Yamaha XSR 900 SP: Povedený ,,naháč´´ z Japonska, s hodně nabroušeným mečem

Když jsem prvně uviděl tenhle stroj, v duchu jsem si pomyslel, že tímto designem potřebuje Yamaha jenom doplnit svoje portfolio o v dnešní době tak moderní, naháč se sportovním nádechem. Ale při bližším posouzení není tento záměr úplně prvoplánový. A už vůbec ne laciný. Stroj je dle mého soudu navržen velmi jednoduše a velmi vkusně se zde snoubí prvky z klasických motorek a prvky moderní technologie. Designové libůstky jako kulaté přední i zadní světlo, pod sedlem jen opravdu nezbytný skoro nepostřehnutelný blatník a tak dále – detailů je po bližším ohledání spousta. Testovaný model v černé barvě se zlato-červeným dekorem na nádrži je za mne opravdu povedená barevná kombinace.

Těmto klasickým prvkům však zdatně sekundují i prvky moderní moto produkce, například hliníkový odlitek rámu a kyvná vidlice. Přední vidlice upside- down je také výdobytek moderní doby. Nečekejte ale za řídítky 10 palcový barevný displej, jenom malý decentní, ale také dobře čitelný budík, který zobrazuje jenom nejnutnější informace pro řidiče. Všechny tyto prvky jsou spolu velmi přirozeně propojeny a působí celkově učesaným dojmem.

Dominantním prvkem na XSR je ale motor, řadový 3válec o objemu 847cm3, který sdílí s MT-09, je moderní agregát, který dodává nejen vzhled, ale i zvuk moderního naháče a v neposlední řadě také slušný odpich.

Tak a teď to podstatné. Že vypadá dobře, už víme, ale jak jede? Jede jednoduše skvostně…

Při prvním usednutí vlastně nic moc extra nepřekvapí, hefty jsou tam, kde je čekáte, ovládací páčky tam jsou vlastně taky, nemusel jsem ani nic přestavovat. Zvláštní, ale co, asi klika. První okamžiky jízdy po Praze celkem fajn. Při kličkování v úzkých uličkách je ovladatelnost na výbornou, ale i to se dá od naháče čekat. Akcelerace díky 115 koním taky na výbornou. O prudké brzdění v kolonách se starají přední dvojitý disk o průměru 298 mm a zadní o průměru 245 mm, takže brzdy slabina nejsou.

Mohlo by vás zajímat:  Harley-Davidson Road Glide Limited 2020: Pohodlněji už to nejde

Prahu máme za sebou a hurá domů, dálnice celkem nezáživná a s absencí štítku nebo čehokoliv co odráží nápor vzduchu otrava, ale to není vada na XSR. A znovu, je to naháč, není co řešit. Po sjezdu z dálnice a pár kilometrech rovných cest, kde opět tříválec vystrkuje drápky, nastává to pravé. Kroucené okresky, vracečky a mraky zábavy. Tady je opět naháč jako doma, a neskutečně ochotně jde do zatáček. Podvozek je naladěn řekl bych do tvrdšího ražení, ale  jak přední, tak i zadní tlumič je plně stavitelný.

Když se vrátím k tomu nastavení po prvních dvou dnech, musel jsem malinko změkčit, ale jinak bez nejmenšího problému. Motorka jde opravdu krásně za plynem, řazení je přesné a krouťák dostatečný – jak na běžný (kochací), tak i na velmi sportovní jízdní styl (slušně řečeno). Nádrž na 14 litrů pohodlně vystačí na dlouhé výlety po krajích českých, netroufám si odhadnout, jak na delší trasy typu Chorvatsko. Mne ani po průměru 250 km denně nic nebolelo, nikde nic na motorce nepřekáží a opravdu je vše tam kde to čekáte.

Na první dojem se zdá, že XSR je hodná motorka. Do jisté míry je to pravda, avšak zdání klame. Ne ve smyslu, že je nějak záludná, ale ve smyslu, že skrývá pod hezkým kabátkem opravdu dostatek výkonu, za který se nemusí stydět leckterý stroj z úplně jiné kategorie.

Musím konstatovat, že za mne hodně povedená rádoby retro záležitost, se kterou se užije mnoho zábavy.

Zdroj fotografií: Vlastní fotografie autora / Tomáš Dunajčík

O Tomáš Dunajčík

Kontakt na autora: tomas.dunajcik@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora