Zajímavosti

Když si potomek konečně udělá řidičák, je to pro mnohé rodiče dobrá zpráva. Když potřebují odvézt, mají v rodině k dispozici šoféra, který to udělá. Ne každý rodič je ale takový, aby svěřil svému potomkovi své auto. Často si ho nechávají jenom pro sebe a svému dítěti koupí něco obyčejnějšího na zaučení. A to může být velká chyba. Proč auto nepůjčují?

Dálniční známky už neexistují v papírové podobě, ale jsou takzvaně elektronické. Online, ale i na některých kontaktních místech si lze koupit ke konkrétní registrační značce virtuální kupon, který opravňuje k jízdě na dálnicích. Ne každý ale platí stejně. Některé pohony aut jsou zvýhodněny tak, že platí 0 Kč. Přitom nejsou tak ekologické jako ty, kde je nutné platit plnou cenu.

Z hlediska stáří vozového parku nepatříme v Evropě k premiantům. Právě naopak. Průměrné stáří aut v České republice je alarmujících 15,5 roku. Vzhledem k tomu, že mnozí mají vozy nové a zánovní, logicky existují i ti, kteří jezdí skutečným vrakem. Často jsou na to i hrdí a důvody, proč nepořídí mladší vůz, jsou nepochopitelné.

Pro jízdu na dálnici už nepotřebujeme standardní samolepku, jako tomu bylo dlouhé roky v minulosti. Nyní se vše řeší elektronicky. Když vláda spustila systém elektronických dálničních známek, neobešlo se to bez komplikací. Nyní to vypadá, že si vše sedlo. A dokonce systém odkryl i jednu zajímavou fintu, díky které může mnoho řidičů ušetřit. Různé platnosti známek Dálniční známku můžeme pořídit hned ve třech variantách.

Kamery do auta se stávají poměrně populárním doplňkem mnoha automobilů. Ceny základních modelů bývají vcelku nízké, a tak mnoho lidí tento prvek do svého vozu pořídilo. Hlavně kvůli získání důkazu v případě nehody nebo jiné situace, kdy jednotlivé strany mají na vinu rozdílný názor. Ne vždy ale může být kamera ku prospěchu. Někdy může také uškodit.

Česká republika je z pohledu automobilismu mnohdy označována jako popelnice Evropy. Toto označení má svůj jasný důvod. Vzniklo kvůli celkovému stáří vozového parku. Na konci loňského roku bylo průměrné auto v České republice staré 15,5 roku. Už to je celkem alarmující číslo. Vyzní však podstatně hůře, pokud si danou hodnotu správně, tedy matematicky interpretujeme. Průměr umí divy Je třeba uvést, že stáří 15,5 roku je stáří průměrné.

Když se něco naučíme v autoškole, rozhodně to neznamená, že bychom se daného pravidla měli držet desítky let, co jsme držiteli řidičského oprávnění. Doba se postupně mění, auta se vyvíjejí a řadu věcí už nyní děláme, nebo dokonce musíme dělat jinak. Řada lidí přesto stále dělá vše, jak bývalo v autoškole zvykem. Jaké to jsou chyby? Držení volantu Volant bychom měli držet oběma rukama, ve správné pozici.

Ministerstvo dopravy přišlo s návrhem, tedy spíše s úvahou, že by se rychlost na dálnicích mohla zvýšit. Aktuálně je stanovena na 130 kilometrů v hodině a mluví se o možnosti navýšit tento limit až na 150 km/h. Tedy o dvacet kilometrů v hodině.

Jenom málokterý zákon vyvolal tolik diskuzí jako ten o předjíždění cyklistů. Zavedeno bylo poměrně striktní pravidlo, které říká, že mezi cyklistou a vozem musí být minimálně 1,5 metru. Řidiči už proto hledají finty, jak tuto povinnost obejít. A nahrává jim v tom česká legislativa. Objíždění, nebo předjíždění?

Dojezd elektromobilů může být na papíře celkem lákavý, ale po sešlápnutí plynového pedálu dojde k rozčarování. Ukazatel dojezdu s ohledem na styl jízdy výrazně klesá. Typicky je tomu při agresivnější jízdě, vyšších rychlostech a nemožnosti plachtit a rekuperovat. A potom je tu také zimní období. Existují samozřejmě rady, jak zimní dojezd prodloužit, ale obvykle jsou k ničemu. Proč?