TEST Subaru Forester

TEST Subaru Forester

Už jsme vám přinesli test toho nejtypičtějšího, co Subaru nabízí. To, když jsme vyzkoušeli první generaci modré Imprezy WRX STI na zlatých kolech. Nyní se ale pojďme společně podívat na vůz, který je mnohem praktičtější a má ambice na to, zaujmout větší okruh zákazníků. Redakčním testem prošlo SUV Forester se vznětovým motorem a automatickou převodovkou, což je u zákazníků tohoto segmentu oblíbená kombinace. Ale nebojte se, manuálu se Subaru nezbavuje.

Vzhled

Na první pohled mě upoutá mohutná šestiúheníková maska chladiče. Díky ní působí Forester docela agresivním dojmem. Ten posiluje i vyšší stavba karoserie. Rozhodně kladně je třeba ohodnotit velkou prosklenou plochu a mně se líbí i ta zrcátka ukotvená ze dveří, ne z A-sloupku. A protože u Subaru má vše nějaký význam, vrátíme se k těmto drobnostem později. Za zmínku stojí též na pohled chybějící práh. Dveře jsou totiž přetažené přes něj, a tak můžete bez obav řádit v terénu a své auto zabahnit až po střechu a stejně se při vystupování vůbec nezašpiníte. Jen je škoda, že se značka musela vzdát nasávacího otvoru na kapotě, ten mi prostě chybí. A že by se na něj hezky koukalo, protože i na rovnou kapotu je velmi dobře vidět z předních sedadel. Nově má Forester také ploutvičku místo klasického anténního prutu.

Interiér

První pohled do interiéru hned navodí pocit výjimečnosti. Jsou tu kožené sedačkyprecizně slícované, v horní části palubky měkčené, plasty, navíc oživené dekorem připomínajícím matný hliník. Nikde nic nepovrzává ani neskřípe, takže máte pocit, že jste své peníze neutratili nadarmo. Usedám a hned se raduji z dobré pozice za volantem. Ano, sedím sice výš, ale ne v nepříjemné pozici připomínající židli. Sedadla jsou pohodlná a pochopitelně vyhřívaná. Ergonomicky nemám co vytknout rozmístění krásných spínačů a ovladačů ani tvaru ovládacích prvků. Velmi dobrý je kulatý volant s tenkým věncem. A pohled na znak Subaru v jeho středu vám pokaždé projasní den. Vyloženě příjemný je úchop voliče převodovky, skoro až škoda, že s ním nelze třeba alespoň sekvenčně přeřazovat v manuálním režimu. Do ruky padne totiž opravdu výborně. Krásně čitelné jsou klasické budíky s přehlednou grafikou a velmi dobrý je i nový sedmipalcový dotykový displej audia a navigace. Dotyková tlačítka po jeho stranách jsou tvořena malinkými prohlubněmi, takže je snadno stisknete i po hmatu a nemusíte odtrhávat oči ze silnice jako u jiných automobilek. Pod ním se pak nachází celkem prostorný kastlík, vhodný pro uložení telefonu. Další velký úložný prostor je pak v loketce, kde jsou i dva konektory na USB. Jinak na středovém panelu máte i dva držáky na kelímky či malé PETky, větší lahve pak můžete vložit do kapes ve výplních dveří. Zvláštní pochvalu zaslouží sluneční clony, ze kterých se vytahují stínítka ke zpětnému zrcátku. Slunce tak nedostává žádnou šanci, kudy vás oslnit. To ale neznamená, že se do vozu nedostane světlo. Naopak, prosklená plocha je dost velkorysá, z vozu je výborný výhled do všech směrů, který neomezují ani celkem tenké sloupky. I všechna zpětná zrcátka jsou větší, než bývá zvykem, což je fajn, a je v nich velmi dobře vidět prostor za vámi. Příjemné je též ukotvení zpětných zrcátek přímo ze dveří a ne z rohu bočních oken. Jednak to vypadá trochu retro, ale za druhé právě díky tomu se vám za něj neschovají chodci či jiná auta jako u konkurenčních vozů.

Další detail, svědčící o zacílení vozu na řidiče, jsou spínače oken umístěné nad loketní opěrkou na dveřích a orientované šikmo směrem k očím řidiče a v prostoru jeho periferního vidění. Tak to má být! Dojem kvality umocňují i další drobnosti, jako třeba pomalé vracení stropních madel. Zaslechl jsem nějaké komentáře ohledně tří různých grafik displejů v autě. No pardon, ale každý má trochu jinou funkci a každý dobře ukazuje to, co má. Skoro to až vypadá, jako kdyby někdo musel na autě hledat nějakou zápornou vlastnost za každou cenu. Ale kritizovat zrovna grafiku budíků? Copak už nejde o to, jak auto jezdí? Nejvíc jsem si užil s tím barevným displejem umístěným v centrálním štítu na vrchu palubní desky, opět v prostoru periferního vidění řidiče. Ten může zobrazovat data z jízdy, hodiny s velice hezkou grafikou ciferníku, sloupcový graf ukazující spotřebu během každé minuty jízdy, ukazatel aktuální spotřeby připomínající trochu kompas, který zezelená, pokud sundáte nohu z plynu, a také ukazatel symetrického pohonu AWD se znázorněním přenosu síly na jednotlivá kola. Na velký displej dole uprostřed se vám pak při couvání promítá kvalitní obraz z kamery.

Mohlo by vás zajímat:  reklama The Ride of her life na Subaru WRX STI

Vzadu je dostatečný prostor na přepravu dvou dospělých. Opěradla jsou polohovatelná, navíc je snadno sklopíte díky jediné páčce v kufru. Přístup do zavazadlového prostoru je příkladný a ani Forester po vás nechce, abyste se zatěžovali manuálním otevíráním víka kufru. A skvělá věc je polohová paměť na maximální výšku otevření, takže se nemusíte bát nízkého stropu v garáži nebo serfu na střeše. Objem kufru je dostatečný, v námi testovaném voze byla navíc gumová podlážka (příplatek 800 korun). Nechybí zde ani praktické háčky na nákupní tašky. A zapomenout bych neměl ani elektrické otevírání a zavírání víka kufru. A když už víko zavřete, můžete s klíčem v kapse dojít k přední klice a jedním hezkým pohlazením vůz zamknout. No, napsané to možná zní divně, ale copak není hezké pohladit si vůz, který máte rádi?

Jízda

Než jsem poprvé usedl do vozu Subaru, varovali mne. „Volant u aut z koncernu Fuji Heavy Industries je napuštěn emocemi, jak se ho jednou dotkneš, už ho nechceš vyměnit za jiný.“ Nedbal jsem těch rad a risknul to, jenže to byla chyba. A nebo nebyla? Svět už nebude jako dřív, už nikdy nebudu žít v blažené nevědomosti, jak vlastně vozy Subaru jezdí. Ale to vše začíná už u toho volantu. Volantu s perfektně tenkým a kulatým věncem, který vám před oči klade krásný znak automobilky Subaru. A musím Subaru ocenit za klasickou páku ruční brzdy namísto všudesevkrádajícího tlačítka. Stále jsme přesvědčen, že nikdo ještě lepší věc než obyčejnou páku nevymyslel.

Námi testovaný vůz byl vybaven převodovkou Lineatronic, což je u typu Forester se vznětovým motorem vůbec poprvé. A chtělo by se i říci, že pro značku je kombinace automatické převodovky a vznětového motoru vůbec dost netypická. Jenže Subaru si naštěstí dělá vše po svém, takže vznětový motor je pochopitelně boxer s nízkým těžištěm a převodovku můžete kočírovat i pádly pod volantem. Na ty reaguje převodovka okamžitě, nemusíte ani volič převodovky překlopit do manuálního režimu. Jakékoliv přeřazení sedmi virtuálních stupňů je však hladké a bez trhavých pohybů. Velmi hezky se Forester umí rozjíždět. Prostě zapřáhne všechny koně v motoru a jede. A i případný kick-down, tedy náhlé plné sešlápnutí pedálu, nevyvolá jakékoliv trhavé reakce, které by vám znepříjemnily jízdu. Naopak zátah vozu je vždy plynulý. A ačkoliv agregát nově plní normu Euro 6 a projevuje se menšími vibracemi, jeho dynamické parametry se nijak nezmenšily. Výkon zůstal zachován na hodnotě 108 kW, válce a blok motoru mají tenčí stěny.

Mohlo by vás zajímat:  Mazda MX-5 RF – čistý požitek nejen z jízdy

Ne, tohle opravdu není jedna z těch bezpohlavních moderních škatulí, u kterých je jedno, jaký znak automobilky si vezou na masce chladiče. Subaru je naštěstí pořád své a pořád má svého ducha. A radost vám při každé jízdě udělá i všeobecné zdravení všech majitelů vozů Subaru. To drobné mávnutí, které se jinak z našich silnic vytratilo, vám hned prozáří den. A kalit radost vám nebude ani apetit vozu. Celkový průměr po týdenním testu byl 7,6 litru, na dálnici mi počítač ukazoval o desetinu méně, ve městě pak průměr činil 7,9 a jízda po okreskách šetřila mou peněženku, protože s Foresterem není problém jezdit za 6,8 litru. Za to vše můžete poděkovat nejen modernizovanému vznětovému motoru, ale také převodovce Lineatronic uzpůsobené pro agregáty s vysokým točivým momentem. Ta je navíc nastavená tak, že při jízdě do kopce vůz automaticky zařadí vyšší rychlostní stupeň, při jízdě z kopce zase nižší, čím nemůže dojít ke zmatkování automatu, které je typické například u převodovky DSG.

Na nerovnostech je vůz tichýstabilní, neozývají se ani žádné hlučné rány. A také uskákanost typická pro moderní SUV, která si hrají na sportovní verze, zůstala někde mimo, když konstruktéři obdařovali vůz svým technickým umem. Ačkoliv je vůz nastaven dost komfortně, tak není výraznější problém zkusit prohnat to stádo pod kapotou. Přesné a citlivé řízení vám totiž i s poměrně rozměrným a vysokým vozem dává jistotu na menších zakroucených silničkách plných výmolů, kterých je ta naše země plná. A ani na ty brzdy se nemusíte bát šlápnout, jejich účinek lze velmi dobře dávkovat.

Pokud vás zajímá opravdový terén a ne jen naše vymlácené asfaltky, stačí sjet na nějakou vhodnou nezpevněnou cestu. Symetrický pohon všech kol, nájezdové úhly 25° (vpředu i vzadu) a světlá výška 220 mm by měli lehce zvládnout celou škálu běžných nerovností, na které můžete narazit. A pokud si budete myslet, že se blížíte ke konci schopností, máte tu ještě spínač terénního módu. Stačí jej aktivovat a rázem vůz začně přenášet na kola výkon podle míry jejich záběru. Celý proces můžete navíc sledovat i na horním displeji. Mnohem jemnější je pak odezva na plyn, převodovka drží déle nižší stupně a systém umí přibrzdit protáčející se kolo. Navíc vůz dovede i udržovat stálou rychlost při sjíždění svahů.

Závěr

Po pravdě jsem zprvu nevěděl, co od Foresteru čekat. Moje zkušenost se Subaru před projížďkou byla čistě jen se sportovním STI první generace. A tohle je střední SUV, která nepatří k mým nejoblíbenějším vozům, jenže vím, že je lze vyrábět velmi dobře a dokonce se lze za jejich volanty i bavit. A naštěstí právě do této party řidičských SUV Forester opravdu patří a nikdy nebudete litovat, že jste jej koupili. Když jsem si pořizoval audiozáznam svých dojmů z jízdy, celkem dvaatřicetkrát jsem tam uvedl, že je „prostě dobrý„. A on vážně je! Vždycky po volbách mám tendence pochybovat o inteligenci našeho národa, a když vidím, jak málo Subaru u nás jezdí, tak se mi tyto pochyby vrací. Možná mi nevěříte a možná se ušklíbáte, takže nejlepší bude, když zaklapnete počítače a vyrazíte si ho do showroomu zkusit. Varuji vás však předem, jízda se Subaru je silně návyková a nejspíš už bez něj nebudete chtít odjet.

Základní cena (2.0i Active) 699 000 Kč

Základní cena (2.0D Active) 789 000 Kč

Cena testovaného modelu 1 053 300 Kč

Foto: David Rajdl (http://rajdlstudio.com)

Komentáře