Toyota Hilux 2,4 D-4D – dobrá, léty prověřená volba

Necelé dvě desítky milionů prodaných kusů, osm generací a padesát let výroby, to je skromné představení Toyoty Hilux, mého redakčního vozu minulého týdne.

Nebudu skrývat, že testování vozů této kategorie mě jednoduše baví. Segment rodinných pickupů je poslední dobou navíc velmi v kurzu, předpokládám, že převážně pro jejich ohromnou víceúčelovost. Já jsi na nich navíc cením ještě velkou dávku jisté poctivosti, fortelnosti, a obvyklou zástavbu motory s ještě rozumným objemem. A těmito výše zmíněnými atributy testovaná Toyota Hilux také disponovala.

Testovány Hilux nabídl nejvyšší výbavu, ta se podepsala na jeho vnějším, bohatém vzhledu. Navíc se jedná o speciální výroční edici, která se podepsala také na jeho oranžovém zbarvení. Co do výrazu, nejbohatším dojmem působí přední partie, ta disponuje velkými světly, mohutnou maskou s chromovaným lemováním a zajímavě pojednanými partiemi okolo mlhových světel. Zajímavým je i boční profil, zde má Hilux poměrně výrazný přesah přední části a společně s předními světly dává vozu lehce dravý výraz. Testovaný kousek byl navíc vybaven poměrně elegantním zákrytem zadní korby, který disponuje výraznou odtrhovou hranou a dynamiku vozu tak jen podtrhuje. Za pochvalu stojí chromovaná rampa za kabinou, nebo obdobně provedené nášlapy, obojí je pak pojednáno velmi vkusně a decentně. Zadní partie, ta disponuje jednoduchostí s přesahem do praktičnosti. Její strohost je zde oživena pouze, poměrně objemnými, chromovanými nárazníky.

Celkový šmrncovní vnější vzhled testovaného kousku byl opepřen poměrně výraznou barvou a slušivými osmnáctipalcovými disky. V kontextu s konkurencí řadím jeho vnější vzhled k těm odvážnějším, a to je třeba ocenit.

Interiér Toyoty vás nechá zapomenout na to, že sedíte primárně v pracovním voze. Hned po tom, co se vysoukáte za volant, jste obklopeni interiérem klasického osobního vozu. Porovnám-li všechny mé testované pick-upy za poslední rok, Hilux je po stránce interiéru jednoznačně nejsympatičtější. Zamrzí akorát plasty, ze kterých je palubní deska zpracována, ty jsou bohužel na dotek celkem tvrdé. Palubní desce pak dominuje displej palubního infotainmentu, který se ovládá přímo na displeji nebo z multifunkčního volantu. Nechybí vyhřívané přední sedačky, nebo automatická klimatizace.  Pětimístné specifikaci Double-cabu zdá se tedy ke spokojenosti uživatele, nic nechybí.

Mohlo by vás zajímat:  Jaguar E-Pace 20d AWD – kompaktní SUV nejen pro holky

Klasická korba nebo zakrytý úložný prostor, zde ať si každý zvolí, jak chce tuto část vozu využívat. Samotná ložná plocha pak nabízí rozměry 1525 x 1540mm a tunovou nosnost.

Testovaný vůz poháněl přeplňovaný dieselový čtyřválec s rozumným a poctivým objemem 2,4 litru o výkonu 110 kW. Klasický, městský i mimoměstský provoz zvládá tato motorizace s přehledem. Hilux tak v provozu patří nejen k těm větším, ale také k těm hbitějším. Je otázkou, co nastane, až jeho ložnou plochu naložíte na limit, nebo až zapřáhnete přívěs a povalíte do Holandska pro nějaký ten youngtimer. Hodnota točivého momentu 400Nm však není vůbec špatná, nepředpokládejme tedy žádné černé scénáře. Motorizaci bych pochválil za její kultivovaný zvukový projev, za okamžitou reakci na plynový pedál a dobrou spolupráci s šestistupňovým automatem. Na dobré úrovni je také odhlučnění kabiny, to oceníte nejen při dálničních rychlostech, se kterými nemá Hilux sebemenší problém. Spotřeba je pak úměrná vašemu jízdnímu stylu, Hilux disponuje jak voličem pro ekonomickou jízdu, tak pro jízdu ostřejší. Já jsem nejvíce jezdil na klasický režim se spotřebou okolo 11-ti litrů.

Podvozkově stojí Hilux na klasickém žebřinovém rámu. Zadní náprava je pak vybavena listovými pery, zadek vozu má tedy tendenci občas lehce poskakovat. Konkurence nabízející i v tomto segmentu klasické odpružení zadní nápravy pak po této stránce nabídne o poznání lepší jízdní komfort.

Vůz má primárně poháněnou zadní nápravou, což při vypnuté stabilizaci a zasněžené polní cestě přinese rozhodně mnoho úsměvu na vaší tváři. Klasickým kruhovým ovladačem pak připojíte i přední nápravu, v další poloze aktivujete redukční převodovku, navíc nechybí ani ovladač na uzávěrku zadního diferenciálu nebo asistent pro jízdu z kopce. Tedy základní klasické off-road náčiní, které skvěle funguje.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Toyota C-HR 1.2 Turbo

Toyota Hilux patří k jedním ze zakladatelů tohoto segmentu. Aktuální oblíbenost této kategorie vozů může mít za následek jejich lehké „vyměknutí“. Toyota Hilux však ani v osmé generaci „nevyměkla“ a svojí pozici si drží i nadále. Stále je dobrým náčiním pro ty, co se práce jednoduše nebojí.

Hilux lze pořídit již za rozumných 711 480 Kč včetně DPH (588 000 Kč bez DPH), zde se jedná o základní dvoumístnou verzi Single Cab s šestistupňovou manuální převodovkou. Testovaný Double Cab s výbavou Executive a šestistupňovým automatem, pak pořídíte od 1 061 170 Kč včetně DPH (877 000 Kč bez DPH).

Osobně jsem si test Toyoty Hilux náležitě užil. U vozů této kategorie jsi jednoduše cením jejich jasné čitelnosti a nabízené víceúčelovosti, doprovázené velkým vnitřním prostorem, velkým úložným prostorem a motorem, který zpravidla disponuje rozumným objemem.

Komentáře