TEST Škoda Yeti 1,4 TSI Ambition – Pro nás

TEST Škoda Yeti 1,4 TSI Ambition - Pro nás

Představovat sáhodlouze Škodu Yeti je jako vysvětlovat Moravákovi, jak chutná Slivovice. Koncept vozu se totiž poprvé ukázal již v roce 2005 na ženevském autosalonu, kde ve svých dvou verzích nezanechal nikoho chladným. Po čtyřech letech vývoje jsme se na tomtéž místě dočkali produkční verze, která je s námi dodnes. 

Škodu Yeti jsem si v uplynulých letech velmi oblíbil. Naftová varianta s pohonem všech kol plní dokonce funkci interního redakčního vozu. K testu nám však byla poskytnuta také verze z opačné strany nabídky. S pohonem předních kol a zážehovým čtyřválcem TSI se jeví jako správná volba pro velkou část našeho obyvatelstva. Na testování Yetiho jsem se vyloženě těšil.

Design, který nestárne

Škoda Yeti jezdí na našich silnicích už čtvrtý rok. Během prozatímní éry historicky prvního SUV mladoboleslavské automobilky přitom nedošlo k žádnému omlazení, což hovoří o nadčasovosti designu karoserie. Změnám se ale nevyhne žádné auto, a tak se i Yeti omlazovací kůry brzy dočká.

Přední část 1793 milimetrů širokého SUV tvoří dvojice hlavních světlometů a stejný počet kulatých mlhovek. Ty rovněž zastupují denní svícení a jsou vybaveny funkcí Corner. Nechybí typická maska chladiče se svislým žebrovím a stříbrné oplastování spodní části nárazníku. Jak by také ne – Yeti se totiž nebrání ani terénu, kde se i sebeopatrnější řidič občas nevyhne drobnému zaváhání. 

Profil a záď mám na voze nejradši. Celková délka 4223 milimetrů a výška 1691 milimetrů jsou zde v takovém poměru, který i z krabicovité koncepce vykouzlil dynamicky a účelně vypadající vůz. Z původního konceptu navíc zůstalo černé provedení předního a zadních sloupků karoserie, což tvoří ve spojení s černou střechou a světlým lakem zajímavý kontrast barev. Rovněž chválím výběr 17“ litých kol Annapurna, která k vozu perfektně pasují a zároveň neubírají na jízdním komfortu. 

Interiér – Trefa do černého

V minulém roce mi prošla rukama spousta konkurenčních vozů, kterých by se za určitých okolností měla Škoda Yeti obávat. Jednalo se především o korejské, japonské a francouzské automobilky. Designových výstřelků, obrovského spektra podbarvení přístrojů a všudypřítomného pípání se však člověk po čase přejí a zatouží po jednoduchém, ale poctivém a kvalitním kusu českého auta.

Zní to možná nevěrohodně, ale Yeti mi konec loňského roku vyloženě zpříjemnil. Jednoduchá koncepce přístrojové desky oplývá příkladnou ergonomií a kvalitou výroby a nijak řidiče nevyrušuje od řízení. Na rozdíl od zmíněné konkurence se zde setkávám s řadou praktických drobností, které každý uživatel vyloženě ocení. Na mysli mám gumové vyložení všech odkládacích prostor, pružná lanka ve dveřních přihrádkách či výškové a podélné nastavení loketní opěrky. 

Pochválit musím výborná sportovní sedadla s výraznějším bočním vedením a perfektní tříramenný volant. Oba jmenované prvky jsou mi známy z druhé generace Škody Fabia RS, kde je najdete pouze v jiném textilním a koženém provedení. 

Mohlo by vás zajímat:  Škoda u jezera Wörthersee prezentuje pět sportovních modelů

Během dvou týdnů testování jsem si zvyknul na navigační systém AMUNDSEN+. Informační jednotka s TFT displejem v sobě krom navigace ukrývá veškeré možnosti nastavení vozu (klimatizace, rádio, indikace vzdálenost od překážek při parkování) a je šikovně propojena s displejem palubního počítače MAXI DOT. Díky tomu můžete ovládat funkce systému i pomocí tlačítek na volantu, což je komfortní záležitost, která přispívá ke zvýšení bezpečnosti. Samozřejmostí je menu kompletně v českém jazyce. Pokud bych při koupi vozu uvažoval nad doplňující příplatkovou výbavou, můj zrak by rozhodně směřoval sem. 

Velmi sledovaným bodem je vnitřní prostor. Škoda Yeti totiž od začátku mířila na smysly českých motoristů, kteří své vozy využívají ke stěhování, cestám na chalupu, rodinným výletům a v neposlední řadě také k reprezentaci. S radostí musím říci, že Yeti obstál na výbornou ve všech zmíněných aktivitách!

Uvnitř vozu se sedí v takřka ideální poloze, která je díky širokému spektru nastavení sedadel a volantu dostupná snad všem výškovým kategoriím. Díky celkové šířce vozu nechybí cenné centimetry ani v podélném směru. Vzadu se pohodlně uvelebí až tři dospělí cestující, kterým rovněž nebude scházet prostor v oblasti loktů, kolen ani hlavy. 

Nejednou jsem se setkal s lidmi, kteří mi ihned položili otázku ohledně velikosti a variability zavazadlového prostoru. V tomto směru umí Yeti zázraky! Zadní sedadla jsou totiž rozdělena v poměru 40/20/40 a dovolují posuv, klasické sklopení opěradel, překlopení jednotlivých částí k zadní straně předních sedadel či úplné vyjmutí. Dokonce i zde objevíte příjemný detail v podobě pružných lanek, která v případě překlopení jednotlivých částí pevně zajistí tělesa sedadel proti pohybu. Sečteno, podtrženo – v základní konfiguraci máte k dispozici 416 litrů pro zavazadla, v případě sklopení sedaček však získáte až 1580 litrů (po vyjmutí až 1760 litrů). Celkové řešení půdorysu zavazadelníku navíc zaručuje perfektní skladnost. 

Motor 

V úvodu testu jsem naznačil, že se dnes nebudeme zabývat naftou, ale benzínem. Pod kapotou testované Škody Yeti se totiž nachází přeplňovaný čtyřválec TSI o objemu 1,4 litru a maximálním výkonu 90 kW v 5000 otáčkách za minutu. Sám jsem však byl překvapen z průběhu točivého momentu. 200 Nm je totiž dostupných v pásmu od 1500 do 4000 ot/min., což zaručuje takřka lineární charakteristiku při zrychlování.

Testovaná motorizace je v paletě pro model Yeti druhou nejslabší a dodává se pouze s pohonem předních kol a manuální šestistupňovou převodovkou. Ta je dle mého názoru tím nejlepším, s čím jsem se v loňském roce setkal. Kulisa řazení dává příjemný odpor a pro přechod mezi jednotlivými rychlostními stupni si vystačíte pouze s pohybem zápěstí. 

Při přebírání vozu jsem se trochu obával vyšší spotřeby paliva. Nejde ani tak o samotný motor, ale o jeho spojení s vysokou stavbou karoserie, která má na svědomí větší součinitel odporu vzduchu. Nakonec jsem byl docela překvapen. Při dálniční stotřicítce se otáčky povalují okolo 3000 za minutu a motor si v tu chvíli řekne o 7,8 l/100 km. V hustějším dálničním provozu je však třeba trochu předvídat. 90 kW je totiž pro Yetiho tak akorát a případná výkonová rezerva se ve stoupáních hledá docela těžko. 

Mohlo by vás zajímat:  Škoda Superb s koženou karosérií

Jiné je to po sjezdu na okresní silnice. Zde se dá s lehkou nohou spotřeba srazit až na 5,8 l/100 km, ve většině případů jsem však jezdil za 6,7. Vzhledem k rychlostním limitům si zde motor poradí s jakýmkoliv profilem vozovky a nejednou se nechá zlákat i k lehce sportovnějšímu jízdnímu stylu. S rostoucími otáčkami motoru se navíc začnou z výfuku ozývat hluboké tóny, které celkovou atmosféru ještě více podpoří.

Jízda

Už dlouho se mi z hlediska časové vytíženosti nestalo, že bych se šel s některým z novinářských vozů projet jen tak. Ne kvůli nabytí nových poznatků, ale čistě pro radost. S Yetim jsem jezdil často. Během 14 dnů jsem na moravských okreskách najel zhruba 600 kilometrů, které mě dokonale přesvědčily o kvalitách vozu.

V takovém typu auta je pro mě totiž důležitá jedna jediná věc – pohoda za volantem. Nic nesmí během cesty rušit mě ani posádku a při ostřejší jízdě se musím stále cítit bezpečně. Škoda Yeti tyto nároky splňuje. I na hodně poničených cestách zachovává přirozený komfort jízdy, dobře tlumí nerovnosti, v zatáčkách se překvapivě málo naklání a navíc se výborně ovládá. Brzy jsem si zvyknul na pocit jistoty, který do mě neustále vkládalo řízení, brzdy a předvídatelné chování na limitu. K dokonalosti chybí pouze delší řadící páka, která je v případě maximálního nastavení výšky loketní opěrky trochu utopená. 

Resumé

Historicky první SUV mladoboleslavské automobilky sice v blízké budoucnosti čeká rozsáhlá modernizace, rozhodně však neprohloupíte ani při koupi stávající verze. Škoda Yeti vyhovuje veškerým potřebám, které může případný zájemce o vůz SUV vyžadovat. Nezklame při přepravě rozměrnějšího nákladu, pohodlně převeze pětičlennou rodinu i s výbavou na víkend, dokonale reprezentuje a dokonce umí svého majitele vybudit k projížďce bez zjevného cíle. Otázkou však zůstává, zda raději nesáhnout po vznětovém dvoulitru o výkonu 81 kW, který by avizovanou spotřebu paliva snížil. Odpověď si však nechám až pro srovnávací test. 

 

Základní cena vozu: 491 900 ,- Kč

Cena konkrétního vozu: 550 400 ,- Kč 

 

Klady:

– nadčasový design

– příjemné a kvalitní materiály

– spousta prostoru

– manuální převodovka

– variabilita interiéru

– skvělé ovládání

– univerzálnost použití

 

Zápory:

– nízká řadicí páka

– výkonová rezerva na dálnici

– cena některých prvků příplatkové výbavy