Test Volkswagen Multivan T7 s benzinovým dvoulitrem: Kde ostatní končí, tohle MPV teprve začíná

Ne, opravdu jsem se v nadpise nespletl a skutečně řadím Volkswagen Multivan T7 do segmentu MPV. Důvod je jednoduchý. Legenda, které nikdo neřekne jinak než „osobní dodávka“, se totiž od svého původního charakteru odstřihává a chce být ryzím osobním vozem, se svým vlastním technickým základem na platformě MQB. A vzhledem ke svému charakteru nelze tenhle osobák nazvat jinak, než multi-purpose vehicle, tedy MPV. Tolik k ujasnění-si, kam novou generaci legendy zařadit. No, a jaká vlastně je?

Krabice, která může mít styl

Vozy MPV mají na první pohled jasný designový podpis. Vypadají jako krabice. A ještě více to je patrné i u osobních dodávek, kam jsme mohli zařadit i variantu T6.1. Teď tu mám před sebou Volkswagen Multivan T7, MPV, které naštěstí pořád vypadá pořád jako dodávka. Proč naštěstí? Jelikož Volkswagen jasně ukazuje, že s tímhle na první pohled praktickým designem prostě umí skvěle pracovat.

Design je jasně definován ostrými rysy a přesnými liniemi. Velká pochvala míří především k přídi vozu, které dominuje nárazník s vnitřními lakovanými částmi. Charakteristikou přídě je tak i absence klasického designu mřížky chladiče, což působí velmi atraktivním dojmem. Tomu jenom přidávají táhlou linií propojené přední světlomety, kde se přímo ve středu nachází výrazné logo VW. Další výraznou linii, nepřehlédnutelný lesklý pás si však zachovává i bok auta, doplněný o několik prolisů.

Foto: David Hampl

V mém případě se jasně ukazuje, jak moc záleží i na zvoleném odstínu, jelikož zadní zatmavená okna v kombinaci s červenou barvou na vzhledu jen přidávají. Možná až zbytečně obyčejněji může na někoho působit záď vozu s výrazným nápisem „MULTIVAN“. Stačí si však všimnout drobných detailů, jako je tvar světel, tenké linie, která je propojuje, nebo zajímavého střešního spojleru. A hned je vidět, že úplná nuda to rozhodně není. Zároveň ale zůstává T7 stále věrna svému původnímu tvaru a je jasné, že kdokoliv tohle auto uvidí, v identifikaci se nemůže splést.

Řidičem v moderní a elegantní dodávce

Začínám na pozici řidiče. Tohle MPV více než vozy z téměř mrtvého segmentu připomíná dodávku, a tak se těším na vyšší posezení. Při správném nastavení sedačky je z vozu bezproblémový výhled před sebe i do stran. Místa mám kolem sebe díky „open space“ řešení víc než dost. A přitom je vše stále v dosahu mé ruky. Když začnu designovými prvky, pozornost oka rozhodně musí skončit na dřevěném dekoru přístrojové desky, nebo dvou barevné kombinaci dveří. Tento pokus o prémiový vzhled a eleganci však na některých místech zbytečně naráží na použití na možná až moc obyčejných plastů. Jsme přece v MPV, ne osobní dodávce, tak proč to?

Situaci ale rozhodně zahraňuje trend digitalizace. Jen potvrzuje, jak výrazně kupředu chtěl Volkswagen Multivan T7 jít. A tak nad levým kolenem nebo ve středové části nacházím několik dotykových tlačítek, jejichž použití je napoprvé trochu cviku. Digitální budíky zase zaujmou možností zvolit si z řady režimů zobrazení a mít tak na očích to, co mě konkrétně zajímá. Multivan T7 však nabídne i head-up displej promítající potřebné informace přímo na čelní sklo, a tak je směřování očí na kapličku přístrojů skoro zbytečné. Dále nelze opomenout ani klasický infotainment doplněný z jedné strany tlačítky k otevírání bočních dveří a z druhé strany – ano, voliče převodovky. Toto netradiční umístění možná zklame konzervativce, ale svůj účel rozhodně má. Otevírá další možnosti využití vnitřního prostoru a hlavně, ruku na srdce – kolikrát volič převodovky reálně použijete, aby vám toto umístění začalo, jakkoliv extra vadit?

Mohlo by vás zajímat:  Test Mazdy MX-5. Hbitosti a sportovního charakteru má i s novým dvoulitrem stále na rozdávání
Foto: David Hampl

Multivan byl vždy také praktickým parťákem na cestování. A T7 zachovává věrnost tradici. Kromě zmíněného obrovského prostoru nechybí celá řada úložných prostorů, jak v oblasti dveří, tak na palubní desce, nebo v oblasti středového panelu, nebo u spolujezdce. Ať chci dát cokoliv kamkoliv, mám možnost. Navíc tu mám po kolejnicích posuvný stoleček. Můžu si ho nechat vpředu, či ho posunout dozadu a využít tak volný prostor třeba pro batoh, nebo průchod skrz vůz k prostřední řadě sedadel.

Je libo obývák na kolech?

Vzadu to z pohledu praktičnosti a pohodlí vypadá stejně jako vpředu. Mohu tam posunout středový stoleček, který lze vysunout nahoru a vyklopit dva boční stolky – vpředu v pozici řidiče toto nezkoušejte, auto vás na toto upozorní. Vzadu ale stolování nebude systémům Multivanu nijak vadit. Ani nikomu nebude vadit, když se uvelebíte dle libosti. Kromě dvojice předních sedadel je k dispozici druhá řada s dvojicí sedadel a třetí řada s trojicí. I zde lze ale překlopením prostřední sedačky vytvořit menší stoleček a udělat z Multivanu prostorný vůz s uspořádáním 2 – 2 – 2, kde se nikdo rozhodně tísnit nebude.

Sedačky jsou díky systému kolejnic samostatně posuvné, a tak je lze umístit do polohy přesně tak, jak je s ohledem na počet pasažérů optimální z hlediska komfortu. Pozicí zadní lavice lze samozřejmě také upravovat velikost zavazadlového prostoru. Jak to v osobních dodávkách bývá, papírové hodnoty mohou znít dostatečně, ale je třeba počítat s tím, že zavazadelník je spíše užší prostor od podlahy po střechu. Pár pohyby sedadel ho lze ale snadno zvětšit z několika stovek litrů, na několik tisíc litrů.

Foto: David Hampl

Komfort cestovatelům v zadních řadách rozhodně nechybí. Prostor jsem zmínil několikrát, a tak nezapomínejme třeba možnost vlastního nastavení teploty a intenzity foukání klimatizace, možnost vyhřívání sedadel v druhé řadě, nebo elektricky ovládané boční dveře. Ano, za komfort se připlácí, ale je o co stát. Za sebe bych rozhodně nikdy neměnil elektricky ovládané víko zavazadelníku. Dřít se s ním manuálně postrádá smysl a na tomto prvku výbavy bych, kdyby mi měl Volkswagen Multivan T7 říkat pane, trval za každou cenu. Když vidím, jakou výbavou byla prošpikovaná moje verze, můžu říci, že tam kde mají někteří konec, tam Multivan může teprve začínat. Už to dělá z tohoto auta, tedy hlavně posledních generací známý unikát.

Mohlo by vás zajímat:  Test Citroën C5 Aircross Hybrid: Pohodlný rodinný kočár jezdící i zadarmo

Dostatečně výkonný, ale žíznivý benzinový dvoulitr

Nebudu chodit kolem horké kaše – v osobních dodávkách obecně bych neměl nic proti tomu, kdyby byly k dispozici jenom s naftovým motorem. U aut tohoto typu mi to dává smysl jako nikde jinde. Volkswagen Multivan T7 ale nabízí možností podstatně více. Kromě nafty lze využít i také variantu plug-in hybridu. Anebo samostatný benzinový motor. V mém případě dvoulitr TSI s výkonem 150 kW, kombinovaný se sedmistupňovou převodovkou DSG. Tedy tu výkonnější variantu, protože v portfoliu je také 1,5 TSI s výkonem 100 kW.

Výkonu, nebo celkové pružnosti motoru nelze zase až tak nic vytýkat. Papírové zrychlení z nuly na stovku za 9,4 sekundy samozřejmě není oslňující, ale vzhledem k velikosti, a hlavně váze auta je to hodnota, která není vůbec špatná. To ostatně potvrdí první kilometry. Multivan se při sešlápnutí plynu celkem ochotně sbírá, ať už ve chvíli zelené na semaforech, nebo při potřebě rychle začít s předjížděcím manévrem. Chování auta lze ovlivnit i volbou jízdního režimu, který může směřovat ke snaze šetřit palivo, jezdit komfortně, nebo si užít sportovní jízdy. To ale berte trochu s rezervou. Spíš jde o reakci plynu a motoru.

Foto: David Hampl

Nemá smysl s Multivanem řezat zatáčky na okreskách. Bavíme se tu o dvoutunovém autě, dlouhém skoro pět metrů. S přimhouřením oka bych to snad dokázal připustit u plug-in hybridní verze, která by díky akumulátoru mohla trochu vylepšit pozici těžiště a držet ho více při zemi. S běžnou variantou je ale lepší jet s rozvahou.  Volkswagen Multivan T7 se vám za to odvděčí příjemnou, komfortní, poklidně houpavou jízdou. Při dálničním tempu je vyložený polykač kilometrů, kde přijde vhod i skvěle zvládnuté odhlučnění. Jediným negativem benzinového dvoulitru byla v mém případě spotřeba o nějaký ten litránek vyšší, než udávaných 7,6 litrů.

Kde jiní končí, Multivan začíná

Multivan je na poli osobní přepravy legenda. Ať už na něho budete pohlížet historicky jako na osobní dodávku, nebo moderně na MPV. Ukazuje, že svým provedením umí být dál než mnoho jeho konkurentů. Každá zábava samozřejmě něco stojí, ale obavy z astronomických částek nemusí být vždy na místě. Když začneme úplným základem Multivanu T7, bavíme se o částce 1,2 milionu. V případě základní ceny mého testovacího vozu se dostáváme na částku 1 641 533 Kč. Možná je to částka, kde může mít konkurence strop, ale Volkswagen má k dispozici mnohá esa v rukávu, díky kterým si lze z rodinného MPV udělat auto zcela dle svých představ. Těžko hledat prvek výbavy, který by v Multivanu mohl chybět. A tak jediné omezení může být stav bankovního konta. A už to naznačuje, že T7 není jen nudnou osobní dodávkou, ale může být i komfortní a luxusní rodinné MPV, našlapané výbavou. Stačí jen jediná věc – mít na ni, potom není nic nemožné.

Zdroj: Autorský text

Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / David Hampl

O David Hampl

V případě kontaktu využijte email: hampl@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora