Letošní léto je pro mě stran testovacích vozů příjemně rozmanité, po čistokrevném kabrioletu jsem okusil sportovní charakter Volkswagenu GTI a nyní tu mám specialitku v podobě expediční úpravy dnes tolik oblíbeného Hiluxu.
Týdennímu testu jsem tak podrobil již osmou generaci Toyoty Hilux, která se dočkala nejen úprav týkající se podvozku nebo přidané obytné nástavby, tento vůz totiž do vínku dostal také ohromnou řadu doplňků, které jednoznačně uspokojí vaše cestovatelské ambice.
Exteriér
Poslední modernizace exteriéru vozu zůstala věrná svým původním proporcím. Hilux tak i nadále nabízí poměrně robustní a bytelné tvary. Boční profil vozu je příjemně vyvážený a proporce dvoukabiny a korby vozu spolu příjemně ladí. Avizované omlazení se nejvíce podepsalo na přední partii vozu, která je nyní o poznání „nosatější“ díky nově tvarované masce a jejímu výraznému lemování. Zadní partii pak stále tvaruje důraz na praktickou stránku věci, inovované jsou zadní lampy disponující LED technologií.
Vzhled testované expediční verze se od samotného základu samozřejmě jasně odlišuje. Důvodem je tedy nejen samotná obytná nástavba, ale také neodmyslitelné terénní ambice, o které Hilux obohatila polská offroadová společnost More4x4.
Hilux tak šel primárně o 5 cm nahoru, vpředu dostal jiná horní ramena a vzadu zesílená listová pera. Drsnější charakter vozu dodaly nové nárazníky, převážně pak ten vpředu, který je efektně vykrojený a nechává tak naplno vyniknout terénní kola Delta 4×4. Samozřejmostí je také bytelné oplechování spodních partií vozu nebo naviják s tažnou silou až 6 tun, který je efektně ukrytý za výklopnou registrační značkou. Offroadový charakter dodává vozu také dodatečně osvětlení. Světelná LED rampa umístěná v přední části střešního stanu nabídne nebývale silný světelný tok, který naprosto hravě eliminuje „noc“ v prostoru před vozem.
Interiér
Interiér aktuální generace Toyoty Hilux vás celkem rychle nechá zapomenout na to, k jakému automobilovému segmentu se tento pracant hlásí. Příjemnému prostředí tak dominuje celkem objemná palubní deska, která disponuje jednoduchým a přehledným uspořádáním s hojným počtem klasických ovladačů. Stejně tak kaplička přístrojů před řidičem potěší tradičními analogovými ukazateli rychloměru a otáčkoměru v příjemném grafickém zpracování. Palubní infotainment je pak zastoupen lehce archaickým 8″ displejem, který je lemován ovladači rychlé volby. Kabina Toyoty Hilux dále disponuje dobrou vnitřní prostorností a dostatečně dimenzovanými odkládacími prostory. Chválit musím také pohodlné a komfortně laděné přední sedačky. Dostatek prostoru a komfortu pak vládne také na zadních pozicích.
Testovaný speciál byl v rámci kabiny vybaven 42 litrovou lednicí Snowmaster. Ta si vyžádá sklopení dvou sedáků zadní lavice a s tím tak spojenou redukci počtu míst v kabině. Manipulace s ní je však celkem snadná, její přítomnost ve voze je tedy jen otázkou vašich priorit.
Obytná nástavba
Obytnou nástavbu na testovaný Hilux dodala firma Alu-Cab. Ta je na trhu již řadu let a její portfolio je plné výrobků pro ty, co milují cestování s nádechem dobrodružství. Konkrétně testovaná nástavba pak nese obchodní označení Canopy Camper a je dostupná hned v mnoha specifikacích. Základ nástavby vždy tvoří „obytná krabička“ vybavená mohutnými zadními dveřmi, bočními výklopnými dveřmi a robustní hliníkovou pevnou střechou a střešním stanem.
Testovaný Hilux byl však „v plné polní“ tedy o výrazný krok dále než výše avizovaný základ. Vůz byl tedy obohacený o poměrně dlouhý seznam doplňků, které usnadňují vaše cestování a soužití právě s tímto vozem.
Spodní část nástavby nabídne lehce „spartánské“ sezení pro případ nevlídného počasí, to je tvořeno bohatě dimenzovaným úložným prostorem, které lemuje nástavbu po třech jejích stranách. Interiér spodní části dále disponoval velkým množstvím úložného prostoru v podobě ideálně přístupných „kapes“. Zvednutý střešní stan a s ním zvednuté jeho dno umožňuje užívání této části celkem komfortně také ve vzpřímené poloze.
Avizovaný střešní stan je přístupný výklopnou „podlahou“ v jeho zadní části. Po zpětném sklopení vstupního prostoru se komfortně prodlouží samotná plocha lůžka. Velmi příjemně tak zde přenocují dvě dospělé osoby, osobně jsem pak okusil také celkem bezproblémové uspořádání dvou dospělých a dvou malých dětí. Prostor stanu je opět vybaven úložným prostorem v podobě „kapes“ umístěných na šikmé části střechy, samozřejmostí tohoto prostoru je také ledkové osvětlení. Výrazně vyšší pozice stanu pak přináší jistý pocit bezpečí a v případě ideálního zaparkování vozu také jedinečný výhled ihned po ranním probuzení.
Na levém boku vozu byla osazena celkem mohutná samonosná markýza s důmyslným systémem rozkládání. V tomto případě se nejedná o žádný roletový systém, ale o jakýsi vějíř, který obsáhne hned dvě strany vozu. Po rozevření markýzy ji v pravém zadním rohu lehce zajistíte a její robustní konstrukce pak nutně nevyžaduje ani podepření. Podpora tu ale samozřejmě je a pro případ nečekaného příchodu větru je samozřejmě lepší ji použít.
Pravý bok vozu pak skrývá vychytávku v podobě sprchy, která je umístěna obdobně jako avizovaná markýza, jen na druhé straně Hiluxu. V zapínacím vaku je tedy umístěna skládací „sprchová zástěna“. V rámci obytného boxu, tedy v dosahu, je umístěna ruční sprcha, která je zásobována vodou z 60-ti litrové nádrže, která putuje přes 6-ti litrový bojler. Takže ano, před ulehnutím v podkrovním apartmánu je možné se osprchovat teplou vodou.
Pro úplnost se musím zmínit také o solárním panelu umístěném na výklopné střeše stanu, který dopuje 100 Ah baterii. Součástí je také konvertor na 220 V, tedy plnohodnotné zázemí pro vaše cestovatelské propriety.
Jízdní dojmy
Toyota Hilux je v základu osazena naftovou motorizací 2.4 D-4D disponující 150 – ti koňmi výkonu, motorizace dále spolupracuje s šestistupňovým manuálem nebo šestistupňovým automatem. Až poslední modernizace obohatila tento model o výkonnější motorizaci 2.8 D-4D s výkonem dosahující hodnoty 204 koní, opět ve spolupráci s manuální nebo automatickou převodovkou.
Testovaný kousek pak byl celkem adekvátně osazen výkonnější z dvojice avizovaných motorizací, která spolupracovala s šestistupňovým automatem. Projev motorizace je příjemně „hutný“ a takový „chlapácký“, přesto však kultivovaný a směrem do kabiny dostatečně odhlučněný. Šestistupňový hydroměničový automat řadí logicky a celkem plynule, přesto ho však lze zařadit k těm spíše rozvážnějším.
Úpravy podvozku zajišťující větší průchodnost vozu terénem a také samotná obytná nástavba se podepsali na změnách, týkajících se jízdních vlastností testovaného Hiluxu. Vyšší těžiště a vyšší hmotnost se pak podepisuje převážně na jízdních vlastnostech v rámci asfaltových cest. Vůz je v zatáčkách lehce nervóznější a ani vyšší rychlosti mu moc nesedí. S expedičním Hiluxem je to tedy o pohodovém a spíše vyhlídkovém tempu, což se ve výsledku k jeho celkovému charakteru nebývale hodí. Stran spotřeby si pak Hilux této specifikace řekne o průměrných 12 l / 100 km.
Závěrem
Celkové hodnocení testované Toyoty Hilux bude protentokrát celkem složité. Jedná se totiž o velmi specifický vůz, který je určený pro úzkou klientelu cestovatelů. Právě tato skupina lidí disponující již mnoha zkušenostmi z cest dokáže naplno docenit jeho kvalit, které se opírají o kvalitní techniku, fortelné zpracování, dobrou průchodnost terénem nebo o bohatou vnitřní vybavenost.
Testovaný Hilux pak rozhodně není žádnou víkendovou záležitostí, jeho koncepce umožňuje delší soužití s tímto vozem i na těžko dostupných destinacích. V tomto kontextu se pak také odehrává jeho pořizovací cena, která není na první pohled příliš lidová. Na druhou stranu je zapotřebí si uvědomit, co vše za tyto peníze dostáváte.
Kvalitní základ, tedy Toyota Hilux se silnější z dvojice naftových motorizací a šestistupňovým automatem, startuje na 1 291 070 Kč včetně DPH (výbava Active), samotná obytná nástavba včetně veškerých doplňků a nemalé terénní úpravy si pak řekli o dalších 1,1 milionu korun. Ve výsledku se tak dostáváme na pořizovací cenu atakující hranici 2,4 milionu korun.
Zdroj: Autorský text
Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora
