Většina z nás se cítí o poznání bezpečněji, pokud má pocit, že v ostatních autech sedí za volantem řidiči z povolání. Předpokládáme, že se nebudou chovat nepředvídatelně, a že případné nebezpečné situace zvládnou mnohem lépe než většina jiných řidičů. A také si obvykle myslíme, že jejich auta budou v perfektním stavu, už jen proto, že na ně zákon hledí přísněji, pokud jde o povinné prohlídky na STK. Ale v tomto období může být profesionál za volantem stejně nebezpečný jako nezkušený řidič, který teprve včera na třetí pokus s odřenýma ušima prolezl autoškolou.
Zimní únava
Náš organismus přirozeně reaguje na úbytek denního světla a změnu počasí, kterou zima přináší. To se projevuje právě tím, čemu lidově říkáme zimní únava. Nejde o symptom žádné nemoci nebo varovný signál, že je s naším tělem něco v nepořádku, ale o zcela přirozený jev. Pokud bychom žili na jižní polokouli, zažívali bychom zimní únavu také, jen pochopitelně v jiných měsících.
Pomalejší reakce
Pod vlivem celkového poklesu fyzické i mentální aktivity se pochopitelně obtížněji řídí i zkušeným profesionálním řidičům, kteří mají za sebou stovky tisíc kilometrů bez vážnější nehody. Také oni mívají v zimě pomalejší reakce, které jsou pochopitelně ještě umocněné podmínkami na vozovce, které navzdory letošnímu nebývale teplému podzimu nejsou nejlepší. Kromě delšího času na reakci pak potřebují i profíci delší časový úsek na rozhodování, což může ovšem při jízdě znamenat i několik desítek metrů-
Mikrospánek hrozí každému
V zimě také roste riziko, že řidiči upadnou do takzvaného mikrospánku. Ten přitom ohrožuje profesionály o poznání více než běžného řidiče, který za volantem stráví třeba jen dvakrát půl hodiny denně při dojíždění do práce. I přes povinné přestávky totiž profesionálové tráví za volantem dlouhé hodiny relativně monotónní jízdy, která je uspává tím více, čím unavenější je jejich organismus.
Zdroj: https://www.larrysbuckley.com/blog/2022/january/the-dangers-of-driver-fatigue-in-the-winter/
