TEST Škoda Superb

TEST Škoda Superb

Tento týden vám přinášíme test Škody Superb s karosérií liftback, která prošla před časem našima rukama. A za jejím volantem jsem se nakonec cítil velice nesvůj, protože po mně všichni koukali. Nebylo to mnou, ale faktem, že jedu v „té nové škodovce„! Ono až ten zájem o Superb trochu opadne, zbude jen ten dojem z vlastností vozu. Takže si pojďme říct, jaký vlastně je.

Vzhled

Líbí se mi vzhled nového Superbu? Ovšemže ano! Po první generaci připomínající zmutovaný Passat a uhlazené druhé, jejíž největším problémem bylo, že byla moc úzká, je tu konečně plnohodnotný vůz. Ostré linie a hrany vypadají svěže a moderně a hezky k nim zapadají i moderní světlomety s prolisy. Jistě, podobná zadní světla měl po faceliftu i předchozí model, u něhož měly právě vyřešit dojem příliš úzkého vozu, ale ve finále z toho byl trochu kočkopes. To u třetí generace nehrozí, je dotažená a vyvážená. Jen mi z některých úhlů siluetou připomíná velrybu, což ale nemyslím jako výtku. Možná za to může fakt, že poprvé naživo jsem si mohl prohlédnout dříve verzi kombi, která se mi líbí od té doby více.

Interiér

První, čeho si všímám po nastoupení, je zlatý podsvícený proužek táhnoucí se celou šířkou palubní desky. Jeho praktický přínos je nulový, ale vypadá to hezky. Tedy abych byl přesný, zaznamenal jsem jen dva názory: buď se to líbí nebo protiví. Já se řadím rozhodně do první skupiny, všelijaké podsvity, diody a další drobnůstky mne vysloveně baví. Stejně jako ta simply clever řešení, ať už to jsou reflexní vesty umístěné ve dveřních kapsách nebo deštníky schované v obou loketních opěrkách v předních dveřch. Skvělá jsou i přední sedadla, jsou tak pohodlná, že v nich klidně ujedete stovky kilometrů a vstát vás přinutí až svítící ikonka prázdné nádrže.

Mohlo by vás zajímat:  Test Peugeot 3008 GT HYBRID4 – modernizovaný plug-in hybridní plnokrevník

Vzadu si ale sedíte jako páni, místa je tu opravdu dost i pro řádné dlouhány. A nebojte, loketka naštěstí není příliš široká jako v jiných vozech, takže netlačí do stehen. Zadní sedadla jsou chráněna před nežádoucím slunečním svitem roletkami na zadních bočních oknech a roletkou, která se vysunuje z plata a zacvakne magnetkami pod strop. Kdybych si hodně vymýšlel, chtěl bych zacvaknutí nějaké snazší, abyste se na něj nemuseli tolik soustředit, ale to už opravdu zní, jako kdybych nevěděl co roupama.

Zavazadlový prostor přišel o svou největší zvláštnost, totiž otevírání Twin-door. Systém náchylný na poruchy majitelé velmi málo využívali, ale své kouzlo rozhodně měl. Po první striktně sedanové zádi a obojetníkovi v druhé generaci se tak majitelé té třetí musí smířit s liftbackem. Slyším mnoho námitek, že otevírání zadního okna do tohoto segmentu nepatří a že to měl být jen sedan. Jistě, a proto má Mondeo liftback odjakživa, že? Mimochodem víko kufru je napojeno na systém Kessy, a tak máte-li klíček v kapse, stačí jen máchnout nohou pod nárazníkem a brána do velkoprostoru zavazadelníku se otevře. Možná si ještě všimnete, že z plata lze vytáhnout zmíněnou sluneční clonku, ale pak už se můžete kochat jeho bezedností. Liftback má o něco vyšší nákladovou hranu než verze kombi a pochopitelně tu neschází ani ty pověstné háčky na nákupní tašky. Jinak světýlko v kufru je vyndavací a můžete jej používat jako přenosnou svítilnu. A i zde sklopíte zadní opěradla jednoduše páčkou z kufru. Pokud ale potřebujete převézt jen něco úzkého, například lyže, otevřete si klapku pod loketní opěrkou. A nakonec to pochopitelně celé zavřete stiskem tlačítka.

Jízda

Superb má několik jízdních režimů, ale já jsme si nejvíce oblíbil uklidňující a houpavý Comfort. Tady by se mohli konstruktéři Peugeotu 508 učit, jak má vypadat jízda sedanu střední třídy. Mírné náklony v mezích normy mi naopak v tomto segmentu vyhovují. Pohodlí, klid a jemná jízda, během které se vám nejspíš ani nerozlije kelímek s kávou, to vás prostě nadchne. Myslím, že tady by si už žádný politik nestěžoval na nějaké drncání. Mně to nedalo a vytáhl jsem Superb tam, kde by měl fungovat nejlépe. Tedy na dálnice naše a našich západních sousedů. A během těch třináctiset kilometrů jsem neobjevil žádný opomenutý drobný detail, který by dokázal řidiče rozčílit. Ne, opravdu nechci tvrdit, že je nový Superb dokonalý, statisticky je přece dáno, že dokonalý automobil neexistuje. Ale ve většině doposud otestovaných vozů se vždy našla nějaká drobnost, která mě iritovala a otravovala mi každou chvíli život. Superba asi budeme muset otestovat znovu a důkladněji, abychom nějaký ten nedostatek našli. Zatím ale mohu s klidným svědomím říci, že do Superbu sednete, ujedete pět set kilometrů na jeden zátah a nevystoupíte vyloženě unavenější než před startem. Dokonce mi nakonec trochu i vadil manuál, jakoby s vozem bylo nějak moc práce. Výtku bych pak měl i k ruční brzdě na knoflík, protože stará dobrá páka je prostě páka. Ale zase je tady díkybohu velký kulatý nezploštělý volant.

Mohlo by vás zajímat:  Co bude na Legendách - Historické závodní vozy Škoda

Závěr

Nová Škoda Superb je zkrátka tady a já musím chtě nechtě před domácí automobilkou smeknout. Vůz mnohem lépe vypadá, výrazně lépe se chová za jízdy a jeho interiér je zase o třídu lepší než u předchůdce. Superb je ve své poslední verzi doopravdy hoden svého jména.

Základní cena (1.4 TSI Active) 599 900 Kč

Základní cena (2.0 TDI Active) 640 900 Kč

Cena testovaného modelu 980 000 Kč

Porovnejte parametry vozu Škoda Superb s konkurencí na Autohled.cz

Foto: David Rajdl (http://rajdlstudio.com)