Test Toyota GR Supra – návrat legendy dopadl na výbornou

Toyota Supra páté generace nám k naší velké spokojenosti aktuálně prošla týdenním redakčním testem. Čekání na vůz, díky jeho značné vytíženosti, bylo celkem zdlouhavé, rozhodně se ale vyplatilo. Týden strávený s novou generací tohoto ikonického vozu řadím k jedněm z nejlepších v tomto roce.

Aktuální pátá generace byla automobilovému světu představena v minulém roce na autosalonu v Detroitu, a to jako výsledek spolupráce automobilek Toyota a BMW. Zatímco BMW přišlo s novou Z4, Toyota této vzájemné spolupráce využila k nové generaci legendární Supry.

Toyota se díky zvolenému přístupu dočkala také jisté dávky „hatu“, já to ale vidím tak, že právě díky této kooperaci mohlo vzniknout tak skvělé vozidlo, jakým aktuální generace Supry je.

Foto: Jan Horský

Exteriér, který si nelze nezamilovat

Novou generaci Supry jsem měl z webu celkem hojně „nakoukanou“ a letmo jsem ji v minulosti zahlédl také na Legendách. Když si ji ale přivezete domu a začnete detailně zkoumat jednotlivé tvary a proporce, zjistíte jak moc je to po stránce vnějšího designu povedený vůz. 

Začněme u bočního profilu, ten disponuje dlouhou přídí, na kterou navazuje poměrně titěrný kokpit, za kterým jsou hned umístěná zadní kola a krátký převis zadní části karoserie. Další zajímavostí této partie je mohutné tvarování spodní části vozu, prahu, který postupně přes boční dveře přechází až do zadního blatníku vozu, kterému dodává velmi originální a mohutné tvary.

Přední partie je vybavena originálně tvarovanými předními lampami, které ve své spodní části disponují dlouhou linkou denního svícení a dávají vozu značně charakteristický světelný podpis. Přední nárazník je pak dynamicky „prořezán“ mohutnými nasávacími otvory. Nasávací otvory se pak pro novou Supru staly bohužel celkem ožehavým tématem, ne každý má totiž své funkční opodstatnění.  Ale věřte, že to bude to poslední, na co si vzpomenete, až ráno otevřete garáž a ona tam bude : – ). 

Přední pohled pak nechá vyniknout zajímavě tvarovanou střechou, která je nad hlavou řidiče a spolujezdce výrazně vyvýšena. Velice elegantní je také nízké čelní okno, které postupně přechází do bočního prosklení, to se výrazně svažuje a kopíruje profil samotné střechy.

Zadní partie je pak designovou perličkou a pomyslným úspěšným zakončením celého vozu. Supra je zde vybavena integrovaným „ducktailem“, horizontálně orientovanými lampami, které vystupují z pomyslného proříznutí karoserie, nebo dvojicí výrazných koncovek výfuku. 

Toyota Supra páté generace se po stránce vnějšího designu neskutečně povedla. Její základní tvary jsou celkem mohutné a až lehce korpulentní, jednotlivé detaily a tvarování karoserie pak dodávají vozu neskutečný šmrnc.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Mercedes-Benz W124
Foto: Jan Horský

Interiér, na pohled nejvíce patrná spolupráce s BMW 

Do Supry, jako za kanón. Samotné nastupování do vozu není úplně komfortní, avšak zcela adekvátní dvoumístnému sportovnímu kupé.

Samotná palubní deska je výtvorem Toyoty, nabídne striktně horizontální členění, které je podpořeno výraznou linkou s integrovanými výdechy klimatizace. Palubní deska působí, po vzoru celého interiéru, velmi klidným a usedlým dojmem, což hodnotím jedině pozitivně.

Digitálnímu přístrojovému štítu Supry dominuje velký otáčkoměr, ze kterého vystupuje menší displej palubního počítače. V levé části je pak umístěn decentní digitální rychloměr.

Střední část palubní desky pak nejvíce evokuje vozy značky BMW. Supra zde pracuje se starší verzí infotainmentu od BMW. Patrné je to v samotném prostředí displeje infotainmentu, nebo v ovládacích prvcích středového panelu, který je vybaven známým otočným ovladačem BWM iDRIVE. To stejné pak platí i u voliče osmistupňového automatu ZF. Tato partie se tedy plně řídila heslem, že co funguje, není třeba měnit.

Vnitřní ergonomie Supry funguje výborně a díky její vnitřní „prostorové úspornosti“ je vše dobře na dosah. Pochválit musím také sedadla, která nabídnou dobré boční vedení. Mezi předními sedadly a zavazadlovým prostorem je pak umístěna dvojice reproduktorů od JBL a malý hasicí přístroj.

Zavazadlový prostor disponuje 290 l objemu a díky velkému výklopnému víku je i poměrně dobře přístupný v rámci celého svého půdorysu.

Jedinou stinnou stránkou celého interiéru se pak pro mě stala jeho jistá rozvrzanost, přikládám to ale spíše konkrétně testovanému vozu, který měl již celkem vysoký nájezd a každý týden nového řidiče, který zjišťoval, jak výborným vozem nová Supra vlastně je.

Foto: Jan Horský

Přeplňovaný třílitrový řadový šestiválec a osmistupňový automat ZF

Avizovaná spolupráce s BMW se propsala také do pohonné jednotky Supry. Ta je aktuálně poháněna „bavoráckým“ přeplňovaným řadovým šestiválcem, který disponuje výkonem 250 kW, tedy 340 koňmi. Jeho kroutící moment pak dosahuje hodnoty 500 Nm, který je dostupný již od 1600 ot./min. Samotné přeplňování je pak zajištěno Twin-Scroll turbodmychadlem.

Výkonná motorizace Supry se pojí s výbornou osmistupňovou automatickou převodovkou ZF, k jejímu pracovnímu nasazení nemám nejmenších slov. Funguje výborně, je dobře odstupňovaná, rychlá a střídání kvaltů probíhá v normálním režimu velmi jemně. V režimu SPORT pak převodovka příjemně „zhrubne“ převážně pak při samotném podřazování, kdy vám přes motor dá značně najevo, že je podřazeno. Výborná práce.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Škoda Octavia Scout

Spolupráce výkonného motoru a skvěle pracující automatické převodovky vystřelí Supru se systémem launch control na stovku za 4,3 s. Maximální rychlost je pak omezena na 250 km/h.

Foto: Jan Horský

Jízdní dojmy  

Den D je tu, jedu tedy vyzvednout novou Supru. Po klasicky příjemném předávacím procesu se poprvé soukám do interiéru nové Supry. Nastartování motoru je samozřejmě automaticky doprovázeno klasickým „zaštěknutím“ motoru, to jen abyste věděli, s kým máte tu čest.

Mé první kilometry jsou celkem opatrné a seznamovací, navíc je čerstvě po dešti. Po pár ujetých kilometrech ale nabírám na jistotě a plně se opírám o práci výborně fungujícího stabilizačního systému.

Nová Supra pracuje ve dvou režimech NORMAL a SPORT. Příjemným překvapením je pak zjištění jak poddajná a denně použitelná je v „normálním“ režimu. Dokonce není ani moc hladová a vystačí si s 8 litry na 100 km.

Ve sportovním režimu Supra značně zhrubne, nejcitelnější změna nastává ve fungování převodovky, která motor daleko více vytáčí a při podřazování umí přes motor značně kopnout. Změna nastává také u výfuku, ten je o fous hlučnější, navíc vás pak Supra také „lakuje“ zvukem z reproduktorů JBL. Spotřeba ve sportovním režimu je pak přímo úměrná vašemu jízdnímu stylu. V průměru však počítejte s 13 – ti litry na 100 km.

Opravdová porce zábavy nastává při deaktivaci stabilizačního systému. Po stisknutí tlačítka se stabilizace přepíná do jakéhosi „mezistavu“, dlouhé podržení pak stabilizaci vypíná úplně. Supra se pak stává neskutečně zábavným a hravým vozem, který k tomu, díky krátkému rozvoru, širokému rozchodu a zadnímu diferenciálu s elektronicky řízenou svorností, má ty nejlepší předpoklady.

Foto: Jan Horský

Závěrem 

Po týdenním testu mohu s klidem tvrdit, že Toyota Supra páté generace je skvělým a povedeným vozem, který umí být velmi rychlý, ohromně zábavný a navíc i denně použitelný. To vše je pak svému uživateli prezentováno v neskutečně šmrncovním obalu.

A za kolik novou generaci legendární Supry pořídíte? S testovaným šestiválcem pod kapotou a v jediné nabízené výbavě Executive vychází na 1 800 000 Kč včetně DPH. Kdyby vám však nějaké ty drobné přeci jen chyběly, Supra je v nabídce také s dvoulitrovou přeplňovanou motorizací, a to od 1 250 000 Kč včetně DPH.

Zdroj: Autorský text

Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora

 

 

 

 

Komentáře