Když se člověk zastaví a zamyslí se, jak to vlastně se světem je, může ho napadnout kdejaká věc. Někdy to vypadá, že čím víc se snažíme dělat věci „správně“, tím víc jako by se nám to vymykalo z rukou. Třeba teď – poslední dobou se pořád mluví o tom, jak je důležité chránit životní prostředí. A přitom jedna z nejjednodušších věcí, co bychom měli dělat, je jezdit veřejnou dopravou, ne?. No a já? Já mám firemní elektromobil, takže co se týče lokálních emisí, mám pořád klidnou hlavu.
Ale teď k tomu problému, co mě trápí – jízdné. U nás v České republice, když si člověk chce koupit lístek na vlak, aby si skoro vzal úvěr. Vždycky to srovnám s tím, kolik by mě stála elektřina v autě a počítám, a počítám… a vlak prostě vždycky vyjde dráž. Tak si říkám: Jak to, že se nám pořád mluví o tom, že máme jet vlakem, když tohle je realita?
Myslím, že spousta lidí by klidně rádo přesedlala na vlak, kdyby to dávalo smysl. A nejen smysl ekologický, ale hlavně ten ekonomický. Kdyby to bylo aspoň srovnatelné, jo, asi bych taky přemýšlel jinak. Ale když mám možnost se svézt pohodlně, kdykoliv chci, a ještě k tomu levněji? Tak proč bych se měl mačkat ve vlaku?
A když jedu s někým? No, to je pak celá jízda ještě výhodnější. Rozdělíme si náklady na elektřinu, která mě vyjde levněji než lístky pro dva na vlak, a je to. Je to prostě matematika. A když pak člověk slyší, že bychom měli pomáhat přírodě a vyhýbat se autům, přijde mi to jako dobrý vtip. To je jako když vám někdo řekne, abyste jedli zdravě, ale v obchodě je zelenina třikrát dražší než hamburger z fast foodu. A pak se diví, že mají lidi problém s váhou.
A ještě jedna věc – my, co bydlíme mimo velký města, nemáme zrovna luxus metra nebo tramvají co by nás zavezly kam potřebujeme. Autobusy? Ty jezdí tak, jak kdyby je plánoval někdo, kdo nikdy neřídil jízdní řád podle skutečných potřeb lidí. Všichni mluví o propojenosti a integraci veřejné dopravy, ale ve skutečnosti to někdy vypadá, jako by každá linka vedla život vlastní a nikdo nevěděl, co dělá ta druhá.
Takže jo, mám elektromobil a mám čisté svědomí, co se týče emisí. Ale když se bavíme o tom, jak přesvědčit lidi, aby jezdili vlakem, asi by bylo fér, kdyby někdo začal tím, že učiní tuhle možnost aspoň trochu konkurenceschopnou. Tím myslím – cenově dostupnou, pohodlnou a spolehlivou. Pak bychom možná mohli začít mluvit o tom, jak je důležité myslet na přírodu. Ale do té doby? No, do té doby budu jezdit v mém tichém elektromobilu a užívat si každé volné koruny, kterou ušetřím.
Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek
