Ssangyong Korando – nová hvězda mezi kompaktními suvčky?

Na českém trhu neměla automobilka Ssangyong nikdy na růžích ustláno. Zvláštní design, avšak férová cenová politika vždy pasovala značku spíše do role producenta „pracovnich strojů“, v posledních letech však obměnila celou modelovou řadu a míří výše.

Nové Korando není výjimkou a útočí na zavedené konkurenty, jako je Hyundai Tucson, nebo Škoda Karoq. Vychází nám nová hvězda mezi kompaktními suvčky, nebo je strach z neznámého oprávněný?

MODERNÍ HRANY

Tak trochu krabice. Základní tvar Koranda je vlastně docela hranatý. Viděli jste někdy první Korando? Byl to bratříček Jeepu CJ-7 a nikoho by nenapadlo si o něm myslet, že je krásné. O novém Korandu to však uslyšíte často. Asi bych ho úplně neoznačil za krásný vůz, rozhodně mu však nejde upřít, že je moderní a trendy.

Foto: Oldřich Kubec

V testované šedomodré metalíze příliš nevyniknou jeho ostře řezané tvary, ale pořád lepší, než stříbrná. Nejlépe podle mě vypadá v tmavě červené, ta dodává Korandu jemný punc luxusu.
S prolisy se to tady nepřehánělo, takže nevypadá zbytečně výstředně, pokud si ho ovšem nepořídíte ve svítivě oranžovém odstínu Reddish, to budete naopak středem pozornosti.

Zvláštností designu je velmi široký C sloupek, který vůz opticky poněkud zmenšuje. Skutečně, prvních pár dní jsem Korando vnímal spíš jako konkurenta malé Škody Kamiq, než kompaktních SUV, kam doopravdy patří.
Vepředu jsou klasické halogeny, které bohužel nesvítí příliš zázračně, vzadu jsou dnes už běžné LEDky. Zadní světla mají ještě jednu zvláštnost a tím je oddělený segment blinkrů. Jak správně tušíte, dole v nárazníku, jako Audi Q7. V Pražských zácpách je to opravdu k nezaplacení, takový blinkr může blikat jak chce, dole v nárazníku ho bohužel stejně přehlédnete. Celkově vzato, se design povedl, je moderní, neotřelý a s ničím jiným si Korando nespletete.

Foto: Václav Linhart
Foto: Václav Linhart

PROSTOR NADEVŠE

Uvnitř je místa skutečně požehnaně. Ani jeden z pěti cestujících si nemůže na nic stěžovat, vzadu si dokonce vedle sebe v klidu sednou tři dospělí.
Daní za velký vnitřní prostor je ovšem malý kufr. Velikostně odpovídá běžnému hatchbacku nižší střední třídy, pomalu vymírající druh kombíků tak bohužel nenahradí. Aby malý kufr tolik nebolel, má alespoň dvojité dno, pod které můžete nastrkat různé krámy, jako krabičku s nářadím, nebo se tam dají šikovně schovat třeba vajíčka, kterým hrozí v nákupní tašce újma.
Hranaté téma exteriéru se přenáší i do interiéru. Palubní deska je vyvedena v oblíbeném „piano black“ dekoru, na kterém rády ulpívají otisky prstů. Celé to nicméně působí velmi hodnotně a moderně. Vlhčené ubrousky na brýle se na otisky báječně osvědčily.

Mohlo by vás zajímat:  Mitsubishi Eclipse Cross 1.5 TURBO CVT 4WD nakoukli jsme pod pokličku modelovému roku 2020
Foto: Oldřich Kubec
Foto: Oldřich Kubec

 

Kožený volant je trochu tlustší, dobře padne do ruky, má rozumný průměr a je i v testované výbavě Style+, vyhřívaný. Vyhřívaná jsou i zrcátka a řidičova sedačka. Na středovém tunelu si můžete bezdrátově nabít telefon, šikovná vychytávka.

Příjemně mě překvapila sedadla, jsou pohodlná, velmi měkká, trochu křesla, ale přesto nepostrádají boční vedení a udrží vás v zatáčce na místě. Ani delší trasy v nich nejsou problém.

Dostáváme se k tomu, co dnes začíná být autech nejdůležitější – Infotainment. Tady není v roce 2020 nic světoborného, CarPlay a AndroidAuto jsou přítomny, Spotify si pustíte a všechno je jednoduše a intuitivně dostupné přes dotykovou obrazovku. Jen s designem si hlavu moc nelámali a občas si vteřinu počkáte. Opět nic co by trhalo žíly, alespoň je to jednoduché. Překvapilo mě, když jsem v menu nenarazil na navigaci. Žádná tady totiž není. Je tu ale asistent jízdy v pruzích – Lane assist, chcete-li a funguje na výbornou, jen ve městě ho raději vypněte, ať nezpůsobíte nehodu.

Foto: Oldřich Kubec
Foto: Oldřich Kubec

Interiér nového Ssangoyngu je příjemné místo k žití. Pohodlný obývák, v hodnotném provedení. Komu se nelíbí smutná černá, může si v jakékoliv výbavě vybrat veselejší béžový interiér.

POHODLÍ PRIORITOU

Ruku na srdce, kvůli zábavě na okreskách si SUV nikdo nekupuje. U Ssangyongu na to evidentně mysleli a podvozek Koranda naladili velmi komfortně.
Přes nerovnosti a díry se přenáší s lehkostí, že o nich skoro nevíte. Jezdí se s ním velmi příjemně, podvozek je akorát měkký, ale ne zas tak moc, sedadla jsou měkká, celé je to měkké a konejšivé. Takové by podle mě SUV mělo být. Mimo zpevněné cesty to rovněž přijde vhod. V zatáčkách se pak chová neutrálně, až k mírné nedotáčivosti.

Co se mi líbilo, bylo strmé řízení, díky kterému vcelku velké a těžké Korando působilo, jako by mělo tak o tři sta kilo méně, zvlášť se zapnutým režimem SPORT se dá za volantem užít na poměry kategorie docela zábava.

K testu jsem dostal verzi s předním pohonem (za čtyřkolku se připlácí necelých 40 tisíc), domluvené Hummer centrum jsem tedy zrušil a vyrazil do města. Máme tu vyšší světlou výšku, dobrý výhled, který kazí jen široký C sloupek, osmnáctipalcové hliníky s vysokým profilem, prostě ideální kombinace do města. Tady se cítí jako ryba ve vodě, ani parkování není kvůli chytré couvaci kameře žádný problém.

Mohlo by vás zajímat:  Zcela nové ostré SUV Hyundai Kona N rozšiřuje rodinu N

ČTYŘVÁLCOVÝ TURBO BENZÍN V MANUÁLU

Než jsem dostal auto k testu, doufal jsem, že dostanu naftový motor a automat – ideální kombinaci pro takové SUV. Dostal jsem však základní benzín v manuálu a musím říct, nakonec mě to docela bavilo.

Foto: Oldřich Kubec

Benzínová „jedna-pětka“ vlastní konstrukce, dostala do vínku 163 koní a 280 N.m, na 1500kg těžký vuz to bohatě stačí. Klíčová je práce s řadící pákou a tady tkví i trocha zábavy. Motor je s převodovkou dobře sladěný, jen trojka je moc dlouhá, městská padesátka se tak dodržuje trochu nesnadno. Je to však jen malá piha (kromě velkého hnidu, o kterém ještě budu mluvit) na funkčnosti pohonného ústrojí.
Turbo se roztáčí pomalu a zabírá až kolem tří tisíc otáček, rozjezdy jsou tak trochu vlažné, pak už je výkonu v každém ohledu dostatek. Dálniční stotřicítka na šestku, znamená zhruba 2100 otáček, i dálky se tedy dají jezdit s rozumnou spotřebou. Nebo ne?
Ač se mi pohonná jednotka svoji nezáludnosti a atmosférickou charakteristikou dost zamlouvala, musím Vám prozradit ten hnid, kterým je spotřeba.

Foto: Oldřich Kubec

Na konci testu svítilo na palubním počítači 10.4 l/100km. Jezdil jsem převážně mimo město a po dálnici, kdyby tam svítilo 8, asi bych se ničemu nedivil. Nedivil bych se ani, kdybych jezdil jen v centru Prahy a stál pořád v zácpách, nebo kdyby byl pod kapotou benzínový šestiválec. Ale ne, máme tu jen malý čtyřválec…

NOVÁ HVĚZDA?

Kolem každého auta se většinou utvoří dva tábory. Jedněm se neuvěřitelně nelíbí, druzí ho milují. V průběhu testu jsem se setkal jen s těmi pozitivními. Několik lidí mi dokonce prozradilo, že si ho chtějí koupit. Poradil jsem jim, ať jdou raději do dýzlu.

Nové Korando se Ssangyongu povedlo. Je v něm spousta místa, je pohodlné, dobře se s ním jezdí a dobře se na něj i kouká, přitom nestojí moc. Přiznám se, že jsem tak skvělé auto nečekal.
Za celý týden, co jsme spolu strávili, jsem nepřišel na nic, co by mě vyloženě štvalo. A to je veliký kompliment. Malý kufr mu odpouštím, je to přece jen spíš auto do města, co mu neodpustím, je vysoká spotřeba.
V testované akční výbavě Style+ za 489 tisíc, jde i tak o výbornou nabídku.

 

O Václav Linhart

Kontakt na autora: vaclav.linhart@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora