Mnoho řidičů stále jezdí na palivovou rezervu, ale neuvědomují si, jak výrazně tím škodí svému autu. Možné úspory, kterých docílí, se rychle rozpustí v nákladech, které souvisí s opravou vozu z důvodu jeho poškození. Proto doporučujeme jediné. Na rezervu nejezdit.
Jak je to správně?
Klasická nádrž v autě má objem desítky litrů. Ne každý řidič ji však dotankuje plnou a stejný postup zopakuje, když mu dojezd klesá na hodnotu kolem sta kilometrů. Takový postup je přitom tím nejlepším jak pro vaše auto, tak i pro vás, když je potřeba znenadání a co nejrychleji uskutečnit delší cestu. Ne každý má ale v nádrži dostatek paliva.
Proč lidé jezdí na rezervu?
Otázkou je, proč lidé na rezervu vůbec jezdí. Většinou jde o finance. Buď o jejich nedostatek pro natankování plné nádrže, nebo o to, že auto téměř nepoužívají a přijde jim zbytečné, aby jim po několik týdnů nebo měsíců „ležela“ tisícikoruna v plné nádrži, když ji mohou mít doma.
Třetím finančním důvodem je i snaha snížit spotřebu vozu. Plná nádrž přece jenom váží několik desítek kilogramů a čím těžší auto je, tím více si vezme. Reálně je to rozdíl celkem zanedbatelný. Přesto řada lidí raději jezdí na takzvané „hladové oko“.
Jaké problémy mohou hrozit?
Je jich hned několik. U řady vozů se může jednat o poškození palivového čerpadla. Rizik zde existuje hned celá řada, od výraznějšího přehřívání jednotlivých dílů, až třeba po to, že čerpadlo není dostatečně mazáno.
Druhým rizikem mohou být drobné nečistoty. Pokud je nádrž plná, nečistoty se v ní rozptýlí a jejich případný průchod jednou za čas není žádný velký problém. Při malém množství paliva může dojít k průchodu podstatně větší části nečistot. Nehledě na to, že ty, které jsou zachyceny ve filtru ho mohou ucpat.
Třetím rizikem, které je spojeno se zimním obdobím, je kondenzace. V plné nádrži je vzduchu minimum, zatímco ta prázdná s minimem paliva je ho plná. Změny teplot mohou způsobit kondenzaci vody na stěnách a její následné stečení do paliva. A další problém je na světě.
