Seděli jsme exkluzivně ve dvou NASCAR speciálech v ČR

Když se řekne slovo NASCAR, každý si vybaví klopený ovál, kde spolu jezdci svádí tvrdé boje blatník na blatník za hlasitého povzbuzování publika. Je to po fotbalu druhý nejoblíbenější americký sport, který nikdo nebere na lehkou váhu a zakládá se na určitých tradicích. Jak tento sport vznikl? Ve třicátých a čtyřicátých letech bylo v Americe poměrně rozšířené pašování alkoholu a pašeráci si upravovali svá auta, aby dokázali ujet vtíravé policii. Přidejte k tomu hospodské vychloubání o lépe upraveném autě a najednou stojíte na kraji prašného oválu, připraveni odstartovat první závod.

První amatérské závody se jezdily na Daytona Beach (dodnes je zde hlavní sídlo tohoto sportu) a k založení oficiálního seriálu NASCAR a přechodu na závodní trať došlo roku 1948 Billem Franciem starším. Dnes se pod křídly seriálu jezdí tři hlavní série a to Sprint Cup, Nationwide Series a Camping World Truck Series. Vidět originální závodní automobil jedné z těchto sérií je vzácná příležitost a moci si do něj si sednout je věc ještě vzácnější, ale i v našich končinách to není představa nereálná. Navštívili jsme majitele dvou kousků. Tento člověk měl již s americkými automobily kontakt delší dobu. Pracoval totiž v dílně, která se specializovala na dovoz a servis těchto vozů. Zároveň ho zaujala i česká drift scéna a začal hledat zajímavé auto, se kterým by se mohl těchto závodů zúčastnit. A proč právě NASCAR? No a proč ne, tohle přece jen tak někdo nemá! Dovolte mi prosím představit Vám dva ze tří závodních automobilů NASCAR, které se nachází v České Republice.

Chevrolet Camaro 2002

Jako první se majiteli zalíbil model postavený pro skupinu Nationwide Series, který můžeme nazvat Chevrolet Camaro. Koupě přes server ebay proběhla naštěstí v pořádku, a zhruba dvouměsíční cesta z Floridy do České republiky mohla začít. Základem automobilu je rám, který je páteří celého auta a také tvoří ochranu kabiny řidiče. Proto se rám staví jako první věc a na něj se teprve staví zbytek karoserie, který je připevněn pomocí na první pohled tenkých trubek. I když jeho zadní část karoserie a nálepky předních světel připomínají spíše Chevrolet Monte Carlo, přední a boční tvary si vzaly základ právě z Chevroletu Camaro. Původní barva byla černá, což usnadnilo vytvoření finálové podoby pomocí folie. Jedná se o model odpovídající předpisům pro sezónu 2002 nižší specifikace. Ta je rozpoznatelná díky převážně laminátové karoserii, která bohužel nepůsobí tak kompaktně díky pružnosti materiálu, ale na první pohled si toho všimne jen málokdo. Ve třídě Nationwide Series nejsou totiž tak přísná kritéria, jako ve třídě Sprint Cup.

Mohlo by vás zajímat:  Křenovická jízda - Opět parádní akce

Původně mělo tohle auto sloužit pro drift závody, a proto bylo nutné provést pár zásadních změn. První a nejdůležitější změna byla implementace pohonné jednotky. Ta byla vyndána z druhého NASCARu, který byl zakoupen jen o chvilku později. Motor byl totiž originální, zcela kompletní a jeho přesunutí nebylo nic složitého. Jedná se o vidlicový osmiválec 350 cui (5 600 ccm) smallblock od Chevroletu kompletně upravený společností Moroso, přesně podle předpisů skupiny Sprint Cup. Přesný výkon motoru není znám, určitě je to více než 500 koní, protože to je minimální hodnota pro tuto skupinu. O dávkování paliva se stará závodní přepadový karburátor, u něhož je možnost snadné výměny trysek v závislosti na okruhu. Palivo je tankováno do speciální nádrže v kufru vozu, chráněnou kovovou výztuží. Spotřeba paliva není známa, když je nádrž prázdná, prostě se doplní. Závodní svody a výfukové potrubí bez jakýchkoliv překážek vede spaliny až k místu pod spolujezdcem, kde je potrubí zahnuto dolů k zemi. To by mělo přispívat k tiššímu projevu auta, ale moc účinné to není a jeho síla je opravdu slyšet. Od motoru se pomalu přesuneme k podvozku a pohonu. Kola o velikosti 15 palců jsou obuta do pneumatik Hoosier 27x10x15 na obou nápravách. O přenos síly na kola se stará třístupňová manuální převodovka se dvěma táhly, proto dvě řadicí páky. Tou vpravo se řadí zpátečka a jednička, levou dvojka a trojka. Dále tu máme obrovský diferenciál, který je plně nastavitelný pro optimální přenos výkonu v závislosti na okruhu. Jeho vnitřnosti jsou lehce vyměnitelné, protože víko je připevněné pomocí osmi šroubů a na samotném víku jsou zalisovaná i ložiska. K jednotlivým převodům je poté snadný přístup a výměna částí je minutová záležitost.

Podvozek je také plně nastavitelný, dá se měnit odklon kol a nastavení celé nápravy vpřed a vzad (nastavovacího mechanismu si můžeme všimnout na detailu zavěšení kola, matice nalevo od tlumiče). Interiér je čistě účelový s pár budíky (teplota vody, tlak oleje a teplota oleje), kterým dominuje velký otáčkoměr, vlevo je pak zapalování a startovací tlačítko. Dále v interiéru najdeme vypínač elektroinstalace, uzávěr přívodu paliva a hasicí přístroj. Závodní sedačka má specifický tvar pro perfektní oporu těla především na pravé straně. Nastupování a vystupování bočním okýnkem chce trochu cviku, ale díky velkému prostrou mezi dveřmi a sedačkou to není nijak zvlášť problematické. 

Mohlo by vás zajímat:  Reportáž z motoristické slavnosti Legendy - 1. část

Chevrolet MonteCarlo 2000

Pravý, nefalšovaný a postavený podle striktně daných pravidel v souladu s nejvyšším šampionátem vozů NASCAR zvaný Sprint Cup. To je tento Chevrolet Monte Carlo původem ze státu New York z roku 2000. Zde je označení jasné, je totiž vyražené pod pravou aerodynamickou brzdou. Licenci vyrábět takové vozy má jen pár firem, které vyrobí základ a zbylé drobnosti si pak může v rámci regulí upravit tým. Hlavní nároky jsou kladeny na bezpečnost, tuhost materiálů a na další propracované systémy, o kterých si budete moci přečíst níže. Na první pohled to tak zjevné nebylo, ale nyní oba vozy porovnejte. Už vidíte ten rozdíl? Především byl tento NASCAR bílý, ale to spravila folie a šikovné ruce.

Základem auta je samozřejmě opět tuhý rám z masivních trubek, který se hustě proplétá i interiérem a na něj je opět nasazena karoserie spolu s dalšími díly. Zatím co u předešlého vozu se jednalo především o laminátové díly, tady je použito více kovových částí (přední a zadní kapota, spoiler atd.). Auto je tím pádem celé pevnější a zhruba o 200kg těžší. Motor zde rozebírat nemusíme, jelikož byl přemístěn do předešlého vozu. Můžeme ale zmínit, že zapalování je ještě v rozdělovači, převodovka je zde čtyřstupňová manuální s tradiční kulisou řazení a diferenciál bez samosvoru. Ten se od předešlého auta liší v tom, že není možná výměna vnitřního ústrojí, ale mění se celý diferenciál kus za kus. Jeho výměna probíhá odstraněním dvou pokliček zajištěných dvěma šrouby (každá), po jejich odstranění odhalíme pouze vložené poloosy, které se jen povytáhnou, a pak se diferenciál uvolní z uložení a vymění. Spojka je také přizpůsobená pro rychlou výměnu pomocí rychloupínáků a rychlospojek. Kola jsou velká 15 palců a jsou oblečeny do pneumatik GoodYear v rozměrech 27.5x12x15 na obou nápravách.

Mohlo by vás zajímat:  Street Cars Parking Praha - Reportáž

Změn na karoserii je více než dost, za zmínku stojí vyztužená okna z plexiskla, přívod vzduchu do kabiny na dveřích řidiče, odvětrávací trubky v levém zadním okénku a čtyři aerodynamické brzdy (dvě na střeše a dvě pod čelním sklem). Ty se samy vyklopí, když auto couvá a tím jej brzdí. Vzadu najdeme víčko nádrže s rychloplněním a již zmíněný kovový spoiler. Pokud by se motor začal přehřívat a unikala by z chladiče voda, je celým autem natažená trubice, kterou může voda volně unikat, aniž by se dostala do výhledu řidiče nebo pod kola auta. Další vylepšení můžeme najít v oblasti čelního skla, kde je vyvedená trubice vedoucí vzduch z přední části vozu na čelní sklo. Účelem je odstraňování vody z čelního skla za deště. V interiéru najdeme jen řadu budíků, volant a sedačku, pokud by se do auta nainstaloval zpátky motor, přišly by s ním i ostatní nezbytnosti, které jsou v Camaru. Rozdíl by byl v hasicím systému, který má zde rozsáhlejší funkci a jedná se o komplexní bezpečnostní systém, ne jen o hasicí přístroj. Sedačka je zde ale propracovanější a má o poznání lepší boční oporu, také nastupování je o poznání složitější, protože Monte Carlo je pár centimetrů užší.  

Představa vlastnit vůz NASCAR je krásná, ale zároveň je s tím spojeno mnoho problémů, které nejsou na první pohled patrné. Nutností je hromada náhradních dílů pro nastavení podvozku, několik převodovek, diferenciálů a mohli bychom pokračovat. Navíc u nás žádné díly neseženete, takže musíte spoléhat na ebay a dovoz z Ameriky. Dále ho musíte všude vozit na vleku a lít do něj benzín po hektolitrech. Na druhou stranu máte exkluzivní hračku, která na motoristických akcích strčí do kapsy kdejakou leštěnku a to jak ve výkonu, tak velikostí obecenstva. Navíc je pan majitel jediným člověkem v České republice, který může říct „Vlastním opravdový NASCAR“ a je opravdu jediný, protože onen třetí kousek je na prodej v bazaru.