Přestože v některých končinách světa je ptačí trus vzácnou surovinou a třeba ekonomika ostrovního státečku Nauru na něm vysloveně závisí, u nás ho pokládáme za nepříjemnost. A to bez ohledu na to, zda jde o trus holubů na městských sochách, nevítaný dáreček, který vám z ničeho nic přistane na rameni, nebo o nechtěnou ozdobu karoserie vašeho auta. V tom posledním případě je nicméně ptačí trus nejnebezpečnější, díky svému složení se během pár dní dokáže prožrat lakem a o něco později i karoserií.
Neparkujte pod stromy
Základní pravidlo, kterým byste se měli řídit, je proto: neparkujte pod stromy. Zejména v místech, která neznáte. Nejnebezpečnější je to od začátku léta, kdy se v hnízdech vylíhnou ptáčata, až do podzimu, kdy ptáčata rodná hnízda opouštějí. Jedno jediné ptačí hnízdo s mláďaty přitom v závislosti na druhu ptáků svede vyprodukovat tolik trusu, že se vám z toho při očistě karoserie zamotá hlava. Bohatě stačí parkovat na špatném místě několik hodin.
Trusu se ihned zbavte
Ptačí trus je přitom velmi agresivní. Na rozdíl od trusu jiných zvířat je ve skutečnosti ptačí exkrement obalený močí, která je plná dusičnanů a fosforečnanů. Květiny na vaší zahradě by za ně byly vděčné, ale tyhle látky působí na lak a karoserii podobně jako kyselý déšť. Jen podstatně rychleji, pokud na kapotě necháte pár dní zasychat ptačí trus, je to přibližně stejné, jako kdyby na vaše auto několik let spadla každý den sprška kyselého deště.
K odstranění ptačího trusu si přitom vystačíte s dobrým hadrem a teplou vodou. Tedy pokud jej budete odstraňovat ještě „čerstvý“. Se zaschlým trusem už budete muset trošku bojovat, ale rozhodně se jej nepokoušejte seškrábat nebo obrousit. Škrábáním či broušením byste na laku vytvořili miniaturní ranky, do nichž by rychle pronikly agresivní sloučeniny z ptačího trusu. Nadělali byste tak víc škody než užitku.
