Železniční přejezdy jsou spojovány hlavně s těžkými nehodami, kdy mnoho řidičů ignoruje výstražná světla, pokyny k zastavení, a někdo dokonce i samotné závory. Jsou ale i mnohem banálnější přestupky, které řidiči na přejezdech páchají. A kdyby je trestala policie, bude jenom málokdo, kdo by odjížděl bez pokuty.
Světla
Pokud je třeba před železničním přejezdem zastavit a počkat, než přejede vlak, je samozřejmým úkonem to, že zabezpečíme vozidlo, aby nedošlo k jeho rozjetí. Je ale ještě jedna věc, kterou je třeba udělat. Přepnout světla na tlumená, takzvaně z potkávacích na parkovací. Je to primárně z důvodu, že většina přejezdů je lehce vyvýšených a při stání dochází k oslňování jak řidičů v protisměru, tak i těch před námi, kterým světla doslova září do zpětných zrcátek. Ani jedno není příliš příjemné.
Rychlost
Málokterý řidič ví, jakou maximální rychlostí může jet přes železniční přejezd. Většina rychlost přizpůsobuje spíše jeho stavu než tomu, co říká zákon. A i to je pochopitelně špatně. Zákon říká, že na přejezdu i 50 metrů před ním je třeba jet maximální povolenou rychlostí 30 kilometrů v hodině. Za předpokladu, že na přejezdu bliká přerušované bílé světlo, může být maximální povolená rychlost 50 km/h. Málokdo o tomto vůbec ví, natož aby rychlostní limity dodržoval. A to jak na přejezdu, tak oněch padesát metrů před ním.
Zastavení
Mnoho řidičů vjede na železniční přejezd i přesto, že nemá jistotu bezpečného přejetí a pokračování v jízdě. Velmi často k tomu dochází ve chvíli, kdy se začnou tvořit kolony. V takovém případě musí řidič zastavit před přejezdem a vjet na něj až ve chvíli, kdy má jistotu, že ho bezpečně přejede a může pokračovat dále. Chybou je pokračovat v koloně tak, že s vozem zastavíme uprostřed přejezdu. Tato situace je navíc poměrně krizová a může vést k nehodě s fatálními následky.
Zdroj: https://www.ergonomics.org.uk/Public/Resources/Articles/Situation_awareness_failures_at_level_crossings.aspx
