Test Toyota C-HR: Vylepšilo se kritizované, dokonalý obal zůstává

Přidat na Seznam.cz

Faceliftovaná verze vozu Toyota C-HR přináší přesně to, co se po ní chce. Stále si zachovává dokonalý design, a zároveň vylepšuje svůj pohon, hlavně z hlediska zvýšení objemu spalovacího motoru, i vylepšení baterie a posílení elektromotoru. Výsledkem je skvělé auto v naprosto originálním balení. A jaké máme dojmy z testu?

Design

Toyota C-HR prostě vyčnívá z davu. To se říkalo už o verzi předchozí, a tato faceliftovaná to jenom potvrzuje. Je skvělé vidět, že se čas od času objeví model, který se nedrží při zemi a při jeho tvorbě není kladen důraz jenom na to, aby se co nejvíce okopírovala konkurence. Ano, odvážný až futuristický design sice nemusí někomu sedět, ale svých příznivců si nachází více než dost.

Foto: David Hampl

Pozornost přitáhne nezaměnitelná, ostře řezaná silueta. Originální tvary, různé prolisy, výrazné prvky a celková dynamika. K tomu v našem případě originální kombinace oranžové a černé barvy. Tím vším model Toyota C-HR vybočuje z davu. Z detailů, na které se zaměřit po celkové pochvale vozu, je třeba vyzvednout originální tvar masky chladiče a předního nárazníku, zadní velmi výrazný spojler který navozuje sportovnější pocit (ale má vliv i na aerodynamiku), originálně tvarovaná světla, jak přední, tak i zadní, ale například i kliky zadních dveří. Neznalý je možná bude hledat na obvyklém místě, kde však nejsou. Je třeba sáhnout trochu více, kde se páčka dveří stylově schovává, dokonale zapadající do designu auta.

Interiér

Pokud vás zaujal originální design exteriéru, nebojte se toho, že byste o unikátní prvky byli ochuzeni uvnitř. I zde se jasně hraje na notu originality, i když přece jenom, oproti venkovnímu zpracování je zde design přece jenom lehce konvenčnější, s určitým důrazem na praktičnost. Přesto tu ale svůj díl unikátnosti najdete, ať už se jedná o kombinace různých materiálů, matných nebo lesklých prvků, či opět různé tvary, linie a prolisy. A zatímco exteriér působí spíše ostře a dravě, interiér vozu Toyota C-HR naopak navozuje pocit určité elegantnosti, hlavně pro řadu oblých a jemných tvarů. Ty skvěle kontrastují s propracovanými sedaly, které doslova lákají k usazení, po kterém potvrdím, že nejenom skvěle vypadají, ale jsou i velmi pohodlná.

Foto: David Hampl

Je to ale snaha o velkou originalitu a jedinečnost, která následně vozu uštědřuje tu největší ránu, pokud jde o kontrast s přístrojovkou a infotainmentem. Přece jenom, vidět dva běžné mechanické budíky v kokpitu, a dotykový displej s poměrně jednoduchými bočními obdélníkovými tlačítky vás nutí vykouknout z okénka ven a přesvědčit se, zda opravdu sedíte stále v té originální Toyotě C-HR a nepřenesli jste se do jiného auta, a to ještě pár let zpět v čase. A to jste si ještě nevšimli zabudovaných tlačítek v místě řidičova levého kolena, které snad už obyčejnější ani být nemohou. Jaká škoda…

Mohlo by vás zajímat:  TEST Hyundai i30 1,6 CRDi AT - Klenot z Nošovic

Pokud jde o praktičnost interiéru, můžeme říci, že vše je kde čekáte. Ovládací prvky najdete na volantu, kolem displeje nastavení teploty a samozřejmě v rámci infotainmentu, kde přijdou vhod ty designově kritizovaná boční tlačítka rychlého přístupu. Pod volantem najdete ještě jednu páčku navíc, a to na pravé straně, sloužící k ovládání tempomatu. Tady jde o zvyk, takže nejprve si párkrát pustíte stěrače i ostřikovače, a s přibývajícími kilometry si už budete pamatovat, že tu správnou páčku máte o kousek níže. Trochu krkolomně je umístěná také přihrádka na mobil, schovaná v oblasti středního panelu, ke které se budete muset pořádně natáhnout, abyste do ní mobil dali. A když si před ní umístíte kelímek s pitím, máte o zábavu postaráno.

Jízdní vlastnosti

V samotném úvodu jsem naznačil, že faceliftovaná Toyota C-HR není jenom autem lehce modifikovaným po designové stránce, ale že se zapracovalo také na pohonu. Dvě deci objemu navíc, vylepšení elektromotoru a baterie dělají z vozu slušný a dobrý hybrid, se kterým zvládnete s příznivou spotřebou celé město, a zároveň se nemusíte bát vyrazit i mimo něj, kde vás například při jízdě na dálnici čeká příjemný klid, díky celkem dobrému odhlučnění.

Foto: David Hampl

Auto má po sešlápnutí plynu celkem slušný odpich, hlavně díky pomoci elektromotoru. S čím je třeba počítat je mnohdy až nepříjemný řev motoru při akceleraci. To je zatím u hybridů obecně mínus, ale na druhou stranu Toyota C-HR alespoň patří mezi ty vozy, kde motor sice řve, ale auto jede. Jsou i případy, kdy dochází jenom k tomu prvnímu. Když ale jedete rozvážně, a využit bude jenom elektromotor, čeká vás příjemné ticho.

Hybridní systém funguje naprosto spolehlivě a auto si vše řídí dle aktuálních potřeb. Ať už jde o jízdu jen na elektřinu, využití obou pohonů, či třeba nabíjení nastartovaným spalovacím motorem. Další možností jak baterii dodat šťávu pochopitelně přináší také rekuperace. Díky tlačítku lze dát vozu i pokyn, že chcete jet výhradně na elektřinu, ale ne vždy se vám aktivace povede, jelikož tato funkce je závislá na nabití baterie. A pokud je málo šťávy, máte smůlu a bez pomoci spalovacího motoru se neobejdete.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Škoda Yeti 1,4 TSI Ambition - Pro nás

Z hlediska jízdních vlastností není autu rozhodně co vytknout. Potřeba akcelerace nejhůře za jedna mínus, průjezd zatáčkami přesný a bezpečný, s bezproblémovým držením zvolené jízdní stopy. Není třeba obávat se žádného nepříjemného houpání, které by auto při ostřejších manévrech jakkoliv rozhodilo. Jediné, na co je nutné si zvyknout, jsou brzdy. Lehké sešlápnutí pedálu aktivuje nejprve rekuperaci, což může navozovat dojem, že auto hůře brzdí. Jde však o záměrnou vlastnost, jak zajistit přísun energie do baterie. A vás postupně odnaučí jezdit stylem brzda/plyn, což se podepíše na bezpečnosti, ale i spotřebě.

Foto: David Hampl

Funkce a výbava

Z hlediska funkcí a výbavy si není na co stěžovat. V zimě přijde vhod třístupňové vyhřívání sedadel, ale třeba i vyhřívání volantu. A jestli si vzpomínáte na mou kritiku tlačítek u levého kolene řidiče, tak ji ještě doplním. Právě ohřev volantu zapínáte tlačítkem nepochopitelně umístěným právě zde. A na stejném místě spínáte také automatická dálková světla a parkovacího asistenta. Takže z těch všech jediné tlačítko, které zde dává smysl, je otevření víčka nádrže.

Dále ve výbavě nechybí třístupňový adaptivní tempomat až do nulové rychlosti, což přijde vhod především v kolonách v městském provozu. Tempomat však v některých situacích sám vypíná – například při nájezdu na kruhový objezd. Chápu, že jde v tomto případě o bezpečnost, jelikož projíždět kruhák se zapnutým tempomatem vyžaduje větší pozornost, ale když hned nezaregistrujete signál o vypnutí, začnete se divit, že auto najednou nejede. Dále Toyota C-HR disponuje hlídáním jízdních pruhů – ale ne samostatným vedením v pruhu. Taktéž nechybí již výše letmo zmíněný asistent parkování.

Závěr

Toyota C-HR ukázala, že facelift nemusí znamenat jenom úpravu vzhledu. Naopak. V tomto případě bylo značně zapracováno na pohonu, kterému není téměř co vytknout. Zároveň se designéři nestáhli do ústraní a stále ukazují svůj smysl pro originalitu, netradičnost a nadčasovost. Výsledkem je auto, na kterém se vylepšilo to kritizované, a pozitivně hodnocený obal zůstal zachován. A to je kombinace, která funguje naprosto skvěle.

Zdroj: Autorský text

Zdroj fotografií: Vlastní fotografie autora
Komentáře
Přidat na Seznam.cz

O David Hampl

V případě kontaktu využijte email: hampl@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora