Dobíjecí stanice rostou jako houby po dešti. Dá se říci, že ať pojedeme napříč republikou kamkoliv, vždy najdeme místo, kde lze elektromobil dobít stejnosměrným proudem o výkonu 50 kW. V tomto případě nelze hovořit o takzvaném rychlonabíjení, ale spíše o jeho dolní hranici. Existují totiž i rychlonabíjecí stanice o výkonu 350 kW.
Elektromobil na delší cestování
Čím lepší pokrytí rychlonabíjecími stanicemi bude a čím vyšší výkon nabídnou, tím jednodušší bude cestování elektromobilem i na delší trasy. Pokud auto vysoký výkon nabíjení podporuje, nemusí být problém získat za pár desítek minut dostatek energie na pokračování v několikahodinové jízdě. S tím, jak rychlonabíjecí stanice vznikají, jde ale ruku v ruce jedno negativum. Při jejich budování se až tak nepřemýšlelo nad komfortem.
Komfortní benzinové stanice
Je jedno, k jaké benzinové stanici přijedete, snad u všech vás čekají stejné výhody. Je totiž úplně jedno, jaké je počasí. Většina prostorů benzinových stanic je zastřešených. To znamená, že v dešti, vánici, při krupobití nebo dalších rozmarech počasí nemusíte hledat ani deštník, ani pláštěnku. Pod střechou jste při obsluze stojanu, při tankování i následně při placení. Málokdo nad tímto komfortem přemýšlí. Až při pořízení elektromobilu zjistí, že ho najednou ztratil.
Stanice uprostřed ničeho
Mnoho dobíjecích stanic je zcela bez jakéhokoliv zázemí. Nejenom z hlediska občerstvení, ale třeba i bez jakéhokoliv přístřešku. Ano, dobíjet se samozřejmě dá i v dešti a během něho lze být v autě. Ale co ve chvíli, kdy je třeba nabíjení zahájit nebo ukončit?
Značný diskomfort
Když neprší, není dobíjení elektromobilu žádný problém. Jakékoliv srážky ale mohou tento postup značně ztížit. Jednoduše proto, že se při obsluze stanice není kam schovat. Stačí minuty a řidič může být promoklý na kost, což pro následnou cestu rozhodně není nic příjemného.
Zdroj: https://extension.illinois.edu/news-releases/yes-its-safe-charge-your-electric-vehicle-rain
