Týden jsem jezdil elektromobilem. Nic podobného nechci nikdy opakovat

Man Charging Electric Car By House

Na vlastní kůži jsem vyzkoušel a vím, že chci zůstat u spalováku. Elektromobilita v tuhle chvíli není pro mě. I když samozřejmě vím, chápu a respektuji, že mnohým vyhovovat může. Můj negativní pohled je ovlivněn i tím, že nemáme rodinný domek. Žiji v bytě a naše město bohužel nedisponuje žádnými nabíjecími stanicemi. To mi týdenní život s elektro autem značně komplikovalo.

Náhrada za moje auto

Můj vůz, se spalovacím motorem, musel do servisu. Jako náhradní vozidlo, na týden, mi nabídli buď spalovák, nebo elektromobil. A protože se o těch elektrických autech všude mluví, tak jsem to tedy vyzkoušel. První desítky kilometrů byly skvělé. Auto nabídlo příjemné ticho, jedinečnou pružnost a zrychlení, i dobré jízdní zážitky. Dále se objevovala vesměs jen negativa.

Problém 1: Nevěřte dojezdu

Ujel jsem pár desítek kilometrů a zjistil jsem, že ukazateli dojezdu se rozhodně nedá věřit tak, jak jsem si myslel. Jasně, s rezervou ho beru i u spalováku, ale aby mi dojezd klesl skoro o dvojnásobek toho, kolik jsem najel, to mě hodně rozhodilo. Při vracení auta jsem se na to ptal a bylo mi řečeno, že se dojezd vypočítává dle aktuálního stylu jízdy. A mnohem lepší prý je – teď se podržte, sledovat stav ujetých kilometrů a počítat si, o kolik kleslo procentuální nabití baterie. A podle toho si v hlavě spočítat, kolik asi můžu ještě dojet. Po tomto zjištění mi prolétlo hlavou, jestli k elektromobilům dávají také kalkulačky.

Mohlo by vás zajímat:  Ke smyku na sněhu dojde snadno. Hlavní je nepanikařit a zvolit správný postup

Problém 2: Ztrácejte čas s nabíjením

Musím říct, že nabíjení během cest mě ani tak neobtěžovalo. Auto se nabíjelo vcelku rychle a danou pauzu jsem využil k odpočinku, kávě a k návštěvě toalety. Z tohoto pohledu nutnost nabíjet elektromobil nebyla tak obtěžující, jak jsem čekal. Mnohem větším problémem bylo, že bydlím v paneláku a ve městě nejsou nabíječky. A tak jsem musel jezdit k 10 kilometrů vzdálené nabíjecí stanici, když jsem chtěl, abych měl ráno auto připraveno s plnou baterkou. Pochopitelně jsem musel po dobu nabíjení čekat v autě, když jsem byl vzdálen deset kilometrů od domova, ještě navíc mimo město, u benzinové pumpy. Samozřejmě mít rodinný dům, nebo infrastrukturu u nás v obci, tento problém by neexistoval.

Zdroj obrázku: Freepik

Problém 3: Ničte si baterii

Auto nebylo moje, takže jsem neřešil, jakou rychlostí jsem nabíjel. Když už jsem musel jezdit deset kilometrů k nabíječce, pochopitelně jsem chtěl, abych tam trávil co nejméně času. A tak jsem využíval rychlonabíjení. Pozitivem je dobrý čas nabytí. Negativem to, že vysoké rychlosti až tak neprospívají akumulátoru. Být to moje auto, rozhodně bych zvolil pomalejší nabíjení. No jo, ale zatímco teď jsem za hodinu dokázal nasosat energii na 350 kilometrů, při tom pomalém by to bylo jen na 60. Místo jedné hodiny bych musel sedět v autě několik hodin, pokud bych ho nechtěl záměrně ničit.

Mohlo by vás zajímat:  Sté výročí Citroënu – automobilka si nadělila výroční grand tourer

Problém 4: Jezděte draze

Tenhle problém úzce souvisí s problém číslo 3. Čím rychleji nabíjím, tím více to stojí. U ČEZ je to nejdražší dobíjení zpoplatněno částkou 18 Kč za kWh, středně rychlé částkou 13 Kč a to pomalé částkou 8 Kč. Já nabíjel středně rychle, takže mě každý kilowatt vyšel na 13 korun. Pohledem na spotřebu, která se u půjčeného auta pohybovala kolem 17 kW / 100 km jsem došel k závěru, že mě jeden kilometr stojí 2,21 Kč. Ano, počítáte správně, náklady na kilometr jsou stejné, jako u mého a možná i vašeho spalováku. Opět ale, ať jsem objektivní, v případě levnějšího tarifu může být elektromobil výhodnější, já ale vzhledem na okolnosti tuhle možnost neměl.

Mohlo by vás zajímat:  Společnost SsangYong uveřejnila první vizualizace svého elektrického auta

Problém 5: Plánujte

Benzinky jsou na každém rohu, a i když mi svítí „hladové oko“, nemám potřebu, jakkoliv aktivně plánovat cestu. U elektromobilu je to jiné. I když mě překvapilo, kolik nabíjecích stanic už po České republice vyrostlo, pořád nejsou všude. A tak místo k zastavení není „u každé pumpy“ jako v případě spalováku, ale musí se najít. A ideálně tak, aby počet zastávek byl během delší trasy co nejnižší.

Vyřešeno: Elektromobil nechci

Dovedu si představit jeho použití ve chvíli, kdy bude stát stejně jako spalovák a před domem budu mít nabíjecí stanici, u které budu nabíjet za stejné ceny, které jsou účtovány mojí domácnosti. Potom bych měl auto každé ráno plně nabité, bez zbytečných cest jinam. A jezdil bych kilometr za korunu. Nic z toho ale nemám, takže do té doby radši zůstávám u svého spalováku. Ale elektromobilitu neodsuzuji, ale pro mě je zde zatím překážka v ceně a infrastruktuře. Jinak bych, se svým nájezdem, s elektrickým autem víceméně neměl problém.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek čtenářů, redakčně zkráceno a upraveno, https://www.futurego.cz/cs/smlouvy-cenik-a-opse