Test Peugeot e-Rifter: Dokonalý rodinný koráb s jednou drobnou vadou na kráse

Najít optimální rodinné auto nemusí být úplně snadné. Co hraje při výběru hlavní roli, je pochopitelně praktičnost. Tedy dostatek místa pro všechny pasažéry, zadní sedačky s Isofixem, ale i velký zavazadlový prostor. A že auto na první pohled nevypadá nijak dokonale a je to spíše krabice? To v danou chvíli vůbec nevadí. Hlavně že rodinu doveze, kam má. Tedy, pokud to nebude nijak extra daleko… Ano, narážím na fakt, že Peugeot e-Rifter je čistě elektrické auto a s tím souvisí i omezený dojezd. A jaké je a dokáže splnit očekávání rodin? Dozvíte se v testu.

Praktická krabice

Peugeot e-Rifter svým designem až tak neoslní. Ale proč vlastně. Onen krabicovitý tvar jasně naznačuje, že v tomhle případě se hraje spíše na praktičnost než na nějaký wow efekt. Tím ale neříkám, že auto je nějak ošklivé. To určitě ne, prostě vzniklo jenom na základě jiných priorit, než je snaha se designově odlišit. A tak hledím na tmavě oranžovou krabici, s výraznými plastovými lemy blatníků a dalšími ochrannými prvky. Hledím na auto působící na mě celkem robustním stylem, s řadou drobností, které přece jenom ukazují, že design nebyl nikomu až tak lhostejný.

Foto: David Hampl

Jak jsem zmínil, působí robustně, ale přesto si díky svým rozměrům zachovává celkem kompaktní styl. Pozornost přitáhne vysoká a krátká kapota plynule navazuje na vertikální mřížku chladiče. Při bočním pohledu rozhodně upoutají četné prolisy, zádi zase dominují jak světlomety, tak pochopitelně i obrovské víko zavazadlového prostoru. Není to nic úchvatného, ale zároveň nevypadá nijak špatně. A naznačuje, že to hlavní se skrývá uvnitř.

Jako v osobáku

Peugeot e-Rifter jsem měl možnost si krátkodobě vyzkoušet už dříve, a tak jsem věděl, co mě čeká v interiéru. Pro neznalé to může být trochu šok – ale pozitivní. I tady totiž Peugeot zůstává věrný svému i-cockpitu. Kdo čeká, že usedne do interiéru, který připomíná spíše dodávku, bude mile překvapen, že tomu tak není. Peugeot i-cockpit totiž celkový dojem z interiéru výrazně zlepšuje. Na pozici řidiče se budete cítit více jako za volantem klasického osobáku než velkého praktického MPV.

Foto: David Hampl

Po usednutí za volant se najednou vytrácí můj předsudek z toho, že budu řídit „dodávku“. Malý volant perfektně sedne do ruky, digitální přístrojový štít mám přímo v zorném poli, nad věncem volantu. Sedadlo nastavuji pohodlně a přirozeně, a přitom si užívám, jak dokonalý výhled mám z vozu kamkoliv potřebuji. Tohle řešení posouvá Peugeot e-Rifter hodně dopředu a troufám si říct, že to bude jedna z klíčových výhod oproti konkurentům Citroën ë-Berlingo a Opel Combo-e Life patřící do stejné „stáje“, tedy pod koncern Stellantis.

Praktický interiér

I když Peugeot e-Rifter posouvá interiér blíže k dojmu, že nesedíte v MPV ale klasickém osobáku, o hlavní vychytávky daného segmentu rozhodně ochuzeni nebudete. Místa je všude dost, jak na pozici řidiče, tak u spolujezdce, nebo na zadních sedadlech, která všechny disponují systémem Isofix. Samozřejmostí jsou kvanta různých odkládacích prostorů. Na palubní desce najdete místo pro nápoj, další polička se nachází pod přístrojovkou, své věci naházíte i do přihrádky za infotainment, švihnete je do dveří, schováte do uzavíratelného středového tunelu, nebo je zavřete do jednoho ze dvou kastlíků. Takže, zatímco Peugeot i-cockpit vás nasměřuje spíše k osobáku, tato praktičnost vás vrací zpět do segmentu MPV, lehce říznutým praktičností osobních dodávek.

Mohlo by vás zajímat:  TEST Peugeotu 508 SW GT 1,6 PureTech 225 EAT8 – nejlepší specifikace pro tento vůz
Foto: David Hampl

Pozornost si zaslouží také zavazadelník. Když jsem mluvil o praktičnosti, nelze opomenout právě velikost zavazadlového prostoru. Pravda, víko je dost těžké a k otvírání je potřeba mít dost síly. Jakmile ho ale vyklopíte, odkrývá se před vámi 775 litrů zavazadlového prostoru v případě, že tento objem budeme měřit pod plato. Pokud až ke stropu, je k dispozici slušných 1 355. Nejde navíc o žádnou vysokou nudli, jako nabízí třeba dodávka Peugeot e-Traveller, ale opravdu prostor, kam naložíte i objemnější věci. A kdo se nechce tahat s víkem, ten využije praktické otevírání pouze zadního okna, kterým lze věci snadno naházet na zadní plato, nebo přímo do zavazadelníku bez otvírání pátých dveří. Zde mě však příliš nepotěšilo zavírání, je třeba opravdu pořádně zabouchnout, až jsem měl chvílemi pocit, že se okno musí při každé další ráně vysypat – naštěstí k tomu nedošlo.

Ze zavazadelníku zpět do interiéru. To, že může nabídnout tolik úložných prostor a místa je spojeno i s řadou minimalistických řešení, kterými Peugeot e-Rifter disponuje. Místo klasické řadicí páky zde najdete ergonomický ovladač převodovky e-Toggle, vedle kterého se nachází decentní kolébka voliče jízdních režimů. Dále elektronická ruční brzda a otočný ovladač Advanced Grip Control. A to je vlastně vše. Potom už jenom desetipalcový infotainment, mechanická tlačítka ovládání klimatizace, pár ovládacích prvků na volantu a u levého kolena a je to vše.

Kolem komína

Jdeme na to nejdůležitější. Pohon, tedy vlastně akumulátor. Peugeot e-Rifter disponuje baterií s kapacitou 50 kWh. Jiná k tomuto vozu nabízena není. To znamená, že dle WLTP vám tohle rodinné MPV nabídne dojezd až 280 kilometrů. Já s autem během týdne najezdil přes 1 000 kilometrů, včetně dálnic a můžu říct, že pro mě takový dojezd byl dostačující. Jediné, co mě vadilo, byla v danou chvíli nedostatečná infrastruktura. Abych byl konkrétní, vadí mi nabíjecí stanice ČEZ s výkonem 50 kW, které aktuálně po republice dominují. Peugeot e-Rifter totiž zvládne dvojnásobek, což znamená, že na dvakrát tak výkonné stanici by to na 80 % zvládl opravdu během pauzy na kafe a toaletu (30 minut). U klasické ČEZácké stanice s 50 kW je lepší zajít si na oběd.

Foto: David Hampl

Volič jízdních režimů disponuje třemi možnostmi. Režim Eco, který omezuje výkon motoru, ale také klimatizaci, takže v horkých nebo mrazivých dnech není dlouhodobě použitelný, pokud nechcete řídit v bundě, nebo mít stažená okénka. Většinu času je tak ideální používat režim Normal. I ten výkon elektromotoru v zájmu úspor trochu přiškrtí, ale klimatizaci nechá běžet bez omezení. A když je potřeba využít plný výkon motoru – příkladem při cestě plně naloženým autem, stačí zvolit režim Power. Ten nabídne plných 100 kW výkonu a 260 Nm točivého momentu.

Mohlo by vás zajímat:  Test Hyundaie i10 1,0i – s novou generací přišel o poznání dospělejší vůz

Pohodlné cestování

Informace, kam až Peugeot e-Rifter dojede, za jak dlouho je schopen pokračovat, máme za sebou. A teď k samotné jízdě. Tohle auto není na řezání okresek, ani jsem to s ním nezkoušel. Nikdo, kdo by si Peugeot e-Rifter koupil, to stejně dělat nebude. A pokud jo, tak jenom s cílem zjistit, že i přes nízké těžiště to prostě není malý hatchback, který bude i ve vysokých rychlostech dokonale sedět.

Co jsem ale zkusil do sytosti, to byla běžná, rodinná jízda v zákonných limitech. Na okreskách, silnicích různých tříd, ale i na dálnicích. A bylo jedno, na jaké silnici jsem zrovna byl, protože o všech můžu říct, že každý byla pro Peugeot e-Rifter správné teritorium. Podvozek auta je naladěn primárně komfortně, charakteristikou pocitově někdy až houpavě, ale zároveň to díky nízkému těžišti (baterie pod podlahou) není nijak nebezpečné. Tohle naladění je přesně to pravé pro rodinné výlety, kdy prostě potřebujete hlavně pohodlí. Cestou tam nechcete přijet vyklepaní z každé nerovnosti. A cestou zpátky dokonale uhoupete své ratolesti až ke spánku – a užijete si chvíli klidu.

Foto: David Hampl

Peugeot e-Rifter umí z nuly na stovku zrychlit za 11,7 sekundy. Samozřejmě prázdný, pouze s řidičem v interiéru. Rozhodně to není špatná hodnota, ale ještě lepší je vjem z daného zrychlení. A díky možnosti okamžitého nástupu výkonu není problém ze semaforů doslova vystřelit. Samotný výkon 136 koní naprosto dostačuje k běžnému použití, a to, když auto naložíte celou rodinou a nezbytnými věcmi každého pasažéra. Ano, s plným autem ve vyšších rychlostech můžete trochu ztrácet dech, vzhledem k omezovači z něj nedostanete víc než 135 km/h, ale opět se ptám. Komu to při cestě s rodinkou vadí?

Volba z rozumu

Ano, jsou mezi námi blázni, kteří v pátek večer sednou do auta a v sobotu ráno se na pobřeží Itálie nebo Chorvatska dožadují klíčů od svého apartmánu. A ti budou mít milion důvodů, proč si tohle auto nekoupit. A já to chápu. Ale potom tu jsou ti, kteří nikam nechvátají. Cestou si dají pár zastávek, přenocují v Rakousku a za volantem budou denně trávit pár hodin, a vždy svěží a odpočatí dorazí do svého cíle.

Nebude to samozřejmě úplně dokonalá cesta, bude potřeba u ní trochu plánovat a přemýšlet, možná dát nohu z plynu, ale i tu dovolenou by Peugeot e-Rifter patrně zvládl. Ta je ale jen jednou do roka. Po zbývajících 358 dní v roce to budou cesty vesměs okolo komína, desítky, výjimečně stovky kilometrů na rodinné výlety po ČR. A tady může být 280 kilometrů, když ráno sedáte do plně nabitého auta, zcela dostačujících.

Cenově mluvíme o částce rovného milionu v případě výbavy e-Allure. Varianta e-Allure Pack je nabízena za 1 030 000 Kč (nebo 1 055 000 u verze Long). Vrcholem nabídky je Peugeot e-Rifter GT, kdy je třeba sáhnout do peněženky pro 1 065 000 Kč.

Zdroj: Autorský text

Zdroj obrázků: Vlastní fotografie autora / David Hampl

O David Hampl

V případě kontaktu využijte email: hampl@autozine.cz

Zobrazit více příspěvků autora