Vyhrazené jízdní pruhy bývají prázdné i tehdy, kdy do nich vjet můžeme

V mnoha městech vznikly a stále vznikají vyhrazené jízdní pruhy. Primárně jsou určené pro jízdu MHD nebo složek integrovaného záchranného systému. V některých lokalitách do nich však mohou také vozy taxislužeb nebo majitelé elektromobilů. Zbývající účastníci silničního provozu se však musí mačkat v kolonách. I když ne nezbytně.

Do jízdního pruhu často můžeme, ale nevíme o tom

Mnoho lidí má zafixováno, že do jízdního pruhu mohou výhradně jenom vozy MHD, popřípadě složky IZS, které potřebují rychlý průjezd. Ne vždy to ale platí. Záleží obvykle na konkrétní lokalitě a na aktuálních pravidlech. V mnoha městech mohou do daných pruhů i vozy taxislužeb nebo ti, kteří jezdí takzvaně čistě. Tedy mají elektromobil nebo hybrid.

Zdroj obrázku: Freepik

Jak zjistit, zda do pruhu můžeme?

Zjištění, pro koho je daný pruh určený, je často celkem jednoduché – stačí se podívat na dodatkovou tabulku. Ty bývají součástí dopravní značky, která ne vyhrazený jízdní pruh upozorňuje. Na dané dodatkové tabulce se obvykle nachází dvojice důležitých informací. Ta první uvádí to, jaké vozy mohou v tomto pruhu beztrestně jet. Druhá informace se týká toho, kdy je daný pruh využíván výhradně jako vyhrazený a v jaké denní či noční době může být považován za běžný. Tedy pro kohokoliv, aniž by měl obavy z páchání přestupku.

Dodatkové tabulky jsou kámen úrazu

Mnozí řidiči vozů, kteří by do vyhrazeného pruhu mohli, pokorně čekají v kolonách. V dobách, kdy pruhy nejsou speciálně vyhrazeny, jsou přesto prázdné. A jaké jsou důvody? Může za to složitost dodatkových tabulek. Jsou poměrně obsáhlé, písmo na nich je malé a řidič neznalý místních poměrů prostě nemá šanci během běžné jízdy přečíst a vyhodnotit vše, co tabulka uvádí. I proto se raději zařadí do kolony, i přesto že by mohl zcela legálně projet. A zastavit před značkou nebo se věnovat čtení a ne řízení, je zcela nemyslitelná věc.

Zdroj: https://brandongaille.com/8-pros-and-cons-of-carpooling/