mívám okno…

Pocit prostoru je jedna věc, ale není to jen pocit? Sedíme přeci jen v malém autě… Teď vážně, není. Pasažéři vepředu si nemají na co stěžovat, ani středový tunel netlačí do kolena. Loketní opěrka je nastavitelná (to chci v každém autě!), volant se moc příjemně drží a volič automatu je příjemně na dosah. Zadní pasažéři také netrpí, zde však jde poznat, že malý Opel není moc široký. Na hlavu i na nohy je místa požehnaně a kdo by s tím měl problém, může si každou polovinu lavice dle libosti posunout. Občas to bylo nutné, kvůli zavazadlovému prostoru, ten jediný příliš prostoru nenabídne. Základních 410 litrů lze zvětšit až na 560. Jedinou výtku bych tak měl k sedadlům. Mají sice AGR certifikát, nicméně ani po týdnu jsem si nedokázal najít pozici, ve které by mě z nich nebolela záda. Alespoň jsou pěkná, čalouněná Alcantarou. Vypadají opravdu luxusně.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Volkswagen Lupo 1.4 16V
Přehledná jednoduchost plná čudlíků…

V některém z minulých testů jsem kvitoval šíři portfolia korejských automobilek, kde si Kia s Hyundaiem příliš „nelezou do zelí“. PSA takovou taktiku ještě zdokonaluje. Jsem velkým fanouškem určité šílenosti nových Peugeotů, stejně jako hravosti Citroenů, i přesto se mi interiér nového Crosslandu líbí. Skoro by se chtělo říct „starý dobrý Opel“. Interiér malého crossoveru je velmi tradiční. Palubní deska jakoby z oka vypadla třeba té v Astře a kdo chce, může si ji okořenit třeba červeným dekorem. Vzhledem k její enormní hloubce pak výborně poslouží i na odkládání předmětů denní potřeby, potřebujete jen asi metr čtvereční protiskluzové fólie.

Je libo si něco odložit..?

Kvalita zpracování je na slušné úrovni, ačkoliv výrobce použil většinou spíše tvrdé plasty, jsou dobře slícované a působí bytelně. Oproti Astře je to sice krok zpátky, díváme se však také na levnější vůz. Vršek palubní desky, spolu s dalšími „dotykovými“ plochami je naštěstí z plastu měkkého. Co je však největší devizou Opelu v rámci celého koncernu? Někomu to přijde jako hloupost, ale jsou to tlačítka. Od ovládání tempomatu, přes klimatizaci, hlasitost rádia, dokonce podsvícení budíků. Všechno má své fyzické tlačítko/kroutítko na pevném místě, takže ho po slepu vždy najdete. Fyzické tlačítko nikdy nenahradí dotyková obrazovka. Bude se o tom psát tak dlouho, dokud nevymřou novináři, kteří tlačítka pamatují, nebo dokud s tím výrobci něco nevymyslí.

KLIK, CVAK, BŘINK

Když jsme u těch obrazovek, jsou tu tradičně dvě. Černobílý palubní počítač s provozními informacemi a infotainment od PSA, který je poměrně jednoduchý. Nepatří k nejrychlejším, ale zrcadlení telefonu zvládá na jedničku a rádio umí DAB. Couvací kamera je samozřejmosti. Na okraj musím zmínit ještě jeden těžko pochopitelný zápor, který se jinde nedočtete. Nový Opel Crossland má snad ten nejhlučnější ventilátor topení, co existuje. Hlučnější má jen Lada Niva.

NĚMECKÝ PODVOZEK

Facelift kromě nového designu přídě přinesl i přepracovaný podvozek. Přední náprava typu McPherson dostala nové tlumiče a pružiny, přepracované je rovněž naladění zadního zavěšení s torzní příčkou. Zjednodušeně řečeno, podvozek ztvrdnul. Náklony karoserie nejsou příliš výrazné a stopu vede ukázkově, snad je jen trochu nedotáčivý, což lze k vyšší stavbě karoserie s předním pohonem předpokládat. Na dálnici a kvalitních okreskách je to k nezaplacení, Crossland je velmi klidný, nezáludný a bezpečný. Řízení s poměrně strmým převodem přispívá agilitě, i manévrování ve městě. Tam naopak tvrdší odpružení trochu vadí, ale věřím, že na menších kolech, než jsou sedmnáctky testovaného kousku, bude pohodlnější.

„Stiff suspension is violence too“

I přes mírné drncání však podvozek zůstává dobře odhlučněný a posádku příliš neruší. Nové naladění je dle mého pro cílovou skupinu ideální, tvrdší podvozek sice není francouzsky konejšivý, poskytuje však dostatek informací o povrchu, na kterém se zrovna pohybujete, což je z hlediska bezpečnosti ideální. Můj vlastní Crossland by měl jednoduše menší kola.

NAFTOVÁ SYMBIÓZA S AUTOMATEM

Vznětový čtyřválec 1.5 CDTi, který poháněl testovaný kus, je k dispozici ve dvou výkonnostních variantách. Slabší má 81kw a lze ho kombinovat pouze s šestistupňovým manuálem, zvolíte-li automat, ten má rovněž šest stupňů a 88 kW. Měli jsme ten silnější. 

Francouzský buldoček poprvé

Ihned po nastartování o sobě dá čtyřválec z dílny PSA, náležitě vědět. Po zahřátí se naštěstí uklidní a jen si tak vzdáleně pobrukuje. Výkon 120 koní na zhruba 1300 kg těžký Crossland bohatě dostačuje, řekl bych, že je to takové optimum. Nemusíte ho zbytečně točit, nemusíte se nikam hnát, vlastně jen tak lechtáte plynový pedál, pouze při předjíždění a do prudkých kopců je potřeba mu trochu šlápnout na krk. Zásluhu na plynulé a příjemné jízdě, mají hlavně dva faktory. Kombinace 300 Nm točivého momentu je k dispozici už od 1750 ot/min, motor tedy táhne slušně odspoda. Růst výkonu je poměrně lineární, mírný turbo efekt však citlivější z nás vypozorují, nejde ale o nic hrozného, ostatně je to běžná vlastnost přeplňovaných motorů.

Mohlo by vás zajímat:  Hyundai Kona Electric ukazuje, že elektřina má budoucnost! Dojede až 449 km
Francouzský buldoček podruhé

Symbióza s automatickou převodovkou je kouzelná. Takhle by se měly chovat automaty. Tak zaprvé jde o převodovku EAT6 – s hydrodynamickým měničem, řazení je tedy velmi plynulé a sotva znatelné, za druhé má „jen“ šest stupňů, což je naprostý ideál. Převody jsou poměrně dlouhé, dostatečně silný motor si s tím však poradí, přičemž to má i kladný vliv na spotřebu paliva. Díky menšímu počtu převodových stupňů převodovka motor nepodtáčí a je si jistá který má zvolit, nedochází tedy k prekérní situaci jako u některých devítistupňových automatů, které si nemohou z tak široké škály vybrat. Což byl třeba problém sesterské Astry, která byla jinak osazena stejným agregátem.

Krása patří k životu…

Ještě dodám, že si rychlostní stupně můžete volit i sami, volič převodovky to umožňuje – občas se to hodí, hlavně v prudkých kopcích. Spotřeba paliva se po testovacím týdnu ustálila na hodnotě 6,9 L/100km, pohyboval jsem se ovšem hlavně ve městě. Výrobcem udávaných 3,8 v praxi dosáhnout nelze, kdo jezdí pomalu po okreskách, bude jezdit za 5. Dálniční stotřicítkou, kdy motor točí 2300 ot. budete jezdit kolem rovných šesti litrů.

PRAKTIČNOST VÍTĚZÍ NAD EMOCEMI

Některá auta milujeme kvůli jejich jízdním vlastnostem. Jiná jsou třeba krásná. Osmiválcové modely mají nádherný zvuk, zatímco třeba Citroeny jsou velmi pohodlné. Auta jsou jako lidé. Každý je jiný. Nový Opel Crossland (bez X!) není vůz plný emocí. Snad teď nikoho neurazím, připadá mi jako dokonalá manželka. Je velice praktický, nenáročný a užitečný. Není nejkrásnější, ale nelze mu upřít šmrnc, je dostatečně moderní, přitom se drží tradic.

„I STARE AT YOU BCUZ CROSSLAND“

Dostatečně německý, i když není. Během testovacího týdne jsem si oblíbil jeho prosvětlený a vzdušný interiér, užíval si výborný výhled, skvělou manévrovatelnost a nízkou spotřebu. Faceliftovaný Opel Crossland si zamilujete pro jeho praktičnost. A pokud nahlédnete do ceníku, může jít i o lásku na první pohled… Frčí teď edice COOL, ve které je slušně vybavený model se silnějším motorem 1.2 Turbo 81kw za 380 tisíc…

Základní cena: 349.990,- (1.2 61kW/83k 5 st. manuál COOL edition)
Základní cena testované verze: 469.990,- (1.5 CDTI 88kW/120k Start/Stop AT6 Elegance)
Cena za testovanou konfiguraci s příplatky: 629.990,- (1.5 CDTI 88kW/120k Start/Stop AT6 Ultimate)

Foto: Jindřiška Lidická

O Václav Linhart

Kontakt na autora: vaclav.linhart@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora