Mnoho měst zavedlo nebo zavádí různá dopravní omezení, která se týkají především center měst. Pokud jde o lokace, kde se pohybuje mnoho lidí, je zpomalení aut namístě. Nižší rychlost umožní lépe reagovat a zabránit možné kolizi. U míst, kde se však lidé příliš nepohybují, nedává zpomalování vozidel velký smysl. Často se přitom argumentuje ochranou místních, a to před hlukem nebo smogem.
Nepopulární retardéry
Jednou z možností, jak se může omezit rychlost automobilů, jsou retardéry. Vozy před nimi musí zpomalit, aby nedošlo k poškození nárazníku či podvozku. Auto tak musí snížit svou rychlost, což ale není vždy vhodná cesta k tomu, jak místní uchránit před hlukem a smogem. Samotné brzdění není nic jiného než tření destiček a kotoučů, během kterého vznikají prachové částice, které se dostanou do ovzduší. Samotný přejezd retardéru také není úplně ideální. Mnohá podřazování a vytáčení motoru ve snaze se rozjet vedou jak k většímu hluku, tak i k větším emisím.
Omezování rychlosti
Řada měst přistoupila i k tomu, že snížila rychlost z klasické padesátky. I tady je argumentem snížení hluku a emisí. Také v tomto případě je ale celý proces mnohdy kontraproduktivní. Ideální z hlediska spotřeby, a tedy i emisí, je vyšší rychlostní stupeň a optimální otáčky. Tato kombinace může vést také k nízké hlučnosti motoru. Při nižších rychlostech však využíváme nižší rychlostní stupně, motor je nezřídka kdy vytáčen do vyšších otáček a výsledkem je opět vyšší hluk i emise.
Jednosměrné ulice
Mnoho měst zavedlo také jednosměrné ulice, aby jasně směřovalo jednotlivý provoz tak, jak se zdá mnohým úředníkům ideální. A vznikla situace, kdy projet město najednou trvá podstatně déle. Jak z důvodu času, tak z důvodu většího množství najetých kilometrů. A výsledek? Auto za tu dobu vyprodukuje více emisí a svým hlukem bude obtěžovat více lidí, než kdyby jel řidič přímo, tak, jak to znal z minulosti.
Zdroj: https://www.statista.com/statistics/1039528/south-australia-public-opinion-of-disadvantages-to-lowering-speed-limits-metropolitan-roads/
