Rezerva v palivové nádrži by skutečně měla být jen rezervou pro případy nouze, do které byste se při jízdách v České republice vůbec neměli dostat – čerpací stanice jsou na našem území totiž doslova na každém rohu. V zahraničí je proto řada českých řidičů překvapena, že vzdálenosti mezi čerpacími stanicemi na dálnici mohou být i více než padesátikilometrové. V takovém případě může být rezerva nesmírně užitečná. Co se však děje, pokud ji používáte příliš?
Zanesené vstřikování
Podobně jako kal v jiných kapalinách, také v benzínu či naftě se nečistoty usazují na dně nádrže. Při jízdě se ovšem palivo zčeří, a tak běžně některé z těchto nečistot spalujete spolu s palivem. Ale s ubývajícím palivem v nádrži roste koncentrace těchto nečistot, a tak se při jízdě na poslední zbytky rezervy často stává, že se zanese vstřikování buďto filtru, nebo hadic. Pokud se vám stane něco podobného, nezbývá, než navštívit autoservis.
Voda v palivu
I když se to nezdá, v palivové nádrži máte vždycky alespoň pár kapek vody. Obvykle se tam dostane v podobě vzdušné vlhkosti, která pak za vhodných podmínek na stěnách nádrže zkondenzuje a smíchá se s palivem. Při tuhých mrazech může voda zamrznout a vytvořit malé ostré ledové krystalky, které mohou být nebezpečné pro sání i vstřikování. Čím méně paliva v nádrži máte, tím větší prostor má vlhkost, aby do ní pronikla.
Koroze součástek vstřikování
S vlhkostí a vodou v nádrží či palivu se pojí ještě jedna nepříjemnost, a tou je koroze. Podobně jako olej, také benzín či nafta chrání před vznikem koroze. Ale pokud jezdíte s prázdnou nádrží, riziko, že některé součástky vstřikování nebo rovnou celá nádrž začnou korodovat, exponenciálně roste. A roste tím spíše, že její vznik podporuje už zmíněná kondenzovaná vlhkost. Pokud se známky koroze na některé ze součástek objeví, je třeba vyměnit celé vstřikování, což samozřejmě není levná záležitost.
