TEST Hyundai i30 1,6 CRDi AT – Klenot z Nošovic

TEST Hyundai i30 1,6 CRDi AT - Klenot z Nošovic

Když se před bezmála pěti lety rozjela výroba prvního korejského automobilu, modelu i30, na území Evropy (konkrétně v Nošovicích na Frýdeckomístecku), nikdo nečekal, o jak fenomenální úspěch se bude jednat. Dnes se v Nošovicích vyrábí již druhá generace tohoto oblíbeného modelu a já se rozhodl, že se mu podívám na zoubek.

Jaká tedy i30 je? Naváže na svého úspěšného předchůdce a postaví se směle vedle svých největších konkurentů nebo zůstane stát někde v rohu a na všechny ty Golfy, Astry či Focusy se bude jen koukat? Koukat se rozhodně nebude. Mezigenerační obměna totiž znamená přímo malou revoluci, která tento model katapultovala mezi třídní elitu. A to jak po stránce technické, tak i vzhledové. Hyundai totiž začal vyznávat filosofii fluidního designu. Vozidlo s celkovou délkou 4300 milimetrů, výškou 1470 mm a šířkou 1780 mm nás na první pohled zaujme nápadnými křivkami, složitými tvary a velkými světlomety. Vezmeme si to ale hezky popořádku.

Design

Přední části vozu dominuje lichoběžníková maska chladiče s pochromovanými lištami, LED diody určené pro denní svícení nacházející se ve spodní části nárazníku a především příplatkové xenonové světlomety, které svou velikostí zasahují až do druhé poloviny délky kapoty. Dokonalé boční siluetě s lehce se svažující střechou a prolisem táhnoucím se od předních dveří, až ke koncovým světlům nechybí prakticky nic. O navození atraktivního sportovního šmrncu se dále starají 17-ti palcová kola z lehkých slitin kombinující leštěné a pochromované prvky. Zadním partiím pak vévodí ostře řezané svítilny, decentní křidélko a znak automobilky ukrývající v sobě zadní parkovací kameru. Hyundai i30 zkrátka vypadá skvěle.

Interiér

A nuda to rozhodně není ani uvnitř vozu. Již na první pohled na nás dýchne luxusně pojatý interiér vyvedený ve dvoubarevném provedení. Horní část palubní desky z černého měkčeného plastu skvěle doplňuje béžová spodní část. Díky tomu interiér působí vzdušně a prostorně. Svůj díl na tom má také elektronicky ovládané panoramatické střešní okno s posuvným předním dílem. Dojem prostornosti není pouze subjektivní, nýbrž také objektivní. Místo na předních sedadlech je opravdu bezvadně dimenzované a skuhrat nebudou ani cestující sedící vzadu. Oproti minulé generaci pouze ubylo místa nad hlavou, kterou má na vrub svažující se střecha.

Po usednutí do výborných sedaček z perforované kůže s elektrickým nastavením (pouze na místě řidiče) a vyhříváním na předních místech (které jsou součástí příplatkového paketu Premium za 100 tisíc), nás obklopí moderně vyhlížející palubní deska. V horní části středového panelu se nachází dotykový displej palubního systému a navigace. Ke grafice a ovládání nemám nejmenších výhrad, jen mi chvíli trvalo spárování mobilního telefonu s bluetooth hands-free, což ovšem může být mou vlastní neschopností. Pod displejem se nachází ovládání ventilace a klimatizace, jež je v tomto případě dvouzónová. Zvláštní kapitolu tvoří kožený čtyřramenný multifunkční volant, který na sobě sdružuje tlačítka ovládání palubního počítače, tempomatu, autorádia, hands-free a měniče intenzity posilovače řízení.

Mohlo by vás zajímat:  Volkswagen Tiguan Allspace 2.0 BiTDI 4 Motion R-Line Highline – s pár centimetry navíc

Modely nižší střední třídy nemají ve své podstatě plnit funkci luxusního přibližovadla, ba právě naopak. Mají nabídnout dostatečné jízdní pohodlí, množství odkládacích prostor a bohatě nadimenzovaný zavazadlový prostor. O jízdním pohodlí si povíme o odstaveček dál, takže se podívejme na tu praktickou stránku. Ve voze nalezneme jak schránku na brýle, prostor pro kelímky, PET lahve, tak i například klimatizovanou schránku před spolujezdcem nebo prostor na doklady před pákou převodovky či síťku na zadní straně předních sedadel. Když už jsem nakousnul zavazadlový prostor, tak nemůžu nezmínit jeho velikost. Ta činí 378 litrů, což je jen o 2 litry méně, než kolik nabízí sesterský model Cee’d, ale o dobrých 107 litrů méně než kolik nabízí sedan Elantra. Ten si v portfoliu značky s i30 nijak nekonkuruje, velikostí ovšem rovněž spadá do nižší střední třídy. Obratem však musím říct, že kde i30 ztrácí oproti Elantře na objemu, tam získává na variabilitě. Sklopení zadní dělené sedačky je dílem okamžiku a výsledkem je zcela rovná plocha. V tomto případě pak činí objem více než slušných 1316 litrů.

Motor a jízdní vlastnosti

O pohon námi testovaného vozu se stará vznětový čtyřválec CRDi o zdvihovém objemu 1,6 litrů o výkonu 94 kW (128 koní) při 4000 otáčkách za minutu a točivém momentu 260 Nm, jenž je k dispozici od 1900 do 2750 otáček za minutu, což i dnes patří mezi lehce nadprůměrné hodnoty. Pohonná jednotka je propojena se šestirychlostní automatickou převodovkou s hydrodynamickým měničem. Mezi největší klady této motorizace patří zcela jistě kultivovaný chod a skvěle odhlučněný interiér. Jenom se nemůžu zbavit dojmu, že realita za papírovými hodnotami mírně pokulhává. Určitou měrou za to může nepříliš velké spektrum použitelných otáček. Toho si je naštěstí vědoma převodovka, která vždy zvolí správný převodový stupeň. Byť na úkor spotřeby. K té se ještě dostaneme.

Mohlo by vás zajímat:  Tříválcová Škoda Kamiq umí nabídnout příjemnou jízdu, moderní prvky a řadu drobných vychytávek které usnadní život

Jak ohodnotit jízdní vlastnosti testovaného vozu? Začneme použitou technikou. O přenesení hmotnosti (která je o dobrých 100 kilogramů větší než v případě zážehové šestnáctistovky) vozidla přes pružiny na vozovku se stará vpředu náprava typu McPherson se stabilizátorem, vzadu pak nalezneme víceprvkové zavěšení. Díky tomu drží i30 ideálně stopu a v zatáčkách se chová jen mírně nedotáčivě bez přílišného naklánění karoserie. Jediná má výtka směřuje k 17-ti palcovým kolům z lehkých slitin, které trochu snižují komfort jízdy a do kabiny přenáší až příliš mnoho informací o projetých nerovnostech.

Hlavním důvodem k pořízení vznětové motorizace bude zcela jistě hodnota kombinované spotřeby. Ta se na konci týdenního testování pohybovala okolo hodnoty 5,8 litrů na sto kilometrů, což je sice číslo, které je jen o tři desetinky vyšší než co slibují tabulkové hodnoty, ale je zároveň o nezanedbatelných 1,7 litrů vyšší, než co udává stejná pohonná jednotka propojená s manuální převodovkou. Je tedy na uvážení každého zájemce o i30, zda si automat zvolí. Kromě bezvadného chodu či rychlého řazení jednotlivých převodových stupňů totiž nabízí spíše jen samá negativa. Spotřebě ani nijak výrazně nepomůže poměrně zajímavá funkce ECO.

Shrnutí

Co říci závěrem? Snad jen to, že v moravskoslezských Nošovicích vyrobili již druhou generaci opravdu povedeného hatchbacku nižší střední třídy, jenž nejen dobře vypadá, ale rovněž se i skvěle řídí a svému majiteli nabídne kultivovaný motor se solidní spotřebou. Ptáte se, zda bych si Hyundai i30 pořídil? Bohužel Vás musím zklamat. 620 tisíc za tento konkrétní kus se mi zdá opravdu dost. S klidným svědomím bych z prvků příplatkové výbavy vyřadil automatickou převodovku a ušetřil bych tak nezanedbatelných 40 tisíc. Panoramatická střecha? Pohled na nebe nad hlavou je sice k nezaplacení, jenže v tomto případě to znamená také dobrých 25 tisíc. Pokud bychom se obešli i bez navigace, dostali bychom se na částku 530 tisíc a ta se mi líbí mnohem víc.

Základní cena vozu: 395 990,- Kč

Cena konkrétního vozu: 618 890,- Kč

Klady

-Hodnotně vyhlížející interiér

-Kultivovaný chod motoru

-Pohodlná sedadla

 

Zápory

-Spotřeba paliva ve spojení s automatem

-Nepříliš pružný motor

-Horší výhled přes A sloupek